23. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2004

O školství - v ČR i jinde

Platy českých učitelů se zvyšují. Existují však i jiné podstatné problémy se školstvím, zdaleka nejde jen o platy. Školství je ovšem problémem v měnícím se světě i v jiných zemích. Zamýšlí se nad tím Jan Čulík.

Příspěvek se vysílal v 18. 10 v pátek 23. ledna 2004 v pořadu ČRo 6 Názory a argumenty.

Ministryně školství Petra Buzková oznámila, že by se v letošním roce měly až o tři tisíce korun zvýšit platy učitelů základních škol. V prvních třech čtvrtletích roku 2003 měli učitelé hrubý plat v průměru 17 757 Kč, vysokoškolští učitelé 22 000 korun. Průměrná mzda v ČR byla v tomto období asi 16 800 Kč. Vláda se tedy podle svých slov pomalu blíží splnění svého slibu, že budou mít učitelé o třicet procent vyšší plat, než je průměrná mzda.

Otázkou zůstává, zda je toto zvyšování platů dostatečné, aby to skutečně zatraktivnilo učitelskou profesi a přilákalo do školství větší počty schopných, aktivních a tvůrčím způsobem pracujících učitelů. Dílčí informace, které se k nám dostávají, svědčí spíše o tom, že se české školství dosud nestalo onou Komenským požadovanou "dílnou lidskosti". Přitom je to sféra nesmírně důležitá: to, jaké bude mít Česká republika školy, přímo ovlivňuje, jaká bude v integrujícím se světě mladá česká generace: zda bude opravdu schopná zaujmout ve světě vůdčí a svobodné postavení, zda se v mezinárodní konkurenci umístí mezi "ty nejlepší". Především na stavu školství záleží, zda budou mladí lidé otevření, zda budou schopni samostatně produkovat nezávislé myšlenky a zda budou v mezinárodním kontextu spíše "pány" než "otroky" -- zda budou sami určovat svůj osud, anebo jen plnit příkazy jiných lidí, často z jiných zemí a kultur.

Řeší to v současnosti celá řada zemí. V Británii, ve Spojených státech a v dalších západních zemích, převládla představa, že čím bude národ jako celek vzdělanější, tím větší má šanci prosadit se v mezinárodní konkurenci. Západní vlády tedy usilují o výrazné zvýšení počtu mladých lidí, studujících na vysokých školách. V Británii chce premiér Tony Blair, aby na univerzitách studovalo celých padesát procent veškeré mladé populace a britské vysoké školství se splnění tohoto požadavku už přibližuje. Česká republika se bude muset dříve nebo později vyrovnat s tím, že se v západních zemích radikálně zvyšuje přístup lidí na vysoké školy. Může v této věci zůstat pozadu?

Přitom tento nový přístup západních zemí vyvolává i vážné problémy. V Británii nyní zuří ostrá kontroverze o zvyšování univerzitního školného. Blairova vláda před několika lety zavedla roční univerzitní školné pro studenty, studující na anglických vysokých školách ve výši 1100 liber ročně, něco kolem padesáti tisíc českých korun, je to asi o třetinu méně než je průměrný britský měsíční plat. Nyní se Blair snaží prosadit v Anglii zákon, podle něhož by britské vysoké školy měly mít právo požadovat od studentů tržní školné, mnohdy o několik tisíc liber vyšší než oněch dosavadních 1100 liber ročně. Ostrý boj o tento princip bude sveden v britské Dolní sněmovně koncem ledna. Mnoho labouristických poslanců se staví proti a vláda připravuje nejrůznější ústupky, například levné státní půjčky pro studenty, aby nový, kontroverzní zákon v parlamentě prosadila. Blair argumentuje, že na britských vysokých školách nyní studují tak velké počty lidí, že je prý už neúnosné, aby se univerzitní vzdělání nadále financovalo ze státního rozpočtu a z daní. Kromě toho, jiným argumentem je u blairovců i u vedení vysokých škol stále argument mezinárodní konkurence: Nebudou-li prý nejlepší britské univerzity mít právo účtovat studentům vysoké školné, prohrají s nimi v zápase o kvalitu: jejich nejlepší učitelé budou přetaženi vysokými platovými nabídkami do zahraničí.

