|
28. 5. 2002
"Oni to dělali, tak to já můžu taky..." - jak paní Dědečková rozumí právu a eticeMusím se omluvit, že jsem zveřejnil nepřesnou informaci a nesprávně jsem napsal, že syn Jany Dědečkové "porušil v Americe zákon tím, že tam začal pracovat bez pracovního povolení". Nesprávně jsem interpretoval informaci od Ireny Válové, kterou jsem od ní dostal, když se chystala navštívit Janu Dědečkovou v jejím penzionu v Krkonoších a udělat s ní rozhovor pro časopis Redhot (který tam posléze také vyšel). Paní Válová se zmínila o tom, že mladý Dědeček se vydal do Spojených států za prací, ale byl vrácen a že - i když Jana Dědečková věděla o úmyslech svého syna, přesto si proti jeho deportaci stěžovala na americkém velvyslanectví v Praze.
Všimněte si, že paní Dědečková napsala: "Můj syn nejel do USA za účelem pracovat. Ale jako každý mladý kluk měl představu, že projede Ameriku a cestou si přivydělá, aby nás tolik nezatěžoval."
Znamená to tedy, že měl v úmyslu v Americe pracovat? |
|
Aby tolik nezatěžoval svou rodinu? Mé informace nebyly přesné, a proto bych měl přijmout protest Jany Dědečkové. Na druhé straně, ona sama zde v BL dokazuje, že víceméně věděla o synových úmyslech vydělat si v USA nějaké peníze, což pro člověka, který se odvolává na zákony, jako je ona, by mělo stačit k tomu, aby mu to zakázala, anebo alespoň aby si nestěžovala, že si Američané uvědomili jeho protizákonné úmysly a poslali ho zpět! Avšak mě fascinuje, že se Jana Dědečková vůbec nezabývala tou částí mého článku, kde píšu o tom, že nezákonně používala svůj mobilní telefon, který měla k dispozici jako členka Rady ČT, pro soukromé rozhovory "o dětech" s Kateřinou Dostálovou. Už paní Dědečková vrátila protelefonované peníze těmito soukromými rozhovory? Anebo jsme to zaplatili my? Vážnější ale je, že paní Dědečková píše: "Jak si může [Golgo] dovolit psát o Hodačovi, že pracoval pro komunistické sdělovací prostředky, když vzbouřenci volali po tom, aby ředitelem byl Paluska, který byl až do roku 1989 předsedou ZO KSČ." Zaprvé, já jsem nepatřil k vzbouřencům a nemám nic společného s prosazováním Palusky do funkce generálního ředitele ČT. Paní Dědečková argumentuje, že to, že Hodač kolaboroval se zločineckým režimem (v období normalizace, kdy nepodporoval režim nikdo jiný než oportunisté či prostoduší jedinci) nemůže být považováno za důležité, protože někdo "z druhé strany" s komunisty kolaboroval také... Je mi líto, paní Dědečková, ale NIKDO z těch, kdo pomáhali znormalizovat Československo, nebyli způsobilí pro funkce, jakou je generální ředitel ČT. Taky se zapomněla zmínit o tom, že Jana Bobošíková měla styky s ÚV KSČ. Prosazování Palusky do funkce generálního ředitele ČT nijak neospravedlňuje ani Hodačovu, ani Paluskovu ostudnou minulost. A já jsem s žádným komunistickým režimem v minulosti nekolaboroval, tak mám pocit, že o těchto věcech mohu psát, aniž bych byl pokrytec. A nezapomínejme, že když Rada zvolila normalizátora Hodače, ještě se nevyskytli ani vzbouřenci ani žádný kandidát Paluska. Rada Jany Dědečkové zvolila člověka s ostudnou minulostí dlouho předtím, než se pokusil totéž křeslo uchvátit druhý muž s takovou minulostí. |
