Rozsáhlá studie, zkoumající, zda jsou mobilní telefony bezpečné, dospěla k názoru, že je možné, že záporně ovlivňují zdraví lidí, kteří jich užívají. Finští vědci zjistili, že radiace z mobilních telefonů způsobuje změny v lidském mozku. Vědci poprvé zkoumali vliv záření z mobilních telefonů na lidské buňky, a nikoliv jen na buňky krys. Výzkum, který se prováděl po dobu dvou let, dospěl k závěru, že lidskému organismu škodí i slabý signál z mobilních telefonů. Vědci z Radiation and Nuclear Authority zjistili, že vystaví-li se lidské buňky záření z mobilních telefonů, poškozuje to tzv. krevněmozkovou hranici - bezpečnostní hranici v těle, které brání škodlivým látkám v krvi, aby pronikly do mozku. Zjistili, že záření z mobilních telefonů způsobuje, že se buňky ve stěnách cév zmenšují, což umožňuje škodlivým látkám v krvi dostat se do mozku.

Profesor Darius Leszcynski, který řídil tento výzkum, konstatoval, že tyto výsledky pocházejí z laboratorních testů provedených na lidských buňkách a že je zapotřebí dalšího průzkumu ke zjištění, zda k tomu skutečně dochází i v lidském organismu. Pokud by k těmto změnám docházelo, mohlo by to vést k bolestem hlavy, únavě či k nespavosti. Švédští vědci argumentují, že by to mohlo vést ke vzniku Alzheimerovy choroby. Lesczynski dodal: "Je ale důležité si uvědomit, že jsme prováděli svůj výzkum v laboratoři, kde zaznamenáváme i ty nejmenší změny." Dodal, že je stále ještě bezpečné užívat mobilních telefonů. "V současnosti nepodporují vědci žádné omezení při užívání mobilních telefonů. Nemáme pro taková omezené žádné vědecké důkazy." (Anglicky jsou informace k tomuto tématu např. zde.)

John James Stack, předseda představenstva ČS, a.s.

c/o Ing. Martin Škopek, místopředseda představenstva ČS, a.s.

Vážený pane,

věřím, že Vám bude tato informace ve Vaší práci prospěšná:

Klientem České spořitelny jsem byla pět let. Nemám zájem využívat služeb tzv. elektronického bankovnictví ani nyní ani v budoucnu. Agresivní způsob motivace klientů k přechodu na tyto služby (zejména rušení poboček, omezování otvíracích hodin, redukce zaměstnanců, jednostranné zvýšení poplatků za služby u přepážky, vnucující se reklamy na služby elektronického bankovnictví apod.) považuji nejen za hrubou šikanu klientů, nýbrž (např. v případě zpoplatnění poštovního doručování výpisů ze sporožirového účtu Sporostudent bez jen předchozího upozornění) i za jednání za hranicemi serióznosti a etiky podnikání v bankovnictví.

Model jednání nadřízených se zaměstnanci pobočky, který jsem měla možnost registrovat a několikamilionový "dar" České spořitelny politickým stranám mé rozhodnutí přestat využívat jejích služeb definitivně potvrdily. Proto jsem od 12.6.2002 ukončila všechny smluvní vztahy s Vaším peněžním ústavem.

Ing. Helena Svatošová

16.6.2002

Poznámka JČ: Účtování poplatků i za nejdrobnější úkony, které provede Česká spořitelna, je z hlediska britské zkušenosti, kde majitelé běžných účtů v britských bankách dávno neplatí žádné poplatky, pokud je jejich konto v plusu, absolutní nehoráznost. Zejména uvážíme-li, že je Česká spořitelna nyní bankou, vlastněnou v zahraničí. Proč tedy nedodržuje vůči zákazníkům stejnou praxi jako banky v Británii?

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve čtvrtek na ústním jednání v rámci správního řízení ve věci stavu ve společnosti CET 21, spol. s r.o. vyslechla všechny pozvané zástupce společnosti - Petera Kršáka, dr. Rozehnala, dr. Šmuclerovou a dr. Železného a jejich právní zástupce.

Rada jednotlivě vyslechla vyjádření všech předvolaných účastníků řízení, odpovědi na doplňující otázky, převzala další písemné podklady k této věci a nařídila doplnění dokladů nebo dodatečné písemné vyjádření k některým jednotlivostem. Rada věc projedná na svém řádném 13. zasedání, které bude zahájeno v úterý 25. června 2002 v Praze.

To konstatuje autor, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ve své stručné studii, kterou publikujeme v plném znění.