Avšak rozšiřování přístupu na vysoké školy vyvolává i jiné problémy. V konzervativním britském deníku Daily Telegraph si stěžoval jeden známý britský univerzitní učitel, že má britská vláda tendenci dělat z dnešních vysokých škol nalejvárnu, berou se vážně už jen kurzy, navštěvované mnoha desítkami studentů, což univerzitní učitele přetěžuje: nedělají už skoro nic jiného, než že neustále opravují stovky písemných prací. Důsledkem je to, že se pak snižuje počet vyučovacích hodin, aby univerzitní učitelé stihli i výzkum, který od nich vláda také požaduje. Celkově to prý vede k nivelizaci a zprimitivňování univerzitní výuky, kdy univerzita studentovi mnohdy předstírá, že mu k dobrému vzdělání stačí, když bude navštěvovat kurs, který má jen tři nebo pět hodin týdně.

Ostře zaútočila na státní politiku "šíření nevědomosti" ve Spojených státech vysokoškolská učitelka Luciana Bohne z univerzity Edinboro ve státě Pensylvanii:

"Já nečtu," prohlásila mladá studentka bez uzardění a bez jasného vědomí toho, co říká. Nemá evidentně ani páru o tom, že deklarovat návyk "nečíst" v univerzitním prostředí je něco jako chlubit se v běžném životě tím, že nemám ve zvyku dýchat. Dotyčná je v mém kurzu "světové literatury". Měla by přečíst romány afrických, jihoamerických, asijských autorů. Není tu z vlastní volby. Je tu jako výsledek určitého rozdělovacího vzorce pro počty promocí a domnívá se, že to bude jednodušší než "filosofie". Nikdo ve třídě neměl ani potuchy, kde leží Chile, tudíž jsem připravila kopie základních informací ze světových průvodců. Nikdo neměl ponětí, co je to socialismus nebo fašismus, tak jsem věnovala určitý čas vysvětlování) srozumitelných definic. A nikdo netušil, o čem by asi mohla pojednávat Platonova "alegorie jeskyně". Zeměpis, historie, filosofie a politické vědy evidentně v přípravě mých studentů zcela chyběly. Není bez významu, že na mé universitě 3. řádu, kde se vychovávají prvogenerační vysokoškolští adepti z dělnických vrstev, výhledově uplatnitelní jako nižší státní úředníci, pedagogové či střední řídící kádry, je cílem jejich snažení v podstatě hájemství mystifikace, spoutání a kontroly."

V českém prostředí je to spíš zatím obráceně. Na českých školách se pořád především vyžadují encyklopedické znalosti a nikoliv schopnost samostatné analýzy. To je zase druhý extrém. Snaha debatovat a analyzovat bez řádného znalostního zázemí vede k nezávaznému žvanění; naproti tomu pasivní biflování údajů učebnic nenaučí studenty orientovat se ve světě. Je nutno oba přístupy sloučit: naučit mladé lidi učit se i získané znalosti s používáním vlastního rozumu analyzovat.

Pořád přicházejí informace z různých českých škol, že se toto neděje a že často převládá až nesmyslná, téměř vojenská disciplína. Nedávno jsem byl svědkem pedagogické praxe jedné studentky bohemistiky na střední škole ve větším českém městě, která se tvrdě střetla s vyučovacími metodami tamější kantorky před důchodem. Ta nedopustila, aby studentka v hodinách české literatury opustila kázeňsko biflovací přístup a pokusila se se studenty o jakoukoliv tvůrčí práci. "Proč rozdáváte studentům ty básnické texty? Oni žádný rozbor textů dělat nepotřebují. Zase jim to odeberte. Když si to od nich nevyberete vy, vyberu to já," protestovala stará učitelka.

