Odmítl jsem hrát tuto hru, protože je veskrze falešná a pouze demonstrativní. Z těchto důvodů jsem nevstoupil do OSBL, ne proto, že bych nechtěl nést díl odpovědnosti, ale nemám rád falešné poplácávání po zádech, servilitu a podlézavost. Ocitl jsem se tím ale mimo vzájemně sdílenou účast ve sporu s Tomášem Pecinou.

Ano, sympatizuji s ním v řadě otázek ohledně koncepce Britských listů, stejně jako on zastávám podmínku maximální kvality textů a argumentuji, že Jan Čulík, jakkoliv je jeho zásluha na vzniku ojedinělého internetového projektu zásadní, neměl by v rukách "veřejnoprávně" orientovaného deníku soustřeďovat absolutní právo veta, založené na nekritickém obdivu redakčních kamarádů. Vysloužil jsem si za to od některých označení Pecina 2. Pan Golgo jde však dál a píše, že Pecina je člověk s vážnými psychickými problémy a poškozuje tak Britské listy.

To je ovšem velmi vážné a nepodložené obvinění od redaktora Britských listů, který na jiném místě píše, že jsou časopis, který proslul tím, že bojuje proti všem ve sdělovacích prostředcích, na politické scéně i obecněji ve společnosti, kdo jednají proti všeobecně přijímaným normám etiky a poctivosti. Nemám rád slovo boj, je vždy diskreditující pro toho, kdo ho užívá. V tomto případě se bojovný duch ovšem neštítí pomluvy a stává se onou normou etiky a poctivosti. Fabiano vědom si svých profesionálních pocitů, se ale až nyní rozhodl, že nebude mlčet. Kteří pak to asi jsou reportéři z Reflexu a Lidových novin?

"Honzo, přestaň mu už lézt do zadku a začni jednat," píše Golgo Čulíkovi, "ty mu vycházíš vstříc, snažíš se ho usmířit, je načase, aby sis uvědomil, že tě zneužívá, protože si myslí, že nejsi dostatečně tvrdý. Vrší se příliš mnoho slov, která nemají význam a nemyslím si že je korektní, obviňovat Jana Čulíka z nekritické slabosti pro Tomáše Pecinu. Fabiano píše, že článek o oznámení trestního stíhání je PR a že dobrý článek by zahrnul v textu všechno, co se stalo. Obávám se, že by to znamenalo vrátit se minimálně do května tohoto roku zpět, obávám se, že všechny rozměry celé této historie není ani možné čtenářům sdělit.

A tak nevím, kde je pravda, ač mi mnozí nervózně strkají před nos stoprocentní důkazy v neprospěch Tomáše Peciny. Golgo, ani nikdo z nás, není soudce, a tak bychom měli především vyčkat. Zatím jen vím, že se nehodlám sdružovat s nikým proti nikomu a odmítám v této věci názorovou jednotu a redakční jednohlasnou bojovnou příslušnost i tehdy, byť by byla vina jakkoliv pravděpodobná. Odmítám to právě proto, že jsou to principy, které Britské listy prosazují. Zřeknout se jich nelze ani v tomto případě.