K všeobecnému překvapení nedávno porazil Špidla Klause ve volebních debatách v populární televizi Nova (která donekonečna přehrává levné, primitivní americké seriály o policajtech, nadabované do češtiny). Je to překvapující, protože abstinent Špidla má pověst víceméně zakyslého člověka, zejména ve srovnání se svým předchůdcem, Milošem Zemanem, jehož záliba v alkoholu je legendární.

Domorodci jsou však neklidní a velké množství prostoru bylo věnováno debatě o všeobecném znechucení, které většina lidí pociťuje pro všechny politické strany. Je to důsledkem pochybných privátních politických dohod, korupce a nesplněných slibů. Většina komentátorů předpokládá, že se projeví široká volební apatie, jasné znamení, že přechod od komunismu k západnímu stylu demokracie byl úspěšně dokončen.

"Společnost CET 21 odvolala Vladimíra Železného z funkce jednatele a generálního ředitele televize Nova," konstatoval jednatel CET 21 Aleš Rozehnal. Mluvčí společnosti CET 21 Martin Chalupský však tvrdí, že "Vladimír Železný zůstává ředitelem TV Nova". To potvrzují i členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří poukazují na to, že odvolání jednatele musí RRTV schválit a podle jejího mluvčího Pavla Baráka by k tomu zřejmě nemohlo dojít dříve než 27. srpna. "Právní účinnost odvolání je podmíněna předchozím souhlasem rady pro vysílání. To znamená, odvolání z funkce jednatele nemohlo nabýt právní moci, protože rada o tom zatím ještě nejednala," řekl Barák.

Společnost CET 21, zřejmě z iniciativy Aleše Rozehnala, však vydala prohlášení (viz níže) podle něhož Železného odvolává z funkce ředitele TV Nova a jednatele společnosti CET 21.

Rozehnal reagoval na výroky členů RRTV, že společníci Vilja, a.s., a Edikon, a.s., kteří rozhodnutí přijali, disponují v CET 21 celkem 52,11 procenty hlasů, takže je toto rozhodnutí "nezpochybnitelné". Jiří Šmejc, ředitel podniku Česká produkční 2000, se přetahování neúčastnil, je na dovolené v zahraničí.

Za Železného byl jmenován jednatelem společnosti CET 21 právník Jaroslav Buriánek. Podle serveru iDnes se důvodem odvolání Železného staly nejasné finanční operace a závazky televize Nova. Železného by ve vedení TV Nova měli vystřídat Libuše Šmuclerová a Aleš Rozehnal.

"Polská média se na rozdíl od českých sebemrskačsky nevěnují polské "vině za odsun Němců". Polsko vždy zaujímalo k odsunu Němců jasný a nekompromisní postoj a dokázalo si v rámci podepsání smlouvy 2+4 při sjednocení Německa vynutit záruky svých západních hranic. Jsem toho názoru, že současný útok je veden proti České republice proto, že v případě úspěchu v prolomení dekretů prezidenta E. Beneše a majetkové restituce by tento krok byl precedentem pro obdobný útok i proti dalším zemím, tedy zejména proti Polsku. Odsun Němců z Polska humánnější rozhodně nebyl." To je jedna z odpovědí dvou českých historiků v onlinové diskusi Britských listů o Benešových dekretech.

14. 5. 2002 jsme v Britských listech publikovali Stanovisko Sdružení historiků České republiky, protestující proti účelovému politickému zkreslování historických událostí ve střední Evropě během dvacátého století, zejména ve vztazích mezi Čechy a Němci. Ve čtvrtek 13. června se od 15 do 17 hodin se v souvislosti s tímto textem konala v Britských listech živá onlinová diskuse s dvěma českými historiky, Jindřichem Dejmkem, nar. 1965, pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který se specializuje se na dějiny československé zahraniční politiky a mezinárodních vztahů ve 20. století a na vydávání edic československých diplomatických dokumentů, a Janem Němečkem, nar. 1963, taktéž pracovníkem téhož Historického ústavu AV ČR, který se zabývá historií československého domácího a zahraničního odboje za druhé světové války a také rediguje edice československých diplomatických dokumentů. Historikové nestačili ve vymezeném čase zodpovědět všechny otázky, jichž bylo hodně, odpoví na ně během víkendu. Onlinový rozhovor najdete zde.

STANOVISKO Sdružení historiků ČR
TEMATICKÝ VÝBĚR článků k Benešovým dekretům
KNIHA Opožděná svědectví
KNIHA Cesta Čechů a Němců ke dnešku
ONLINE DISKUSE Britských listů

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

Celá kniha není součástí Britských listů e-mailem.