V důsledku technických problémů nefunguje dočasně žádný email na adrese @blisty.cz. (Pošta byla od pondělí přijata, ale nemáme k ní zatím přístup. Prosíme o strpení, zodpovíme, jakmile bude zpřístupněna.) Prosím, pokud si přejete šéfredaktorovi něco sdělit, emailujte do odvolání výjimečně na jeho univerzitní adresu, J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk. Štěpán Kotrba má stále platnou adresu stepan@kotrba.cz. Děkujeme.

Po páteční rezignaci Davida Kaye, šéfa americké Iraq Survey Group, která hledala v Iráku bezvýsledně zbraně hromadného ničení, vyjádřila britská a americká vláda pevné přesvědčení, že důkazy o existenci iráckých zbraní hromadného ničení budou v Iráku nalezeny, navzdory pochybnostem osob, které je hledají. Jak znovu v sobotu upozornil rozhlas BBC v pátek při své rezignaci konstatoval David Kay, že si nemyslí, že irácké zbraně hromadného ničení vůbec existovaly. Bílá dům na to reagoval slovy, že "pravda o iráckém režimu bude odhalena". Úřad britského premiéra Tonyho Blaira požadoval od veřejnosti trpělivost. Avšak britské opoziční strany i labourističtí odpůrci útoku na Irák využili výroků Davida Kaye ke kritice britské i americké vlády. Podle rozhlasu BBC jsou jeho výroky pro Tonyho Blaira hluboce ztrapňující:

David Kay, muž, který stál do nynějška v čele amerického úsilí najít v Iráku zbraně hromadného ničení, v pátek rezignoval, protože se mu nepodařilo najít žádné důkazy, že měl Saddám Husajn protizákonné zásoby zbraní hromadného ničení.

Tato zpráva dominovala všem britským sdělovacím prostředkům nejméně od pátku 19 hodin večer, uváděly ji jako hlavní zprávu dne. Kayova rezignace byla hlavní zprávou např v hlavním večerním televizním zpravodajství na Channel Four v 19 hodin, ve všech rozhlasových zprávách a podrobnou analýzu o věci přinesl večerní publicistický pořad Newsnight na BBC 2 ve 22.30. Nechápeme, proč ještě v pátek ve 24 hodin tuto zprávu neměla tisková kancelář ČTK (České noviny), přestože David Kay mj. poskytl v této věci zásadní rozhovor tiskové kanceláři Reuters ZDE

David Kay, bývalý šéf americké Iraq Survey Group, která hledala v Iráku Saddámovy zbraně hromadného ničení, tvrdil v sobotu 24.1., že byla část Saddámova tajného programu na výrobu zbraní ukryta v Sýrii, napsal v neděli týdeník Sunday Telegraph; Britské listy přinesly tuto informaci už 10. ledna, ZDE.

Invaze do Iráku byla prvním praktickým užitím zhoubné Bushovy doktríny prosazující preventivní vojenské zásahy a vyvolala alergickou reakci po celém světě - nikoliv proto, že by chtěl někdo hájit Saddáma Husajna, ale proto, že jsme trvali na útoku proti Iráku jednostranně, bez jasných důkazů, že měl Saddám Husajn cokoliv společného s 11. zářím či že vlastnil zbraně hromadného ničení.

Propast mezi tím, jak svět vnímá Amerika a jak ho vnímá ostatní svět, nebyla nikdy větší, argumentuje miliardář ve své nově vydané knize Bublina americké nadřazenosti, která vyjde tento čtvrtek v londýnském nakladatelství Weidenfeld and Nicolson.

Sarkozy nabírá na váze. Ne, to není čerstvý raport z podolské porodnice, ani zaručeně britský test jak rychle zhubnout. Francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy je od podzimu loňského roku mediální hvězdou francouzské pravice, v jejímž jasu bledne dlouhodobě nejen Chirakův premiér Jean-Pierre Raffarin.

Každý "politický analytik u piva" při čtení titulní stránky New York Times ví, že "ti tam nahoře" přece měli vědět, že přichází krize. Ale můžete opravdu předvídat vážné konflikty prostě pouze tím, že čtete noviny? Odpověď zní ano, ale... Může to být možné, pokud můžete sledovat mnoho novin po dlouhou dobu.

Jan Čulík v článku "O školství v ČR i jinde" ZDE vyzývá k diskusi nad tím, zda pouhé zvyšování platů učitelů stačí. Přestože konec otázky lze vydedukovat z jeho textu, není formulována a tak se lehce provokativně ptám: K čemu má stačit pouhé zvyšování platů učitelů? K finančnímu zatraktivnění tohoto poslání, které má přilákat novou krev, či k dostatečné životní úrovni stávajících učitelů, kteří by tak konečně mohli najít potřebnou stimulaci a podávat snad lepší pedagogické výkony?

