Jonathan Powell charakterizoval tuto zprávu jako "dobrou a přesvědčivou", avšak varoval před tvrzením, že "máme důkazy, že je [Saddám] hrozbou".

Odpověď Ivana Šterna naznačuje, že šéfredaktor ví už stěží, co mluví. Nezávislý zdroj objektivně zkoumající sledovanost všech rádií, (pokud je vůbec možné hovořit o objektivitě mediálních analýz či průzkumů sledovanosti), vytvořil soubor čísel, která jsou konstatováním, nikoliv hodnocením. Ukazují, že stanice ze 120 000 posluchačů týdně ztratila za rok 100 000 posluchačů a nenašla nové. Analýza vysílání ČRo 6 - RSE z doby před vypovězením kooperační smlouvy s Američany, kterou si prováděly Britské listy, napovídá, že křesťansko-konzervativní americká propaganda v České republice měla přesně totéž množství stárnoucích posluchačů... Už tehdy bylo jasné, že naděje do změny politické orientace většiny občanů České republiky směrem pravicovým se nenaplní. Propagandistický potenciál "štvavé vysílačky" se vyčerpal svou počínající senilitou, nekreativností a možností posluchačů konfrontovat řeči a realitu. Poučení pro nového šéfredaktora stanice z tohoto smutného konstatování je, že dostal do vínku stanici bez posluchačů a "ducha" původní propagandy jen stěží může nahradit.

Toto je reakce na tento článek. Ivan Štern je ředitelem stanice ČRo 6.

Vážený pane Čulíku,

to, co pan Kotrba naší stanici radí, se už děje. Těžko však polemizovat s článkem, který hodnotí program stanice prismatem jednoho pořadu, byť se jedná o pořád z hlediska politické publicistiky klíčový. O šíří názoru, které z naší stanice zaznívá, jsme již mluvili. Zaměřit program na občanskou společnost, jak radí pan Kotrba, je věcí, kterou jsme vyřešili již více než před rokem, a značná část našeho programu je právě věnována občanské společnosti (každý všední den se ji prvoplánově zabýváme v rámci magazínu Je to na vás..). Kdyby si býval pozorně alespoň pročetl, co o našem programu píšeme na naší webové stránce, nemohl by ve svém článku, promiňte mi ten výraz, být tak "mimo mísu".

S přátelským pozdravem

Ivan Štern

Český rozhlas 6, pohrobka Pecháčkovy "Svobodné Evropy", poslouchá stále méně lidí. Oproti stejnému období minulého roku klesla týdenní poslechovost (WR) z 120 000 posluchačů na 39 000. Údaje, které Britské listy očekávaly už před rokem, definitivně potvrdil průzkum Mediaprojekt, sestavovaný s pomocí 15 000 respondentů. Podle Mediaprojektu byla poslechovost celoplošné středovlnné stanice ČRo 6 v prvním a druhém čtvrtletí 2003 pouhých 39 000 posluchačů týdně, ačkoliv před rokem to bylo ještě 129 000 posluchačů týdně (to je ovšem tzv. týdenní "reach" - dosah čili počet posluchačů, kteří si někdy během daného internvalu (den, týden) na nějakou dobu stanici pustí; vyplývá z toho, že poslech jednotlivých pořadů je ještě daleko menší, odhadem zřejmě jen několik tisíc posluchačů. Roční náklady na provoz ČRo 6 jsou přitom obrovské - 60 milionů.

Tak Václav Klaus nám prý rozděluje národ. Když si představím, že by to byla pravda, musím připustit, u presidenta jde o vcelku podstatnou závadu. Snad kotlině české nehrozí občanská válka?

Článek kromě přesných informací obsahuje i řadu desinformací a zjevně vědomých nepravd. Překvapuje mne, že podobný článek je napsán "jménem českých vědců" - je to podobné, jako když za vlády komunistů vystupoval podnikový kádrovák jménem pracujících podniku a Gustáv Husák jménem všech "pracujících" ČSSR. Ale přejděme k podrobnostem:

Štyri roky po zastavení vojnového konfliktu v Kosove sa do predovšetkým srbských a národnostne zmiešaných miest vkráda strach a smrť. Začiatkom augusta v meste Peč na západe Kosova boli zabití traja Albánci, niekoľko dní po incidente neďaleko albánskej dediny Ceranjska Reka pri meste Kosovska Mitrovica zastrelili pri výkone služby indického policajta UNMIK-u Satuša Menoša. K útoku na základňu vojska Srbska a Čiernej Hory v Dobrosine pri juhosrbskom meste Bujanovac v nedeľu 10. augusta sa priznala Albánska národná armáda.

V 80. rokoch boli západonemeckí zelení baštou radikalizmu. Kritizovali americký imperializmus, bránili pacifizmus a sami seba opisovali ako "ekologických socialistov". Koncom 90. rokov sa strana zmenila na nepoznanie. Ako člen Schröderovej koalície "tretej cesty" presadzovali radikálne neoliberálnu politiku a podporovali vojenské intervencie s humanitárnym cieľom.

Týdeník Observer získal z tajného vatikánského archivu čtyřicet let starý důvěrný dokument, který nese pečeť papeže Jana XXIII. Tento dokument byl rozeslán všem katolickým biskupům po celém světě. Nařizuje jim, aby přísně utajovali veškerá obvinění ze sexuálního zneužívání dětí, vznesená proti kněžím, a hrozí těm, kdo by takové případy zveřejnili, vyloučením z katolické církve.

Ještě v roce 2001 rozeslal podle týdeníku Observer katolickým biskupům dopis kardinál Ratzinger a zdůraznil v něm, že tento dokument z roku 1962 je stále platný...

Dnes se hodně mluví o reformě veřejných financí, o deficitech státního či veřejných rozpočtů, ale již méně nebo skoro vůbec ne o celkové hospodářské politice a o jejím výsledku - hospodářském růstu. Nanejvýš si občas přečteme nějakou sentenci, že ekonomika poroste rychleji či pomaleji. Celkově to však vypadá tak, že všichni jsou spokojeni a na tomto tématu vlastně není nic, čím se zabývat.

Před časem Jan Čulík citoval svůj rozhovor s Ivanem Svítkem, poradcem Václava Klause, v Svobodné Evropě v lednu 1991. Doporučuji vrátit se v BL k problémům privatizace, zestátnění národního majetku bez referenda, k tvorbě penzijních fondů v souvislosti s reformou veřejných financí. Členství v EU snad skýtá i naději na nápravu křivd, které vznikly po "sametové" revoluci.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V červenci 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 7260,00 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.