18. 6. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
V Indii či Pákistánu nemají všichni vojáci pouze Kalašnikovy...
18. 6. 2002

Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat

Ještě jednou k napětí mezi Indií a Pákistánem

Vladimír Koníček
V postoji laické veřejnosti, v jejímž prostředí se pohybuji, převažuje názor, že současné eskalace napětí mezi Indií a Pákistánem se nás vzhledem ke vzdálenosti teritoria netýká a dokonce i případný rozsáhlejší konflikt mezi oběma zeměmi, pro nás, středoevropany, nepředstavuje významnější hrozbu. Je to prostě daleko. Lidé si zvykli na záplavu negativních zpráv přicházejících z různých částí světa a většinu z nich, pokud se jich přímo a okamžitě nedotýkají, berou pouze na vědomí a žijí svými konkrétními každodenními starostmi. Přesto se domnívám, že současná situace v daném regionu stojí za větší pozornost.

Není cílem rozebírat historické příčiny a vývoj kašmírského problému mezi Indií a Pákistánem. Rád bych se pouze pozastavil nad některými aspekty, které, podle mého mínění, ovlivňují současnou situaci a její případný další vývoj.

Obě země respektive jejich vlády v posledním období čelí vnitropolitickým problémům.

V některých regionech Indie vrostlo napětí mezi menšinovou muslimskou a většinovou hinduistickou komunitou, které přerostlo ve vlnu násilných akcí. Toto napětí a násilí není vyprovokováno současným stavem indo-pákitánských vztahů, ale má historické náboženské kořeny, které čas od času vyústí v přímou konfrontaci obou náboženských společenství. Jedna z těchto etap konfrontace probíhá v posledních měsících v zejména západních a centrálních oblastech Indie. Nynější zhoršení indo-pákistánských vztahů pak slouží jako katalyzátor pro další radikalizaci některých extrémně hinduisticky orientovaných skupin v Indii a současně limituje možnosti indické centrální vlády dostat náboženské vášně pod kontrolu. Indická centrální vláda, v jejímž čele stojí dlouhodobý předseda Indické národní strany (BJP) A. B. Vádžejí, a je stranou především hinduistických voličů, se tak dostává pod tlak, který ji nutí k silovým prohlášením vůči Pákistánu pod záštitou obrany indických národních zájmů.

V nejednoduché situaci se rovněž nachází současný pákistánský prezident P. Mušaraf. Jeho vnitropolitická pozice, na rozdíl od toho, jak je vnímám mezinárodním společenstvím, je do značné míry oslabená jeho podporou poskytovanou protiteroristickým opatřením řízených USA. Delikátnost jeho pozice je navíc umocněna skutečností, že na rozdíl od Indie, je změna pákistánského vedení možná i jinými prostředky než jsou volby a jejich termíny. Rovněž on je již delší dobu pod tlakem vnitropákistánských muslimských radikálů a nic na tom nemění výsledky nedávno proběhlého referenda prodlužující mandát současného pákistánského prezidenta na další období.

Vstřícnost vůči Západu v otázce Afghánistánu pákistánský prezident kompenzuje výraznější přímou či nepřímou podporou odstředivých tendencí části muslimského obyvatelstva indického Kašmíru. Z toho těží především radikální muslimské organizace usilující o ukončení jimi označované indické nadvlády nad Kašmírem. Lze usoudit, že právě tyto skupiny vycítily příležitost využít situace, která se po 11. září loňského roku vytvořila v Pákistánu, k aktivizaci jejich činnosti na obou stranách společné indo-pákistánské hranice a vehnaly obě země do současné krize. Do krize, ze které je jak pro vládu v Dillí, tak pro vedení v Islámábádu velmi těžké vybřednout, s přihlédnutím k současným vnitropolitickým problémům v obou zemích a k nevyřešeným dlouholetým sporům, aniž by byla oslabena jejich prestiž a pozice, která by v krajním případě mohla vést i pádu jejich vlád (v indických podmínkách např. k rozpadu a ztrátě podpory současné vládní koalici v čele s BJP).

