V roce 1991 jsem silně onemocněl, měl jsem červy v žaludku, zvracel jsem, měl jsem průjem a jednou jsem omdlel. Protože jsou mezi našimi oběma zeměmi tak dobré styky, brazilské velvyslanectví má nějakou dohodu s kubánskou vládou, takže jsem měl během své návštěvy nárok na tutéž zdravotní péči zadarmo jako místní lidé.

Takže mě můj přítel Osjami odvezl do nemocnice. No, je zadarmo, ale co to znamená? Injekční stříkačka, kterou mi brali krev na testy - výsledky přišly, když už jsem nemocný nebyl, o 9 týdnů později - byla přímo ze čtyřicátých let dvacátého století. Byla to tlustá skleněná stříkačka s tak tlustou jehlou, že jsem měl modrou ruku pak čtrnáct dní a skoro jsem s ní nemohl hýbat. Když mi zdravotní sestra odebrala krev, vyprázdnila stříkačku, rychle ji umyla vodou, pak trochou alkoholu a zabalila ji, ještě mokrou, do novin! Na příští použití... Klinika byal strašlivá, špinavá, plná lidí čekajících ve frontě (jako Brazilec jsem měl protekci, nemusel jsem čekat).

Mí přátelé Oswardo a Ramón mi pak řekli, že jediní lidé, kteří mají přístup k lepším stříkačkám a k čistým postelím jsou lidé ve vládě.

Jako Češi tohle přece znáte velmi dobře.

Souhlasit, aby veškeré obyvatelstvo mělo lékařskou péči zadarmo, nutně neznamená, že má ta země přístup k dobré zdravotní péči. Na Kubě se říká, že je tam zdravotnictví zadarmo, protože by za něco tak blbého nikdo nikdy nic nezaplatil...

Také se "dovídám" od JUDr. Svobody, že je průměrná nezaměstnanost v Jižní Americe 10 procent, kdežto na Kubě jen 3 procenta. A jaká byla nezaměstnanost v Československu? V Maďarsku, v Polsku, v Rumunsku, v Bulharsku? V Sovětském svazu? Ale prosím vás, to máme považovat za úspěch Fidelovy "monarchie v socialistickém kostýmu", že tam zaměstnanost dosahuje 97 procent? Argentina, Chile nebo Honduras nemají takové štěstí, jaké má Fidel, protože nemohou vytvářet umělé pracovní příležitosti. Stejně, jako tomu bylo v Československu, je tomu dodnes i na Kubě: Kuba má přezaměstnanost, a to i tehdy, když nikdo žádné zaměstnance nepotřebuje. Jak vy víte líp než já, protože jste tady žili, zaměstnanost v tzv. "socialistickém", neboli vlastně komunistickém státě není založen na tom, jak produktivní je jeho ekonomika, ale na tom, kolik lidí se vejde do továrny. I když ti lidé v oné továrně nemají co dělat.

Tak obdobně jako americký Freedom House šíří svůj americký názor na Kubu, Britské listy a pan Svoboda dělají totéž, protože neanalyzují hlouběji tato čísla a tato umělá fakta.

Ve skutečnosti je Fidelova neschopnost udržet za komunismu na Kubě plnou zaměstnanost známkou toho, jak špatné je to dnes na Kubě. Za Tita by přece byla těžko 3 procenta Jugoslávců nezaměstnaných...

A ti, kdo křičí o tom, že jsou hospodářské potíže Kuby jen důsledkem amerického embarga, pohlédněte ještě jednou na fakta a uvidíte, že skutečná škoda vznikla pádem Sovětského svazu. Kuba nevyvážela obrovské množství ničeho a ani nic moc neprodukovala (kromě banánů, doutnků a cukru, což tamější obyvatelstvo neuživí). Sovětský svaz Kubu ze zjevných důvodů dotoval, protože měl satelitní zemi ve vzdálenosti jen několika kilometrů od svého největšího nepřítele, USA.

Fidel nebyl nikdy schopen poskytnout svým spoluobčanům o nic moc lepší život než za vlády jeho švagra, Fulgencia Batisty. Ano, pro ty, kdo to nevíte: kubánská revoluce byla rodinná záležitost, nikoliv komunistický puč. Castro ani nebyl vůbec původně komunistou, stal se jím, až když nemohl získat podporu odnikud jinud než ze Sovětského svazu. Che Guevara byl ještě méně komunistou, jen to byl permanentní revolucionář.

Za Batistovy éry bylo kubánské obyvatelstvo vykořisťováno vládou, která ostrov proměnila v kasino a v bordel pro Američany. Úzká elita vlastnila všechno, cizí národ Kubu zneužíval jako levné hřiště a místní mafie provozovaly sexuální průmysl pro turisty z kasin.

Avšak, tehdy to byla diktatura a teď je to diktatura.

Za Batisty se těšila privilegiím jen úzká elita kolem něho, a stejné je to na Kubě dodnes. Široce bujela prostituce, stejně jako široce bují dnes. Jediným rozdílem dnes je to, že všichni mají přístup do školy a ke zdravotnictví.

