No, ať tak nebo tak, nastupují pruhovaní (s vodotiskem jakýchsi diagonálních pruhů) proti zeleným.

Tradicí cvičení je ovšem červená a modrá.

Červení a modří se na štábních mapách 12 pater pod zemí (s každou další válkou je to o pár pater níž) sklánějí nad mapami a monitory, aby zahnali generálskou nudu.

Protože seznam zemí paní Condoleezzy R., které je třeba potřít, je krátký (tak 5-6), tak rychle do toho, ať to máme z krku - ještě 5-6 válek a na Zemi zavládne trvalý mír. Zavřeme zbrojovky, potopíme přebytečnou tonáž a můžeme se věnovat hladu a nemocím a ušetřené peníze vrazit do reklamy.

Tak tedy rychle do toho, modří, ať se toho ještě dožiju - jen nevím, jak nazvat tu POSLEDNÍ válku (zatím bych radil šetřit patosem). A taky nevím, jak by ji CNN ohlásila - připadá mi hloupé, kdybych se z nejsvobodnějšího média dozvěděl : "Dnes 7. listopadu poslední bitva vzplála (neboť jsme došli na konec seznamu).

Žádáme posluchače, aby se dali na pochod směrem k Pensylvania Av., u obelisku mohou potřást rukou těm, kdo to zařídili, děti a psy můžete vzít s sebou".

Moc chutná úžasně - všemohoucnost ovšem může být bez chuti. No, což se tak zeptat Boha, neboť krom něho ji zatím nikdo neochutnal.

Proč už po stopadesáté zase červení a modří, a ne třeba růžoví a tmavě hnědí, to je záhada a vojenské tajemství v jednom.

Ti modří jsou ALIANCE, i když, jak po sprchování ve studené vodě, scvrklá na USA a Spojené království.

Ostatní přešlapují okolo - nějak nechtějí ani krev, ani pot, natož pak slzy.

Nikdo v Evropě nečekal (po roce 1990), že co dva tři roky se bude válčit - tak nějak stále víc natvrdo a stále víc nějak blíž Evropě centrální.

Nastává situace, kdy by se chtělo říct : "Evropa je už unavená z válek".

To se vždy říkalo - po Napoleonovi, když "orel" dolétal, stejné řeči se vedly ve vagónu ve Versailles a kolem čtvercového stolu v Postupimi.

Tam se alespoň tvrdilo (a alespoň 80% všech na schůzkách zúčastněných si to doopravdy myslelo), že TEĎ už bude věčný mír a další hrůzy že se nepřipustí.

Teď už si to nemyslí ani ten seržant, co tam dělá pikolíka.

Dřív se SCHYLOVALO k válkám a ti, co na to měli vliv se jim "snažili" zabránit - Milý bratranče, psal Romanovec do Londýna ..., milá sestřenice, psali z Berlína do Vídně.

Tehdá byli všichni lidé bratry (jak se myslelo) a všichni králové bratranci (jak se vědělo).

Zůstalo meritem, že KVŮLI Srbsku padlo 10 000 000 lidí.

Zbytečně - jen museli někteří bratranci pak vzít na byt pár svých synovců.

G. Bush nás přesvědčuje, že stejně jako W. Churchill v roce 1938 "je nutno zlo zardousit v počátku" - Velká Británie ovšem z Mnichova přivezla mír, jak sdělil lord Chamberlain. Kdyby tam nejela, války by možná nebylo.

Možná že taky Velká (tehdy) Británie v r. 1945 válku VYHRÁLA, ale když srovnáme její vliv a rozlohu království v r. 1938 a dnes, tak je nad slunce jasné, ŽE JI PROHRÁLA. Po vyhrané (teprve druhé světové) válce se začali její guvernéři a místodržitelé sjíždět hvězdicovitě z říše, nad níž to slunce nezapadalo k nultému poledníku, aby tam již navěky zůstali (pokud je nepřivezli v pytli).

Tak takhle nějak vypadá vyhraná válka pro královnu a platí pro ni slova Wellingtonova, který projížděje bojištěm u Waterloo pronesl ke svému pobočníkovi: "Kromě prohrané války je nejstrašnější válka vyhraná" - a to netušil, co Británii čeká za 130 let.

Tony Blair si pravděpodobně myslí, že je něco mezi Welligtonem a Churchillem - odečteme-li Slavkov a Gallipolli.

Jinak je jen socialista, který rád schvaluje válečné půjčky.

A má to štěstí, že tenkrát na Manhattanu došel Sturveysantovi střelný prach a že než Patrioti vyhnali Anglány z Nového Světa, mluvili stejnou řečí (tak nějak TY i JÁ, jak říkal Kippligův Balů hadovi Ká). Dnes ovšem osloslon lvovi.

Nějak zapomíná, že jeho nepotopitelná letadlová loď kotvící u Evropy rezaví stejně jak železné opony. A osud obou konstrukcí bude stejný - šrotiště dějin.

