|
17. 6. 2002
Sbohem, pane profesoreVolby rozhodly o tom, že skončila první etapa transformace společnosti od totality k demokracii. Dlouhých 10 let se pokoušela strana jednoho muže budovat podivný kapitalismus, který si v závěru vysloužil přízvisko mafiánský. Beztrestnému rozkradení privatizovaného majetku se počalo eufemisticky říkat tunelování. Národ hleděl s otevřenými ústy na gaunery typu Macka, Čermáka a Koženého. Jejich příklad ukázal cestu desítkám a stovkám "podnikatelů" na všech úrovních. To, co následovalo, nemělo daleko k drancování. Z banek se staly penězovody do soukromých kapes. Neobyčejně upadla morálka a stát se ocitl na okraji hospodářské propasti. Zoufalým řešením byl pokus o sarajevský atentát a následná úřednická vláda.
|
|
Rok 98 a předčasné volby znamenaly obrat. Zemanovi a ČSSD se v hodině dvanácté podařilo stabilizovat situaci. Byla to levicová vláda, která musela napravovat chyby privatizace zpackané pravicí. Byla to levicová vláda, která zastavila ekonomický propad a přivedla zemi k růstu. Byla to levicová vláda, která přijala zákony a počala stíhat nejkřiklavější případy hospodářské kriminality. Letošní volby přesně odrazily náladu ve společnosti. ČSSD dostala důvěru a může pokračovat v nastoupené cestě. ODS, strana jednoho muže byla na několika místech poražena i komunisty. Kdo se diví volebnímu úspěchu této zločinecké organizace, nesledoval vývoj. Neviděl těch 10 let, kdy pan profesor svým pohrdáním občany a tunelováním pravicové politiky lil vodu na komunistický mlýn. Že dnes mlýn vesele klape, je veledílo pana Klause. Volby poslaly pana profesora do politického důchodu. Nárůst vlivu komunistů je daň za odstranění samolibého škůdce. |