Ale stejně jako je to s těmi doktory zadarmo, stejné je to s těmi školami zadarmo. Jsou v podstatě k ničemu. Co si myslíte, že se Kubánci učí ve školách? Četli jste někdy deník Granma? No, tak stejný jazyk se užívá ve školách. Takže jestliže chodíte do kubánské školy, i když je jen 20 dětí ve třídě, jak nám vysvětluje onen JUDr., jsou indoktrinováni propagandou.

Ano, došlo k jednomu velkému pokroku - díky Fidelovi, neexistuje skoro vůbec negramotnost. Ale to je všechno. Možná Kubánci umějí číst a psát, ale tyto schopnosti je neosvobozují od situace, v jaké musejí žít.

A ani lidé s univerzitním vzděláním na tom nejsou o moc líp, protože platy jsou nízké, když je vláda jediným zaměstnavatelem.

Castro je takový absolutní vládce, že poté, co několik let experimentoval s malým soukromým vlastnictvím - kdy jste si směli proměnit obývací pokoj v restauraci pro turisty - všechno to zase zakázal, protože nechtěl, aby byli lidé nezávislí.

Takže, když chtějí Britské listy zveřejnit článek o Kubě, nemohou jen otevřít své stránky buď Freedom Housu anebo JUDr. Svobodovi, který je naprosto zjevně také jednostranný.

Článek, který hovoří o údajných dobrých statistikách na Kubě, se NEMŮŽE nezmínit o tom, že ať už tam jsou či nejsou školy, když nesouhlasíte s Fidelem, jdete do vězení. Nemůže se nezmínit o tom, že jestliže si chcete přečíst neutrální noviny, anebo alespoň noviny, které mají jiný názor, než je oficiální linie, nemůžete, pokud je nepropašujete ze zahraničí.

Nemůžete hlasovat pro žádnou jinou stranu než tu jednu oficiální. Seznam kandidátů má stejný počet jako je počet křesel v parlamentě. Policie má právo vám vstoupit do bytu, kdykoliv se jí zachce, a zadržet vás, aniž byste měli právo spojit se s právníkem, pokud se rozhodnou vám to zakázat.

Seznam věcí, které není možno vynechat z žádného článku o Kubě je dlouhý a Češi si jich mohou docela dost představit, na základě vlastních vzpomínek.

Raději bych za školu zaplatil, než abych nemohl říkat, co si myslím, bez rizika, že skončím ve vězení.

Raději bych měl možnost volně cestovat, bez rizika, že soudce nařídí, abych byl zastřelen.

Pokud to někdo ignoruje, neměl by svůj článek vůbec spojovat s novinářskou prací.

Podívám-li se na statistiky z Barmy, zjistím, že tam vojenská junta vládne vlastně velmi dobře! Ale dělají to nedemokraticky. Vězní Aung San Suu Kyi, ženu, která byla zvolena prezidentkou, ale nikdy jí junta nedovolila, aby převzala svou funkci.

Máme snad bránit čínskou vládu před propagandou Freedom Housu, protože od něho se nedovíme, že má Čína vynikající hospodářské výsledky, posílá miliony lidí do školy a asi miliardě lidí poskytuje určitý druh zdravotní péče? Ne, pokud nedodáme, že pravidlem na čínských policejních stanicích je mučení a že se tam ani člověk nemůže svobodně podívat na internet, že je cenzurován a ovládán tisk, atd. Dobrý hospodářský rozvoj anebo dobrá sociální podpora není nic bez svobody. Na Kubě se možná žije déle, ale ne lépe.

Oni nedávno popravení disidenti měli také přístup ke školství zadarmo a ke zdravotnictví zadarmo, které tak miluje JUDr. Svoboda. Ale ve vězení jsou jedinou zdravotní péčí, kterou dostanete, elektrické šoky a kopance do žaludku.

"Zpráva" se také vychloubá o patentech a o výrobě léků a zmiňuje se o testech na AIDS. Autor se jen zapomněl zmínit o tom, že jestliže máte AIDS a nejste žena, po testu možná skončíte ve vězení a policie vás začne pronásledovat - bude zjišťovat, jestli náhodou nejste homosexuál, což se protiví Castrově morálce...

Je to velmi jednoduché: bez ohledu na to, kolik věcí si dokáže Kuba vymyslet nebo skutečně vyrobit, neznamenají nic, pokud je režim krutý, diktátorský a utlačitelský. Všechno ostatní to anuluje.

Takzvané "úspěchy Kuby" jsou naprosto mizivé.

K revoluci došlo před 45 lety, takže všechna tato zlepšení jsou vlastně nesmírně pomalá.

Comandante Fidel nezavedl nic lepšího než jordánský král - taky udržoval policejní stát se zmanipulovanými "demokratickými" institucemi, s loutkovým parlamentem, atd.

Fidel odebral moc bratru své manželky, stal se bělošským králem-blondýnem černošského negramotného obyvatelstva, to je všechno. Vládne na Kubě jako vládnou králové - podle své nálady a vkusu.

V žádném případě Castro NEOSVOBODIL kubánský lid. Uvěznil jej na ostrově a rozhodl, že se bude učit jen to, co on uzná za vhodné, že budou dělat jen to, co on povolí, a žít podle jeho přesvědčení.

Takže by BL neměly nikdy publikovat text, který by neodrážel všechny tyto základní pochmurné skutečnosti.

Z angličtiny přeložil Jan Čulík