Celá příprava na střet začíná dezinformací - pustí se do světa všemožné typy vojenských operací, aby protivník znervózněl.

Třeba :

1) Chce se, aby začal přesouvat techniku sem tam a porušit zaběhlé zvyklosti a nechat se při tom monitorovat ze satelitu.

Nepřítel však nedělá nic - a to je problém.

2) Chce se mu namluvit, že ze Saudské Arábie vrtulníky nepřiletí - že to Saudové zakázali.

Samozřejmě, že odtud přiletí.

3) Chce se mu namluvit, že speciální jednotky dobudou opěrné body cílenými útoky.

Nepřítel dobře ví, že speciální jednotky přišly vždy jen do ruin po bombardování a na dostřel vlastních houfnic.

4) Chce se mu namluvit, že se mu vzbouří armáda.

Samozřejmě, že se nevzbouří - kdyby chtěla, tak to udělala za posledních 10 let bezpočtukrát.

5) Chce se mu namluvit, že se lid postaví proti němu.

Nevím, ale něco mi říká, že na LID není až zase tak velké spolehnutí - povídal to onehdy i Karzáí.

A hlavně :

6) Chce se mu toho namluvit hodně, dokonce se mu tak nějak vzkazuje, že by mohl vyhrát, kdyby po vzoru štábních her a gen. Van Ripera ze štábu červených začal JAKO PRVNÍ.

Nezačne - nedá záminku, i kdyby mu zastřelili následníka na inspekci.

Chce být mučedník.

7) Chce se mu zároveň namluvit, že to nemůže vyhrát.

Opravdu nemůže, tady to není dezinformace - jen jestli právě na to nečeká.

Prohra bolí a bolí generace - to věděli jak hoši od Gettysburgu, Pa., tak i rakouští čalouníci.

Příprava na válku byla vždy dezinformace a diplomacie.

V oblasti dezinformace se dnes už nedá věřit ničemu - všichni stejně víme, že se začne masovými nálety z výšky 24 000 stop, které budou trvat týden a kterým budou předcházet tuny letáků (v nich bude napsáno, že lidé mají na cizí přání svrhnout vlastní vládu a když to neudělají, tak si za to, co přijde mohou sami). Pak budou chvilku probíhat pokusy o vyjednávání, ne nepodobné jednání Rakouska a Srbska s podmínkami, které se nedají přijmout.

Zkuste jednat s někým, kdo vám rozmlátí zemi a chce vám naoktrojovat vlastní systém - nač potom všechen ten 1. 2. a 3. odboj - vždyť stačilo vždy tak málo - jen dělat co chtěli jiní.

Tím bude poskytnut časový prostor pro zoufalé teroristické útoky protistrany, které pak ospravedlní krveprolití opravdové, protože předtím se budou bombardovat jen tak sklady a garda.

V tuto chvíli se připojí i země, které dosud stály opodál.

Bude sice nutné "nasměrovat" pár teroristických akcí do jejich zemí - nebo alespoň někoho obvinit z přípravy útoků - zkrátka najít mu doma korán, pilotní průkaz a sekáček na maso.

V padesátých letech u nás k tomu STB stačilo mít doma psací stroj, baterku a navíc umět anglicky.

Můj otec, než šel na Mírov, to všechno doma bohužel měl.

(Doufám, že dnes nebudou ležet na stejné misce vah příspěvky do BL !!!)

A tak chca nechca se připojí i EU.

Tu či onde bude PO volbách zatímco jinde PŘED volbami.

Mezitím proběhne ramadán.

Krátce po něm to jako obvykle vyhrajeme.

Novináři otočí, rozběhnou se po spáleništích a začnou popisovat hrůzy války.

Ekologové budou lovit rajky z nafty a lkát nad (ještě větší) dírou v ozónu z hořící země než předpokládal Kjótský protokol.

Bankéři budou připravovat půjčky a pro obnovu mostů se použije i fotodokumentace z kamer řízených střel (poslední snímky stavu nosné konstrukce ocení nejvíce statici stavebních firem, kteří projektovali předtím i letiště odkud letadla vzlétala).

Pro spolubratry pustí miliardy na krytí úvěrů i okolní šejci, kteří tak odčiní bezplatný pronájem základen pro chlapce z aliance.

V tu dobu bude již skupina jiných modrých a červených pilně cvičit nad mapami nějakého poloostrova, nebo tak nějak.

Běžence z Iráku nepřijme žádná civilizovaná země, neboť by se mohli stát hrozbou pro národní bezpečnost a tak se rozptýlí po okolí a budou rozmlouvat při vodní dýmce s těmi, co budou chtít naslouchat.

Jejich vyprávění o tom, jak hrdinně bojovali (aniž vůbec zahlédli nepřítele) 14 dní se satanem a spol. zaujme hlavně mladé a chudé Palestince.

V oblasti bude rozptýleno 60.000 samopalů včetně munice a stovky skladů s materiálem, na čemž zbohatnou nejvíce ti, co ví kde ty sklady jsou.

