Součet poslaneckých křesel ČSSD (70) a Koalice (31) je celkových 101, což je vskutku křehká většina. Druzí ODS jsou v opozici a KSČM má 41 křesel. KSČM a ČSSD by tedy daly dohromady bohatou většinu 111 křesel. Jsou to tak jednoduché počty, že výše řečený postoj komunistů je teď svým způsobem i pochopitelný. Co ale je méně pochopitelné, je určitá troufalost, s níž se svého "místa na slunci" domáhají. Nikdo si totiž pořád jaksi neuvědomuje, že úspěch KSČM zavinila především "koalice" ČSSD a ODS v minulém volebním období a možná i až často příliš zjevná touha po moci ze strany Koalice; ta si teď dokonce nárokuje až 7 křesel ve vládě, ačkoli by vzhledem ke svému nespornému volebnímu debaklu mohla být přece jenom trochu skromnější. Nemělo by se také zapomínat na fakt, že předchozí "koalici" ČSSD a ODS zavinila i nafoukanost Jana Rumla jako předsedy Unie svobody (dnešní součástí Koalice) při sestavování vlády v roce 1998. Stručně řečeno, všechno dnes mohlo být zcela jinak, kdyby se US roce 1998 chovala skromněji a předvídavěji.

Při nynějším vystrkování rohů KSČM se ale také zapomíná, že tam, kde není vůle pro vládní spolupráci s nimi, tam se znovu dostanou do izolace. Ani jejich snaha dostat ČSSD do svého vazalství tím, že podpoří pouze jejich vládu výměnou za pár důležitých křesel v Poslanecké sněmovně, nemusí vzbuzovat žádné větší obavy.

Jejich úspěch se totiž nemusí chápat jako něco dlouhodobě nutně důležitého, poněvadž o jejich případném u místění v dalších volbách bude rozhodovat zejména současné volební období a kvalita vlády, která v něm bude fungovat. Vzato z dlouhodobějších pohledů, "bumerangový efekt" postihl nejvíc Unii svobody. Takhle to prostě je a ODS by proto nemusela hrát roli uraženého chudáčka, pokud jí ovšem jde o dlouhodobější výhled. Předčasné volby by totiž nic nevyřešily, neboť nálada ve společnosti není zase tak vrtkavá a mohlo by se klidně stát, že v takových volbách by dopadla ještě o poznání hůř.

Teď už prostě nemá smysl pořád dokola přemýšlet o tom, "co by, kdyby..." Teď to především chce jen klid a rozvahu při výběru těch "svých" nových "bohů". To má zatím v rukou vítězná ČSSD a jejich nejspíš vládnoucí partner Koalice. A v neposlední řadě také ODS.

Poznámka JČ: Obávám se, že důvodem silné volební podpory komunistů je právě to, že ostatní strany s nimi dosud odmítaly spolupracovat. Tím se KSČM, paradoxně, stala jedinou stranou, která se za posledních 12 let v české politice nezkompromitovala. Zdá se, že ostatní strany to pochopí teprve, až dosáhnou volební preference KSČM čtyřiceti procent.