Výsledkem tohoto procesu je vyšroubování škály napětí mezi oběma zeměmi na nejvyšší míru hrozící otevřeným ozbrojeným konfliktem. Pravdou je, že k podobným problémům v indo-pákistánských vztazích docházelo i v minulosti a řada z nich skončila bez vážného konfliktu. Pravdou také je, že obě země již mezi sebou vedly několik válek. Je současná situace jen jednou z těch, které se po určité době uklidní a obě země se vrátí k předchozímu statutu quo, nebo má jiný charakter a skrývá v sobě mnohem vážnější hrozbu ?

Odpověď do jisté míry předznamenává skutečnost, že poprvé v tomto tisíciletí se na pokraji válečného konfliktu ocitly dvě země disponující reálným jaderným potenciálem ve vojenské oblasti. V tom lze především vidět kvalitativní rozdíl v dnešní situaci. Právě proto není náhodou, že velmoci jak USA, tak Rusko vyvíjejí maximální diplomatickou aktivitu vedoucí ke snížení napětí v oblasti. Mají však oba protivníci kam ustoupit? Jak pro vedení v Dillí, tak pro Islámábád to je, vzhledem k popsané situaci, ve které se obě země nacházejí, velmi obtížné. Pro zdůraznění významu problému je na tomto místě vhodné pro českého čtenáře jen krátce shrnout, že jak z hlediska Indie, tak z hlediska Pákistánu je otázka strategického území Kašmíru nacházejícího se na styku čtyř států (včetně Číny !) podobně citlivou otázkou jakou pro nás představuje problematika sudetské otázky.

Vzhledem k tomu, že USA mají tradičně dobré vztahy s Pákistánem a Rusko s Indií, je přirozené, že jak USA, tak Rusko v první řadě působí bilaterálně každý na svého tradičního partnera. Obě velmoci mají v tomto případě společný zájem, kterým je vyhnutí se válečnému konfliktu. Otázkou zůstává zda Rusko může v současné situaci na Indii působit ve směru učinění asymetrických ústupků vůči Pákistánu s cílem zmírnění napětí, aniž by došlo k poškození rusko-indických vztahů a případnému oslabení pozice indické vládní koalice. USA se nachází v naprosto stejné situaci vůči Pákistánu. Najít východisko ze současné krize,kdy se pákistánský prezident jen stěží může vzdát deklarované podpory kašmírským muslimům a Indie nemůže nečinně přihlížet separatistickým tendencím na jejím území podporovaných ze zahraničí, je značně obtížným úkolem, vyžadujícím mimořádný a citlivý přístup všech zúčastněných stran včetně velmocí. Opět lze namítnout, že podobná situace se již v historii vztahů obou zemí vyskytovala několikrát či spíše, že v jejich případě jde o permanentní stav.

V probíhající krizi je však možné vystopovat a v úvahu vzít nové doplňující faktory, které komplikují možnosti jejího řešení. Jejich společným jmenovatelem jsou události v USA z 11. září minulého roku.

V první řadě jde o mocenskou prestiž. USA na teroristický útok uskutečněný na jejich území reagovaly z pozice trestající velmoci. I Rusko se snaží obnovit svou otřesenou velmocenskou pozici jak jen může s důrazem na oblasti svých bezprostředních a tradičních zájmů. Čína, která se postupně, ale nezadržitelně stává reálnou světovou velmocí nezůstala pozadu a dala o sobě vědět v případě Tchaj-wanu. I Indie se cítí být velmocí a vývoj mnohých světových událostí po 11. září v ní mohl zanechat pocit, že její význam je opomíjen. Tvrdou pozicí v konfliktu s Pákistánem se světu připomíná minimálně jako regionální velmoc.

Druhým aspektem je měkce řečeno určitá živelná modifikace výkladu v některých oblastech mezinárodního práva. Postup USA v Afghánistánu po 11. září může Indie v případě potřeby flexibilně využít k argumentaci, že vojenský zásah proti teroristickým organizacím a jejich základnám na území jiného státu je ospravedlnitelný a tudíž jej nelze označit za agresi a porušení teritoriální suverenity druhého státu včetně z toho vyplývajících sankcí mezinárodního společenství apod.

