Krize ohledně Saddama Husajna je, jak minulý týden řekl prezident George Bush, zkouškou nejen Iráku, ale i Organizace spojených národů. Spojené státy se často stavěly k OSN dvojznačně, považovaly ho za překážku tam, kde bylo zapotřebí "radikální akce". Avšak ve středu prezident Bush apeloval na OSN, aby začalo ohledně Iráku jednat. Dr. Thomas Wiece, historik OSN na City University v New Yorku, řekl v neděli v pořadu rozhlasu BBC World at One, že nynější apel, aby OSN zasáhla proti Iráku, má daleko víc společného s úsilím americké Republikánské strany zaujmout před nadcházejícími listopadovými volbami do amerického Kongresu výhodnou volební pozici než se skutečným nebezpečím v Iráku.

Sir Marek Golding, který byl šéfem britské mise u OSN v letech 1979 - 1983 a pak náměstkem generálního tajemníka OSN v letech 1986 - 1997 poukázal v témže pořadu na to, že od ukončení studené války existuje výrazná tendence, že OSN dělá to, co si přejí Spojené státy. "Je to tendence, která má značně škodlivý dopad na postoj vůči OSN v rozvojovém světě, na Jihu. Lidé v těchto státech mají pocit, že od ukončení studené války došlo k posunu důrazu, politické energie a financování směrem pryč od hospodářského a sociálního rozvoje - což je pro rozvojový svět nesmírně důležitou funkcí OSN. Rozvojový svět usoudil, že se Západ zmocnil OSN a jiných multilaterálních organizací a užívá jich jen ve prospěch Západu. Je to nebezpečné, když má rozvojový svět tento pocit.

A tato tendence je jasná, když si člověk uvědomí, že v nynější debatě o Saddamu Husajnovi se skoro nikdo v OSN nezmínil o tom, že Izrael porušil nejméně tři rezoluce OSN, ale protože neexistuje v USA ani na Západě vůle proti tomu něco dělat, tato situace se ignoruje. Proto si právem země v třetím světě stěžují na to, že se u OSN uplatňuje dvojí měřítko.

Golding zdůraznil, že sám neustále poukazuje na to, že v OSN existuje dvojí měřítko: Irák je už 11 let terčem sankcí, protože okupoval území svých sousedů a vyvíjel zbraně hromadného ničení. Jenže Izrael si také vyvinul zbraně hromadného ničení a Izrael stále ještě okupuje území nejméně jednoho svého souseda.

Avšak je nutno brát v úvahu politickou realitu.

V současnosti je nesmírně znepokojující a odporné, pokračoval Golding, že se zřejmě připravuje určitá dohoda mezi USA a Ruskou federací. Podle této dohody schválí Rusko rezoluci, která povolí Spojeným státům užít síly proti Iráku, pod podmínkou, že Spojené státy nebudou kritizovat to, co se Rusko plánuje udělat vf určitých částech Gruzie.

Znovu to bude vypadat, jako že se Sever spiknul proti Jihu, a to zejména proti muslimské části Jihu. A to ochromuje autoritu OSN. OSN velmi poškozuje, jestliže bohatší a mocnější části světa zacházejí s chartou OSN jako jídelní lístek, z něhož si vybírají jen to, co se jim hodí. Avšak Charta OSN je celistvý dokument a je třeba, aby jí bylo využíváno jako globální doktríny, jako globálního dokumentu.

Stále se v poslední době zdůrazňuje, že státy mají podle Charty OSN právo bránit se proti útoku od jiných zemí, jenže tito lidé už neříkají, že ta věta pokračuje: '...až do doby, kdy Rada bezpečnosti přijala opatření nutná na obranu mezinárodního míru a bezpečnosti.'

Pokud si Západ bude vybírat z Charty OSN jen to, co se mu z ní hodí, ochromí tím nakonec OSN. Nemá-li být porušeno mezinárodní právo, musela by OSN k útoku proti Iráku vydat velmi ostrou rezoluci, která by ho ospravedlnila.