Léta usiluje o "zlidštění" českého školství pražský pedagog Ondřej Hausenblas. Poslední dobou u něho zjištuji určité stopy únavy. Na rozhraní Vánoc a Nového roku dr. Hausenblas napsal:

"Zase se půjde do školy, a bude to zas ta děsná otrava a pruda -- pro žáky i pro těch pár báječných učitelů a učitelek, kteří tam někde ještě pořád statečně vytrvávají.

Český problém vidím v tom, že u nás je příliš vysoký podíl těch mizerných škol a špatných učitelů. Takový názor vůbec neupírá čest a slávu nebo radost z práce těm schopným. Jen bohužel v celku je české školství ostudné.

Aby se zlepšilo, musí se zvýšit to relativní množství dobrých. A to se mění těžko, když tu není "politická vůle". A ta tu není, protože se málo občanů o vzdělání stará. Máme jako národ opravdu tak mizernou vládu a mizerné školství, jaké si zasloužíme.

Pokud znáte některé dobré učitele a školy, napište jim, řekněte jim to, poděkujte jim - a pomozte jim. K tomu, aby někdo účinně pomáhal školám a učitelům -- a svým dětem a potomstvu obecně -- , je potřeba velkého osobního zájmu. Bohužel ho nevidím mezi dnešními vzdělanými nebo veřejně zodpovědnými lidmi dost na to, aby se školy mohly stát lepšími.

Nevidím ani dost lidí, kteří by se starali o to, aby se ve školách přestaly odříkávat hromady nesmyslných údajů a pouček. Velké trauma dneška -- "příliš mnoho informací a málo porozumění" -- nemohou vyřešit učitelé sami, protože jim dobrou práci zkazí obecné povědomí: příliš velké procento rodičů, učitelů a ředitelů na střední škole, odborníků na vysoké škole, příliš mnozí mezi politiky i samými vědci se nestydí říkat, že ta či ona znalost je nutná, neopominutelná, důležitá pro další studium atd. Když všechny důležité nezbytnosti sečtete a dáte do osnov, nemá cenu chodit do školy -- k ničemu to nepovede jinému, jen poroste procento odpíračů vzdělání mezi dětmi.

Když o výchově mluvím s Čechy, vidím, že většina z nich se domnívá, že rysy osobnosti se vychovávají v rodině. Jenže když tolik rodin mravní a citovou výchovu zanedbává nebo nezvládá, máme nechat mládež vyrůst v barbary? Cožpak se může škole podařit do barbarů vecpat všecky ty školní vědomosti, které tolik z Čechů považuje za znak vzdělanosti?"

Kompletní Hausenblasův článek ZDE

To, že se ministerstvo školství snaží zvyšovat platy učitelů, je jistě dobrá zpráva. Tímto příspěvkem bych chtěl vyvolat diskusi o tom, zda pouhé zvyšování platů učitelů stačí.

