|
6. 6. 2002
Předvolební pohled Petra Cibulky: Šibenice pro komunistyPředvolební spoty politických stran nepostrádají pobavení pro občany i pro politology, kteří ještě nedávno doporučovali národu "malé, nové strany" ... Humor neumělosti dává tušit, jak by vypadala správa státu, když její prezentace dopadla tak, jako spoty či plakáty... Naděje Moniky Pajerové dnes visí (v tramvaji 26) vedle Petry Buzkové z ČSSD - a vypadají jak matka s dcerou (pardon - babička s dcerou, neb Monika Pajerová má už hezkou dcerku "Emmičku", o kterou se již švarní a nadějní mládenci začínají zajímat, pouze jí neříkají tak zdrobněle, jako maminka...). Kníže von LobkowiCZ zase sedává na svém mělnickém zámku, mítinky dělá po vinotékách a barech, kde chce potkávat své voliče. Petr Cibulka (Pravý blok - neplést si s Pravou alternativou neonacisty Kopala - i když i on umí mluvit jasně a zřetelně) ale překvapil. Profesionalitou, rozhodností a kultivovaností táborového řečníka, s jakou vystoupil včera na Václavském náměstí. Precizně nazvučený prostor "pod vocasem" se stal nechtěným Hyde Parkem, nicméně "mí Pražané" se - nedostavili. A tak se nedávno propadlý senátorský kandidát (se ziskem neuvěřitelných 14% v jedné z pražských čtvrtí) musel spokojit s hrstkou obdivovatelů a hrstkou debatérů-kverulantů.
|
|
Zajímavější bylo to, JAK mluvil, než O ČEM mluvil. O tom, o čem mluví Petr Cibulka vždy. O své nenávisti, o "denacifikaci" republiky - neutuchajícímu boji proti komunistům. Benešovy dekrety by prý semtam upravil, přejměnoval na Havlovy dekrety a použil by je v roce 1989... To vše řečeno s navenek odzbrojující upřímností a rozhodností, která se v politických kruzích nenajde. Nepochybuji, že by své předsevzetí plnil. A rád. Kdyby dostal legitimní možnost... Kdyby byl zvolen. JAK znamenalo překvapení: inteligentní, svému cíli oddaný introvert, koncepční, zkušený, obratný a opatrný konspirátor, nikterak "zanícený" svou soukromou nenávistí, pouze zahořklý z Václava Havla a jiných věrolomných "spolubojovníků", kteří vyměnili s Adamcem a jeho komunisty vládní, privatizační a jiné kratochvíle za to, oč jim šlo v disentu. Poctivost, věrnost cílům, nikoliv prostředkům. Skvělý, strhující řečník, který neunavoval, traktoval svou řeč v logických celcích, gradoval svůj projev silou hlasu i myšlenek. V rozhovoru na první pohled rozumně argumentující, zachovávající si stále svou ústřední myšlenku, romantický a sympatický fousáč, kterému lze věřit, že si "za Havla a jemu podobných" nenapakoval kapsy. Opuštěný, osamělý. Ti, kdo mu dnes pomáhají, se mu rovnat nemohou a pochopit ho také ne. Každý si bojuje svou vlastní válku a jediné co je připoutává k Petru Cibulkovi, je nesmiřitelná nenávist k nepřátelům - komunistům. To Cibulka ví a mistrně toho využívá. Mistrně manipuluje s negativními emocemi svých bližních a přitom se na ně dívá svýma laskavýma modrýma očima a dává jejich naivitě na místě rozhřešení. Ve jménu Ježíše Krista, kterým se dnes ohání. Ten ale říkal svým věrným i slova o odpouštění nepřátelům svým... Cibulka má přitom i známé - komunisty a nedomnívám se, že by mu to nějak vadilo... Jedním z nich je i bývalý poslanec za KSČM, pak poradce předsedy strany, dnes sociální demokrat Radim Valenčík... Nedivím se, že se zamiloval do Hany Marvanové. Naivní jsou oba stejně... Sám o tom řekl okolostojícím: "Přišel jsem, našel jsem tam romantickou revolucionářku a padl jsem jí kolem krku." Komu padne Petr Cibulka kolem krku po těchto volbách? Uvidíme... 5. 6. 2002
AUDIOZÁZNAM výroků Petra Cibulky na mítinku - o vztazích s Německem, spravedlnosti lidské i boží MP3, 302kb
www stránky Pravého bloku
|