Kombinace obou zmíněných faktorů spolu s vnitropolitickými problémy v obou zemích vytváří v konkrétním případě velmi výbušnou situaci, která může velmi lehce přerůst v otevřený vojenský konflikt, jehož výsledek je nepředvídatelný, a jehož vývoj se jedné nebo druhé straně může vymknout z kontroly. Úvaha je jednoduchá. Kdyby žádná z obou zemí nevlastnila nukleární zbraně, riziko nukleárního konfliktu neexistuje. V tomto případě je obě země vlastní a mají i prostředky jak je použít. Navíc, minimálně v jedné z nich nelze vnitropolitickou situaci označit za jednoznačně stabilní.

Použití jaderné zbraně byt' minimální síly a byt' v případě krajní nouze kteroukoliv z angažovaných zemí by pro svět mohlo mít katastrofální následky, o kterých lze široce spekulovat jak v oblasti vojenské, ekologické, ekonomické a dalších. Kromě toho, že by byl vytvořen extrémně nebezpečný precedent v řešení konfliktů, v konkrétní situaci by mohl mít ještě sice dílčí, ale nikoliv nepodstatný dodatečný efekt. Důsledky atomového úderu v tomto regionu by za určitých okolností mohly paradoxně zasáhnout i přímo USA z pohledu reálného ohrožení amerického vojenského kontingentu v Afghánistánu a tím vyvolat další nepředvídatelný vývoj přesahující rámec daného regionu.

Cílem stručné analýzy některých aspektů současného napětí mezi Indií a Pákistánem je upozornit na vážnost situace, která dle mínění autora přesahuje regionální význam a jejíž další vývoj může ovlivnit i život u nás, tak jak se ho dotkly známé události v dalekém, ale svým dopadem blízkém New Yorku z 11. září minulého roku. Svět se mění, ale neznamená to, že se stává automaticky bezpečnějším.

                 
Obsah vydání       18. 6. 2002
17. 6. 2002 Financial Times: Česká šance
19. 6. 2002 Fotogalerie z voleb: Pracovník ČSSD rozbil Štěpánu Kotrbovi fotoaparát Štěpán  Kotrba, Petr  Pokorný
17. 6. 2002 Vedení školy "plánovalo vyhodit studenta od závěrečných zkoušek"
18. 6. 2002 BBC: Chtějí Američané svrhnout Saddáma Husajna, protože si uvědomili, že invaze do Iráku je nemožná?
18. 6. 2002 Nový inspekční úřad odkryl v Británii obrovské množství chyb ve zdravotnictví
18. 6. 2002 Hřebejkův film Musíme si pomáhat v Edinburku Jan  Čulík
18. 6. 2002 Inštitút, ktorý na Slovensku nikomu nechýba Daniel  Krajcer
18. 6. 2002 V Moravskoslezském kraji při volbách rozhodla kvalita kandidátů Jaroslav  Hlaváček
17. 6. 2002 Nenáhodná podobnosť Dzurindu s Arafatom Lubomír  Sedláčik
18. 6. 2002 Proč odmítá Havel jednat s komunisty? Dušan  Mrázek
18. 6. 2002 Splněný sen "mladého" Havla - konec NATO v Praze Miroslav  Polreich
18. 6. 2002 Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat Vladimír  Koníček
17. 6. 2002 Mám tělesný handicap. Proč musím být ostrakizován většinovou společností? Helmut (Milan) Stiedl
17. 6. 2002 Blížíme se k novým předčasným volbám? Josef  Brož
17. 6. 2002 Když není nic lepšího než demokracie Josef  Trnka
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
18. 6. 2002 Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat Vladimír  Koníček
18. 6. 2002 Splněný sen "mladého" Havla - konec NATO v Praze Miroslav  Polreich
18. 6. 2002 BBC: Chtějí Američané svrhnout Saddáma Husajna, protože si uvědomili, že invaze do Iráku je nemožná?   
18. 6. 2002 Hřebejkův film Musíme si pomáhat v Edinburku Jan  Čulík
18. 6. 2002 Inštitút, ktorý na Slovensku nikomu nechýba Daniel  Krajcer
17. 6. 2002 Mám tělesný handicap. Proč musím být ostrakizován většinovou společností? Helmut (Milan) Stiedl
17. 6. 2002 Rekordních 37 procent Francouzů nepřišlo k volbám - Chirakova "většina" převálcovala levici Josef  Brož
17. 6. 2002 Blížíme se k novým předčasným volbám? Josef  Brož
16. 6. 2002 Vzťahy Pavla Ruska k BL hrozia eskaláciou ! Lubomír  Sedláčik
16. 6. 2002 Proč prohrála ODS a kdo zvítězil Vladimír  Bernard
16. 6. 2002 ODS špatně odhadla ty, kteří nevěděli, koho volit Jan  Paul
16. 6. 2002 Uspávající B. Klepetko neprojevil nejmenší schopnost usměrňovat první povolební diskuzní pořad Daniela  Pilařová
16. 6. 2002 Sdělovací prostředky prohrály na celé čáře Karel  Mašita
15. 6. 2002 Proč vyhrála v Moravskoslezském kraji přesvědčivě právě ČSSD? Michal  Kubíček
15. 6. 2002 Antikomunismus přestal v ČR fungovat jako politický faktor Jan  Čulík

