Vaše šestnáctiletá dcera neměla nic společného s komunistickým útlakem, právě tak jako Váš třicetiletý Němec neměl nic společného s hitlerovským nacismem. Pokládám tuto otázku za neférovou, neboť vnáší záměrně zmatek do celého již velmi komplikovaného problému: oba jsou zřejmě příliš mladí, aby zažili Hitlerovu éru. Rozhodně tito dva mladí lidé nenesou odpovědnost za zločiny svých předků. Zejména ne zodpovědnost právní.

Já však mluvím o kolektivní odpovědnosti jako historik, jehož povinností je vyřknout soud, kdo byl odpovědný za tragedii světové války. A tu musím uvážit, že Hitler byl v roce 1933 pověřen vytvořením vlády legální demokratickou cestou, že většina hlasů v "bundestagu" potvrdila Hitlera jako říšského kancléře při plné znalosti jeho chorobného programu uveřejněného před deseti lety. Historik má také povinnost konstatovat, že všichni německy mluvící občané československých Sudet, kteří v říjnu 1938 odevzdali 99% hlasů pro připojení k Říši, byli přívrženci Hitlera. Historik je také povinován nazývat Hitlerovy vojáky v Praze, v Lidicích, Osvětimi, u Leningradu a Moskvy a v Paříži, za Němce, neboť samotní členové SS by sotva mohli dojít tak daleko. Právě tak má historik povinnost vinit Němce a nikoliv jen SSmany za holocaust, nebo aspoň vědomost o něm.

Je také historikovou povinností zaznamenat, že v době války Hitlerovi otroci - Češi, Poláci, Francouzi, Rusové, atd. mluvili o svých otrokářích jako o Němcích a nikoliv jako o nacistech.

Historik bude muset také potvrdit, že z politických a mocenských důvodů došlo po válce ke graduální sémantické metamorfóze. Když Spojenci pověsili několik "válečných zločinců", začalo se mluvit o protinacistickém odboji. Nedá se popírat hrdinství jednotlivých Němců v odporu proti Hitlerovi, avšak byla to mizivá menšina, zlomek jednoho procenta. To vedlo amerického ministrta financí Morgenthaua k vyhotovení plánu pro poražené Německo - udělat z Německa velkou pastvinu. Nikdo ještě neobvinil Morgenthaua, že je přívržencem doktríny kolektivní viny. Zahraničně politická situace se však ubírala opačným směrem. Německý národ jako takový byl zbaven odpovědnosti za spáchané hrůzy a nakonec byl prohlášen za oběť nacismu, právě tak, jako Češi, Poláci, atd.

Živým důkazem je pamětní deska na Hlávkově koleji v Brně. Odvlečení českých studentů do Sachsenhausenu Němci je novým textem desky svalováno na nacisty. Podobná korekce historie byla provedena v koncentračním táboře v Brzezince.

Ovšem tato slova platí zrovna tak o zodpovědnosti Čechů a Slováků za komunistický režim.

Historik by nebyl hoden svého jména, kdyby neprohlásil tehdy žijící Němce za kolektivně odpovědné za vypuknutí války a za její hrůzy. Já bych tuto kolektivní odpovědnost omezil na odpovědnost morální.

Vaše obvinění z protiněmectví pramení zřejmě z Vašeho nepochopení mého názoru na kolektivní vinu. Je pravda, že jsem zažil mnoho příkoří v Německu. Ale také mohu říct, že to bylo více než vyváženo zkušeností opačnou. Dlužím za svůj život dvěma Němcům, a za své historické vzdělání německé univerzitě.

Zvedám svůj hlas proti žebráckému chování Čechů vůči zámožným Němcům, upozorňuji na geopolitickou situaci ve střední Evropě, používám historickou zkušenost jako jediný existující, ač ne zcela spolehlivý předpovídatel budoucnosti a varuji před německou kontrolou českého tisku. Jestli toto znamená protiněmectví, tak budiž.