Materiál souzní i s diskusí, kterou před časem připravil Štěpán Kotrba pro Radu Českého rozhlasu, a z níž vyplynulo, že nejlépe jsou na digitalizaci připraveni technici. Naprosto selhává marketing a nepřipraveni na digitalizaci jsou programoví pracovníci rozhlasu. Úvodní materiál Štěpána Kotrby a přepis následné diskuse zveřejnila Rada ČRo na internetu, avšak na provokativní a mnohdy bouřlivou diskusi na zasedání Rady ČRo dodnes nikdo z odpovědných exekutivních pracovníků rozhlasu nereagoval fundovanou analýzou, ačkoliv byla výraznou a nezpochybnitelnou kritikou jejich práce. Poslední vývoj - restrukturalizace úseku techniky a jeho decentralizace na stanice - dává tušit, že vedení ČRo snad zvolilo "likvidační" scénář, osamostatňující jednotlivé stanice a připravující je k pozvolné privatizaci jako "laciné, ale funkční zboží". Český rozhlas má však stále ještě možnost stát se na mediálním trhu jedničkou. Ale to by se musel někdo vzpamatovat a začít důslednou a projektově odůvodněnou restrukturalizaci tak, aby posílil provázanost jednotlivých stanic i vysílacích schémat a učinil je atraktivnějšími.

O něco lépe je na tom Česká televize, kde se ovšem v předvolebním období komplexní analýza a zpracovávání strategického plánu digitalizace také zastavily. V ČT však mají ustavenu "meziresortní" skupinu, která pravidelně jedná a v níž jsou vedle techniků i marketingoví a programoví pracovníci. Ani v rozhlase, ani v televizi však není vyřešeno financování startu celého projektu, který je nákladný a vyžaduje injekci ze státního rozpočtu a zvýšení koncesionářského poplatku. To je nezanedbatelný dluh, který má vůči veřejnoprávním médiím odcházející sněmovna. (ŠOK)

"Pane, vezmi ode mne ducha mého, ať nevidím těch zlých věcí, které přijíti mají na vlast mou!"
Václav Budovec z Budova

Výročí popravy 27 představitelů českého stavovského odboje dne 21. června 1621 připadne letos na pátek. Záštitu nad pietním vzpomínkovým shromážděním převzal primátor hlavního města Prahy a koná se na pražském Staroměstském náměstí, od 18 hod.

Lukáš Bárta, jehož tvorbu znají i čtenáři Britských listů, pořádá ve čtvrtek 20. června Ostravě své autorské čtení. Koná se v rámci literárních čtvrtků opět v Televizním klubu od 18. hodin. Úvodní slovo pronese Martin Pilař.

Cesky komitet elektrickeho tepla (neziskova organizace pro racionalni uziti el. energie. jeji propagaci a souvisejici problematiku) porada 6.-7. 9. 2002 mezinarodni konferenci:

"City of Tomorrow and the Electricity".

Jde v podstate o myslenku, ze energie pomijeji, elektrina zustava a mesto budoucnosti bude mestem elektriny. Souvisejici problematika /decentralizovana vyroba, doprava, elektrina v odpadovem hospodarstvi, osvetlovani, telekomunikace atd. atd. / bude nametem teto konference. Podrobnosti o konferenci jsou na http://city.feld.cvut.cz

Konference navazuje na kongres "Electricity in Sustainable Development of Cities" lv Lisabonu v roce 2000.

Hlavním argumentem nové knihy ekonoma Josepha Stiglitze, je, že globalizace nepovede k zbohatnutí chudých zemí. Stiglitz je nositelem Nobelovy ceny za ekonomiku za rok 2001, byl předsedou výborů prezidentových hospodářských poradců za Billa Clintona, hlavním ekonomem Světové banky a nyní je profesorem na Kolumbijské univerzitě. Už tento seznam Stiglitzových úspěchů znamená, že stojí za to si jeho novou knihu přečíst, míní časopis Business Week.

Hlavní argument Stiglitzovy knihy je jednoduchý. Globalizace nepřináší mnoha chudým zemím žádný prospěch. Ve většině světa nestoupají příjmy a přijímání politiky volných trhů a otevřených kapitálových trhů, volného obchodu a privatizace vede k destabilizaci rozvojových trhů. Namísto většího uplatňování volnotržních principů, argumentuje Stiglitz, má-li fungovat globalizace, je zapotřebí většího množství inteligentnějších vládních zásahů do ekonomiky. Není to nový argument, píše Business Week, ale vzhledem k tomu, že to říká Stiglitz, jeho myšlenky mají velkou váhu.

Polsko bylo velkým úspěchem východní Evropy. Bylo znovuzrozenou zemí, která přijala volný trh a liberální demokracii a připravovala se na vstup do EU. Nyní je ale polská ekonomika v rozkladu a sílí ošklivý katolický nacionalismus, napsal v rozsáhlejší reportáži amerického reportéra Joea Kleina dne 12. června deník Guardian.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.