                 
Obsah vydání       23. 1. 2004
23. 1. 2004 USA: Hlavní expert na irácké zbraně hromadného ničení rezignoval
24. 1. 2004 Proč tvrdil Blair, že existují irácké zbraně hromadného ničení, když pro to neměl důkazy?
23. 1. 2004 "Zázračná" Atkinsova dieta: Jak to, že můžete jíst, co chcete, a přesto hubnete?
23. 1. 2004 Fukuyama: Spojené státy se musejí naučit, jak zavádět demokracii v jiných zemích
23. 1. 2004 BBC: Pochybnosti o davoském fóru
23. 1. 2004 PR agentury nejspíš vědí, co dělají Štěpán  Kotrba
23. 1. 2004 OSN neudělala dost Simone  Radačičová
23. 1. 2004 Cuba Libre? - Svobodná Kuba? Fabiano  Golgo
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
23. 1. 2004 Sociální fóra - historie, současnost, budoucnost Jan  Růžička
23. 1. 2004 Točení v kruhu Milan  Valach
23. 1. 2004 Pentagon chtěl prosadit svůj systém internetových voleb, neuspěl Štěpán  Kotrba
23. 1. 2004 Demokracia Tibor  Moravčík
23. 1. 2004 Hrozný sen demokracie Ivo  Šaněk
23. 1. 2004 Davos: Stretla sa "svetová vláda"
23. 1. 2004 Kto zaplatí reformy?
23. 1. 2004 Hromadné sdělovací prostředky a metody manipulace veřejným míněním Noam  Chomsky
23. 1. 2004 Baronka Uddin - muslimka ve sněmovně lordů
23. 1. 2004 Independent: Eko-farmy podléhají cenové válce velkých firem
23. 1. 2004 Parlamentní demokracie nebo monarchie? Michal  Rusek
22. 1. 2004 Líbí se mi multietnická tolerance v USA Ester  Crall
22. 1. 2004 Revolúcia elít Ryszard  Bugaj
22. 1. 2004 Kuba, jak ji neznáte - v číslech
23. 1. 2004 Neviem, prečo si s tým lámem hlavu Peter  Macsovszky
22. 1. 2004 ČRo 6 a česká sekce BBC: Kvalitní rozhlasové stanice by měly navzájem spolupracovat Jan  Čulík
22. 1. 2004 Případ dr. Kellyho: BBC udělala chyby, ale britská vláda zneužila výzvědné informace k politickým cílům
22. 1. 2004 BBC ve vysílání kritizovala svého generálního ředitele
22. 1. 2004 Co všechno je kulturním dědictvím Evropy? Miroslav Václav Steiner
22. 1. 2004 Raghu Rai "Éxposure" Miloš W. Mlčoch
21. 1. 2004 Finanční dary na nový server Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
23. 1. 2004 Fukuyama: Spojené státy se musejí naučit, jak zavádět demokracii v jiných zemích   
23. 1. 2004 "Zázračná" Atkinsova dieta: Jak to, že můžete jíst, co chcete, a přesto hubnete?   
23. 1. 2004 Točení v kruhu Milan  Valach
23. 1. 2004 Cuba Libre? - Svobodná Kuba? Fabiano  Golgo
22. 1. 2004 Případ dr. Kellyho: BBC udělala chyby, ale britská vláda zneužila výzvědné informace k politickým cílům   
22. 1. 2004 Co všechno je kulturním dědictvím Evropy? Miroslav Václav Steiner
22. 1. 2004 BBC ve vysílání kritizovala svého generálního ředitele   
22. 1. 2004 ČRo 6 a česká sekce BBC: Kvalitní rozhlasové stanice by měly navzájem spolupracovat Jan  Čulík
22. 1. 2004 Raghu Rai "Éxposure" Miloš W. Mlčoch
21. 1. 2004 Vytváří blairismus politický prostor pro autentickou novou levici? Petr  Kužvart
21. 1. 2004 Babylonská věž Evropa Miroslav Václav Steiner
20. 1. 2004 Británie: čtyřicet procent bělochů nechce mít za souseda černocha   
20. 1. 2004 Kontroverzní či fundamentalistický Šaron? Jan  Paul
20. 1. 2004 Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít?   

Školství RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
20. 1. 2004 Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít?   
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
5. 1. 2004 Školství Jana  Poslová
2. 1. 2004 České školství: Není fér svádět vinu na studenty Jan  Raszyk
30. 12. 2003 Není to vina jen učitelů Jana  Poslová
30. 12. 2003 Dobré učitele je nutno zaplatit Tomáš  Gawron
29. 12. 2003 České školství: problémem nejsou učitelé, na sobě musí pracovat každý sám Josef  Vít
29. 12. 2003 Britský ministr školství: násilí v televizi vede ve školách k šikaně   
29. 12. 2003 Převážně bídné školství Ondřej  Hausenblas
22. 12. 2003 České školství se už nemá kam dál rozkládat Hynek  Hanke
22. 12. 2003 Je české školství skutečně tak mizerné? Ivo  Poláček
10. 12. 2003 Jazyková bariéra Petr  Jánský
4. 12. 2003 Ano, buďte aktivní Petr  Jánský
4. 12. 2003 Británie: Obrovská kontroverze ohledně univerzitního školného