Platy českých učitelů se zvyšují. Existují však i jiné podstatné problémy se školstvím, zdaleka nejde jen o platy. Školství je ovšem problémem v měnícím se světě i v jiných zemích. Zamýšlí se nad tím Jan Čulík.

Příspěvek se vysílal v 18. 10 v pátek 23. ledna 2004 v pořadu ČRo 6 Názory a argumenty.

Šumava není odtažité lokální téma, jak si vesměs myslí naši deníkáři, spor o Šumavu byl v posledním desetiletí sporem modelovým, sporem o budoucnost. Jde o obecný model našeho chování k přírodě, k zatloukané minulosti i vyprodávané budoucnosti, model naší odpovědnosti k potomkům, model naší pýchy i pokory před něčím, co nás přesahuje (a o co projeví průměrný pražský redaktor zájem teprve tehdy, když mu díky holení pohraničních hvozdů teče rozvodněná Vltava pod okny kavárny Slávie).

V pátek jsem si v Právu jsem si přečetl článek "Cabaniss: gripeny ještě nejsou jisté" a to mě vyprovokovalo k reakci. Osobně si myslím, že zmiňované stíhačky nejsou pro naší zemi prioritou, ale to není důvodem mé reakce. Tím je bezuzdná drzost s jakou se v poslední době američtí velvyslanci vměšují do vnitřních záležitostí našeho státu, míní Michal Illan.

Opět se rozhořel boj mezi křesťanskými konzervativci a zastánci plánovaného rodičovství. Tentokrát ohledně "pilulky rodičovského plánování", nazvané Plan B. Poradní panel U.S. Food and Drug Administration (FDA) radí uvolnit prodej "morning-after pill" v USA "přes pult", bez předpisu. Plan B prodlužuje "bezpečnou periodu" na téměř týden. Jestliže se aplikuje Plan B až pět dnů po nechráněném styku, stále může velmi snížit riziko těhotenství. Plan B by tak podle odhadů mohl předejít každý rok jen v USA 800 000 interupcím. Hlavní lékařské asociace - Americká lékařská asociace a Vysoká škola porodníků a gynekologů, podpoří doporučení poradního sboru FDA zajistit, aby byl tento lék dostupný bez předpisu. Ekvivalentem amerického "Plan B" v České republice je lék Postinor. I ten je zde ale doposud pouze na lékařský předpis.

Dne 21.1. v 18 hodin a následně v repríze 22.1. ve 12.50 uvedla Česká televize v pořadu Pomeranč reportáž o fotbalových hooligans, ve které se autoři dopustili několika zásadních pochybení. Podle našeho názoru reportáž odporovala zásadám, kterými jsou současná média vázána, tedy zásadám novinářské etiky a pravděpodobně i zákonům České republiky, konkrétně paragrafu 260 trestního zákona (propagace fašismu a hnutí směřujících k potlačení práv a svobod skupiny obyvatel). Nepovažujeme sice zákony za prostředek prosazení našich práv a zájmů, v tomto případě se však jednalo až o tak výrazný exces, že považujeme za nutné na něj upozornit.

Slovenská televízia ohlásila tzv. nový začiatok na prvý január 2004 o 19.30, teda na čas pravidelnej spravodajskej relácie. Aký bol tento nový začiatok? Vyznačoval sa v prvom rade tzv. fanfarónstvom, t. j. neodôvodneným alebo predčasným chvastúnstvom. Druhým hodnotením by bol akýsi pokračujúci kult riaditeľa STV Richarda Rybníčka. Spojenie týchto dvoch čŕt dominovalo v úvodnej, takmer trojminútovej otváracej sekvencii, kde sme videli najmä všelijaké blesky-hromy spolu s kráčajúcim a otáčajúcim sa R. Rybníčkom. Priznám sa, že pri prepínaní z prvého na druhý program som si najprv myslel, že ide o nejakú ukážku z hororu.

Pravidelný vědeckopopulární dokumentární pořad Horizon v televizi BBC se ve čtvrtek podrobně zabýval známou a kontroverzní "Atkinsovou dietou". Ta funguje tak, že jíte velké množství masa a tučných jídel, dosyta, kolik chcete a -- jak slibuje dr. Atkins -- budete hubnout, pokud nebudete jíst uhlovodany. Nesmíte jíst cukr. Nesmíte jíst škrobovité potraviny jako těstoviny či chléb a musíte se vyhýbat i některému ovoci a zelenině. Tedy přesný opak toho, co doporučují lékaři.