Sanovat zemi se politikům z opozice nepodaří a tak její rekonstrukcí bude pověřen (shora uvedený) nezastřelený přeživší následník s nižší štábní funkcí a blond milenkou, která by jako z oka vypadla "Shaqraaře", jen s tím rozdílem, že má závazky i u Mossadu. Jeho úkolem bude konsolidovat zemi do příštích demokratických voleb - to znamená, že bude u moci do dalšího převratu.

Jediné ztráty na straně Aliance budou v asistenčním oddíle Rumunska, který ve své touze dostat se do NATO bude chtít jako první vstoupit do Bagdádu a spolehne se na to, že ženijní práce s odminováním provedl kombinovaný odřad Česka a Tchajwanu.

Británie zase utře hubu při dělení ropných nalezišť "Nové Persie", ale na to už je zvyklá z minula.

Německu se potom dostane větší odměny za to, že se nakonec přidalo, starší si vzpomenou, jak jim otcové vyprávěli, že syntetický benzín je na houby a že cestou k Eufratu se zasekli jen u Ploesti - což se ukázalo později ještě víc na houby.

A tak Němci zároveň požádáni o hlídání vzdušného prostoru nad Českou republikou (t.č. mé vlasti) začnou vidět věci z jiného úhlu - byli vlastně k válce přemluveni a navíc z té výšky je vidět až na Kavkaz.

Zapamatují si to pro příště.

Francie si vzpomene, že i v severní Africe může sídlit klubko zmijí - nejlépe v nějaké bývalé frankofonní zemi. Nechá proto odstranit ploty u svých misijních zařízení a pak už stačí jen čekat. Nad mapami této lokace pak nechá sklánět chlapce bez minulosti zato s dobrou budoucností dočasně umístěné v Ajacciu na Korsice.

Někde bude zase před volbami, někde naopak po nich.

Samopaly a munice z těch zapomenutých skladů se postupně budou dostávat do Evropy a na Střední východ..

Přibudou k těm z rozkolísané Albánie a válek zemí bývalé JSR.

Bude jich už moc. Bude se s nimi obchodovat. A to je špatné a nelegální.

EU se rozhodne ten obchod zarazit. Napřed vyhlásí amnestii pro toho, kdo zbraň odevzdá, posléze je bude vykupovat za přemrštěné ceny. Tím ceny jen zvedne.

Problém ale zůstane nevyřešen.

V době nejnapnutější Gibraltarské iredenty a zhruba týden před invazí do Severní Koreje šílený Tchajwanec rozptýlí v Pekingském metru jedovatý plyn. Zahyne sice 0,001 promile místních domorodců, ale shodou okolností i 42 dětí nových ruských podnikatelů, kteří zrovna přejížděli z hotelu na letiště.

Konflikt mezi dvěma Čínami se skoro podaří zažehnat evropským komisařům za cenu toho, že kontinentální Čína nemusí 20 let platit licenční poplatky zemím EU. Čína bude chtít totéž po USA ovšem Kongres to odmítne - prohlásí to za ultimátum rovnající se Rakouským podmínkám vůči Srbsku v r. 1914 a vyhlásí vůči Číně vlastní sankce.

Ruská lobby podnikatelů zlomena žalem zaváže vládu hlasovat v RB proti.

V době čínského státního smutku - shodou okolností pár dní před volbami od nichž se předpokládá generační výměna celé garnitury - uveřejní nezávislý a nacionalistický Tchajwanský týdeník karikaturu, která urazí všechny v povodí Jang c'Tiang.

Tchajwanská vláda odlétá do exilu do USA (přes nesouhlas vlády USA) a naštěstí je omylem sestřelena jedním z letadel připravujícím se na invazi do Severní Koreje.

Čína se vyloďuje na Tchajpeji, aby se ujala vlády na ostrově bez vlády.

Sedmá flotila bloumá v čínském moři sem a tam a Pentagon se nemůže rozhodnout jestli jsou červení Korejci, nebo Číňané.

Prozatím je rozhodnuto, že jsou všichni žlutí.

Ránou do vazu je když CIA zjistí, že na ussurijské hranici slavily obě strany společně Nový Rok.

Asijští bankéři připraveni na investice ve sjednocené Koreji propadnou panice, že burzovní spekulace dopadnou špatně. Po konzultaci v Moskvě požádají o sjednocení Severní Koreu. Ta za 36 dní již známou cestou dojede do Soulu, kde pod sochou Mc Artura vyhlásí jednotný stát - tím budou investice zachráněny.

12 pater pod zemí ruští generálové pobaveně sledují tápající flotily, které zprvu neměly barvu. Někdo navrhne jestli by nemohly být označeny červeně.

Na velkoplošné obrazovce dodané před nedávno Tchajwanem za dolary z grantu EU začnou některé body blikat červeně.....

A jestli je nezhasli, blikají tam dodnes.

A to je konec pohádky o červených a modrých.

TAK.