1. Lesy na Šumavě, a to i v uvedených oblastech, mají daleko k přirozeným šumavským pralesům. Lesy jsou drancovány již několik staletí, zejména jako zdroj palivového i jiného dřeva pro Vídeň (Pro Prahu a Čechy výrazněji až od roku 1918). Důkazem budiž i některé stavby, např. Schwazenberský kanál, který sloužil k plavení (převážně palivového) dříví do Dunaje a do Vídně. Jak postupoval kanál směrem na západ, byly stále více plundrovány lesy právě ve zmíněných oblastech: Smrčiny, Trojmezí.
2. Druhová skladba šumavských lesů je spíše umělou smrkovou monokulturou než přirozeným lesním porostem.
3. Genofond šumavských lesů byl poznamenán podobnými kalamitami v minulosti, mj. kůrovcovou kalamitou někdy před sto lety (píše o tom Klostermann). Sadba nově vysazovaných smrků byla brána nejen ze Šumavy či hor, ale prakticky odkudkoliv, proto genový fond původního šumavského smrku se zachoval pouze na některých lokalitách a byl dále znehodnocen křížením s dovezenými stromy.
4. Pokud si prohlédnete některé lokality - osobně si to vybavuji v oblasti Trojmezí - najdete plochy zarostlé smrkovou monokulturou a plochy s kamením a skalami zarostlé původní klečí. Mezi oblastí lesa a kosodřeviny je často kupodivu přímočaré rozhraní, dokonce s pravoúhlými rohy. Takto přece původní les nevypadá, to je typicky antropogenní zásah. Samozřejmě ne dnešní, ale z hlubší minulosti.
5. Myslím, že bez problémů najdete stejný počet "českých vědců", kteří se podepíší pod petici v opačném smyslu. Jsem laik, nechci hledat pravdu, ale formulace výzvy je silně nadnesená a vzbuzuje k podepsaným autoritám spíše nedůvěru.
6. Mám stále silnější dojem, že některé "ekologické iniciativy" často kopou za některé německé týmy. Tak hlasy o ochraně šumavského kůrovce jsou jak z pera autorit Národního parku Bayerische Wald, hlasy "ekologů" ze Spolany nechrání ani tak českou přírodu a krajinu, jako krajinu Polabí od Schmilky níže až do Hamburku, bojovníci proti Temelínu žijí z peněz rakouských a německých sponsorů. Tím netvrdím, že nemají pravdu, pouze poukazuji na faktory, které jejich autoritu zpochybňují.

Osobně dávám přednost tomu, když si každý národ žije ve svém státě podle hesla "Na svém - po svém" a nenechá si do ničeho od sousedů příliš mluvit. Ani od cizích byrokratů, třeba z Bruselu. I když právě Šumava je příkladem toho, že příroda nezná hranice. A tak kůrovec z Bavorského lesa, kde má skvělé podmínky k rozmnožování, klidně likviduje českou Šumavu. Mimochodem - Národní park Bavorský les je ve srovnání se Šumavským národním parkem malinký a za jeho hranicemi - třeba na západ od Roklanu - Rachel - probíhá likvidace kůrovce naprosto stejně jako u nás. A na jižní straně Smrčin si Rakušané klidně kácí lesy, staví vleky a sjezdovky, stejně jako třeba v oblasti Javoru - Arbor.

A kde berou autoři onu informaci o evropských parcích nevím - asi skutečně nevidí o moc dál než ke svým bavorským a rakouským chlebodárcům.