Potíž je, že, jak se zdá a jak o tom svědčí i mnohé mezinárodní celebrity -- tato Atkinsova dieta skutečně funguje. Dr. Atkins (zemřel loni v dubnu v New Yorku po úrazu) vysvětloval její "zázračný" efekt různými svými lékařskými teoriemi. Ty, jak se ukázalo byly falešné. Pořad britské televize Horizon nechal Atkinsovu dietu podrobit několika vědeckým experimentům a zdá se, že přišel na to, proč Atkinsova dieta "funguje". Není však zaručeno, že tím, že se skládá z nezdravé potravy, není tato dieta vlastně zdraví škodlivá. Přesto se po ní hubne. Nicméně, z toho, co objevila televize BBC, by mohlo vyplývat, že je věda o výživě na prahu nového objevu.

Pentagon bránil do poslední chvíle svůj koncept na online internetový hlasovací systém SERVE, určený pro volby prováděné elektronickým způsobem - který se měl zkoušet jako pilotní projekt na americkém vojenském personálu a Američanech žijících či pracujících v zahraničí . Podle zpráv Alexe Belidy z Hlasu Ameriky se Pentagon ocitl pod palbou expertů, kteří říkají, že by systém mohl být vystaven hackerským útokům.

Jsem šokován, že čtu v Britských listech otevřenou obranu monarchistiské, údajně komunistické, kubánské diktatury. Pod zlovolným titulem Kuba, jak ji neznáte píše JUDr. Stanislav Svoboda manipulativně, že, například, průměrná délka života u Kubánce, která dosahuje 76 let, svědčí o kvalitě zdravotní péče. To je čistá sofistika.

Sám jsem byl osobně na Kubě mnohokrát, v důsledku historického přátelství mezi Kubou a Brazílií. Byl jsem tam v letech 1979, 1983, 1986, 1991 a 1996. Mám devět dobrých přátel, kteří bydlí v Havaně. Všichni z nich mají rádi Castra. Avšak všichni z nich zastávají názor, že zdravotnictví na Kubě je strašlivé. A já jsem to sám zažil...

Politické strany ztrácejí důvěru občanů. Účast občanů ve volbách klesá, zájem o členství v politických stranách rovněž a důvěra v politiky je vůbec ze všech nejnižší. Je to krize demokracie nebo není? A jestliže ano, proč k ní dochází? Obávám se, že to skutečně je krize demokracie. O to závažnější, že současné politické systémy jsou vystaveny tlaku globalizace.

Ještě v říjnu 2000 odmítal George Bush představu, že by americká vojska měla být používána k nastolení demokracie a stabilních, civilizovaných politických systémů v jiných zemích. Už loni, v únoru 2003, si byl však Bush vědom, že Amerika bude muset se naučit nestabilní, teroristické státy civilizovat. Během Bushova funkčního období přijaly Spojené státy plnou odpovědnost za stabilitu a politický vývoj dvou muslimských zemí -- Afghánistánu a Iráku. Velmi mnoho nyní záleží na tom, zda Spojené státy budou schopny -- nejen vyhrávat války, ale budou-li zároveň umět pomáhat vytvářet samostatné demokratické politické instituce a robustní, tržně orientované ekonomiky, a to na celém Blízkém Východě, argumentuje Francis Fukuyama v časopise Atlantic Monthly.

Jedním z nejpozoruhodnějších rysů postkomunistického života v České republice zůstává, jak minimální množství kvalitních sdělovacích prostředků v zemi existuje, jak málo lidí se o vznik takových médií snaží a jak lidem, zdá se, vlastně vůbec nevadí, že je ve veřejné sféře k dispozici tak málo inteligentních, nových a zajímavých informací. Ono, samozřejmě, myslet některé lidi bolí -- na druhou stranu sledovat prázdná média, která omílají stále totéž anebo pouštějí pořád tutéž podobnou hudbu, či kupovat si noviny, které jsou opravdu prázdné -- prolistujete je za minutu a nich v nich nenajdete -- mi připadá jako nuda. A situace se zhoršuje, jak se zejména novináři v tištěných médiích děsí snižujících se nákladů svých listů a strach o místo je vede k zintenzivňující se bulvarizaci.

Po havárii serveru obdržely v období od 5.1. do 19. 1. 2004 Britské listy doposud 96.690,15 Kč od čtenářů na to, aby si mohly pořídit nový server, informuje tajemnice Občanského sdružení Britské listy Markéta Sulovská. Těm čtenářům, kteří přispěli, mnohokrát děkujeme a doufáme, že tímto podpora ostatních neskončila. Nejsme totiž list, který by byl financován z dotací státu či grantů nadací, a nejsme ani financováni z reklamy. Možná je to šílené, ale spoléháme se na vás... Přesto se snažíme přinášet informace pro 5 - 7000 čtenářů každý všední den. Daří se nám to už od roku 1996.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.