16. 6. 2002
Sdělovací prostředky prohrály na celé čářeVolby do Poslanecké sněmovny skončily, hlasy jsou sečteny, křesla jsou rozdělena. Dle těchto výsledků by novou vládu ČR měla sestavovat vítězná ČSSD, nejspíš s poslední v pořadí (čtvrtou) Koalicí, obě dohromady s většinou jediného poslaneckého křesla Padají silná slova o tom, že " občanská pravice" prohrála a že skutečným vítězem je vlastně KSČM, která se za ODS dostala na celkovou třetí pozici Takže "sláva vítězům a čest poraženým". Jenomže: kdo vlastně v těchto volbách prohrál?
Stručně řečeno, jsou to především česká média.
|
Při bližším pohledu se sice ukazuje, že zdaleka nejúspěšnější z nich byl deník Právo, který nepokrytě fandil vítězné ČSSD, a na druhém místě je TV NOVA, která často až příšerným způsobem prosazovala druhou ODS. Ovšem téměř všechna další média, včetně především "veřejnoprávních" České televize a Českého rozhlasu, která už léta tvrdě prosazovala nejprve Čtyřkoalici a později už jen Koalici, odvedla, dá se říci, až ostudnou práci. To bylo rozhovorů, to bylo účelových PR pořadů, to bylo manipulovaných anket, to bylo ujišťování o jasné pozici Koalice na čele s Unií svobody (US)! Uživatelé internetu dokonce často měli dojem, že kromě téhle US, resp. Koalice v Česku už žádné jiné podstatné politické strany nejsou. A co si teď tito lidé mají o médiích myslet? Jak tato média vlastně chtějí v budoucnu obhajovat svoji nestrannost a "vyváženost"? Co mají říkat koncesionáři na ČT s jejími "stávkami" a o Českém rozhlase s jeho neustálými pořady především s představiteli Koalice? Není i taková soustavná předvolební "koaliční" mediální masáž pravou příčinou toho, že téměř polovina voličů dala přednost "domácímu", resp. "chatařskému" krbu? I když nejzajímavější povolební situace teprve nastanou: při sestavování vlády a při schvalování jejího programového prohlášení, už teď je jisté, že to, co média ve své "službě veřejnosti" s politikou provádějí, už dál prostě není přípustné. Ale co, aspoň je v Česku konečně silná politická parlamentní opozice. Totiž ODS - a KSČM. To jsou paradoxy... |