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
18. 6. 2002 Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat Vladimír  Koníček
18. 6. 2002 Splněný sen "mladého" Havla - konec NATO v Praze Miroslav  Polreich
18. 6. 2002 Bude se stavět plynovod přes Afghánistán   
14. 6. 2002 Západní rozvědky nebudou schopny zavést účinná preventivní opatření proti terorismu   
14. 6. 2002 Dokumentární film o amerických "válečných zločinech" "šokoval Evropu"   
12. 6. 2002 Nově zatčený americký "terorista" zahajuje svou právní obranu proti vládě USA   
11. 6. 2002 Afghanistán se prý vrací k demokracii, ale tamější vzdělanci jsou znepokojeni   
11. 6. 2002 Ashcroft: USA překazily možný útok "špinavou" jadernou bombou   
11. 6. 2002 Devět měsíců poté - aneb co se stalo a proč Bushka  Bryndová, Bernard Weiner
6. 6. 2002 Příliš mnoho svobody? Americká protiteroristická opatření byla slabá   
5. 6. 2002 11. září: Únosci, kteří nebyli vypátráni, a překladatelé, kteří nepřekládali   
28. 5. 2002 FBI obviněna ze "sabotáže" ohledně útoků z 11. září   
20. 5. 2002 Bush v soukromí "absolutně zuřil", že ho kritizovali   
17. 5. 2002 Bush se veřejně bránil před nařčením, že proti útokům z 11. září efektivně nezasáhl   

Globalizace RSS 2.0      Historie >
18. 6. 2002 Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat Vladimír  Koníček
30. 5. 2002 Pim Fortuyn: Že by Holanďané byli nyní extrémní pravičáci? To snad ne... Fabiano  Golgo
26. 4. 2002 1000 let Budyšína - historie a současnost Lužice Štěpán  Kotrba
26. 4. 2002 Spor o Abraháma - co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje Stanislav  Heczko
26. 4. 2002 Bezdomovectví v zrcadle Všeobecné deklarace lidských práv Jaroslav  Jirušek
23. 4. 2002 Může být Le Pen francouzským prezidentem? Josef  Brož
2. 4. 2002 Společnost minus stát? Pavel  Sirůček
2. 4. 2002 RRTV chce "regulovat internet" Štěpán  Kotrba
18. 3. 2002 Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí Bushka  Bryndová
14. 3. 2002 Kalifornie 2001: Jak se dobře míněné záměry mohou vymknout z rukou Tibor  Vaško
13. 3. 2002 Stále větší vliv nadnárodních korporací anebo jejich důsledná regulace? Jaromír  Sedlák
25. 2. 2002 Staneme se otrokem svých temných vášní - krutí dobyvatelé informačního prostoru? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2002 Superizolacionizmus prezidenta Bushe Miroslav  Polreich
11. 2. 2002 Anarchistická demonstrace proti NATO Tomáš  Pecina
11. 2. 2002 Svědectví z Argentiny: Martín Ogando přednášel v Praze Štěpán  Kotrba