Málo lidi si myslí, že odpor proti americko britské okupaci v Iráku organizuje Saddám Husajn a jeho odporná rodina anebo že ozbrojený odpor bude ukončen, jakmile budou tito lidé usmrceni. Mezi těmito málo lidmi je však americké vojenské a civilní velení v USA.

Pentagonu a Bílému domu chybí totiž soudnost. Jsou zaslepení ideologií, míní britský komentátor. Spojené státy totiž přestaly být národem. Staly se náboženstvím. Američtí vojáci okupovali Irák nejen proto, aby osvobodili jeho lid od jejich diktátora, ropy a suverenity, ale také od temnoty.

Jak řekl George Bush svým vojákům při vítězství: "Kamkoliv půjdete, ponesete zprávu, obsahující naději - zprávou prastarou a neustále novou. Slovy proroka Izaiáše: 'Zajatcům: vyjděte ven' a lidem v temnotě 'buďte svobodni'!"

' Takže američtí vojáci jsou nyní misionáři. Vymítají démony. A přesně tak jako všichni, kdo posílají do zahraniční misionáře, američtí velekněží nemohou přijmout představu, že by nevěřící mohli proti nim bojovat ze své vlastní svobodné vůle. Jestliže se "osvobozovaní lidé" odmítají podrobit konverzi, musí to být ďáblovo dílo, v jeho nynější podobě jako bývalého diktátora v Iráku.

Jak dokazuje Clifford Longley ve své fascinující knize Chosen People (Vyvolený národ), která vyšla loni, Otcové zakladatelé Spojených států měli také pocit, že jsou motivováni božskou vůlí. Američané věřili, že Angličané zradili dohodu s Bohem, a tak se namísto nich právě Američané stali vyvoleným národem, který dostal od Boha povinnost proměnit svět v Boží říši.

Před šesti týdny v této souvislosti připomněl George Bush výrok prezidenta Woodrowa Wilsona. "Amerika," citoval ho, "má v sobě duchovní energii, jíž žádný jiný národ nemůže přispět k osvobození lidstva".

Během času se tato myšlenka "vyvolenosti" spojila s jinou, ještě nebezpečnější myšlenkou. Nejde jen o to, že jsou Američané Bohem vyvoleným národem, Amerika sama je nyní považována za Boží projekt. Ve svém prezidentském projevu na rozloučenou hovořil Ronald Reagan o Americe jako o "zářícím městě na kopci" - byl to odkaz na Kristovo Kázání na Hoře. Jenže Kristus hovořil nikoliv o světském Jeruzalému, ale o nebeském království, Pro Reagana však se toto království nacházelo v Americe. A na světě bylo i království pekla: byla to "říše zla", Sovětský svaz, proti němuž byli ve střehu Reaganovi svatí válečníci.

Od útoků z 11. září byla tato představa prohoubena. V prosinci 2001 konstatoval Rudolf Giuliani, starosta New Yorku: "Závisí na tom, nakolik věříte v Ameriku. Protože my jsme vlastně jako náboženství. Světské náboženství."

Spojené státy už nemají potřebu se dovolávat Boha, samy jsou Bohem a ti, kdo jedou do zahraničí, šíří osvětu jménem nebeské říše. Americká vlajka je nyní tak posvátná jako bible. Jméno amerického národa je tak svaté jako Boží jméno. Prezidentský úřad v Americe se proměňuje v kněžský úřad.

Takže ti, kdož zpochybňují zahraniční politiku George Bushe, už nejsou jen kritikové, jsou to rouhači, jsou to "antiameričané". Ty státy, které se snaží přimět USA, aby svou zahraniční politiku změnily, jednají marně: dá se vyjednávat s politiky, nikoliv s velekněžími. Spojené státy mají božské poslání, jak Bush konstatoval letos v lednu: "[poslání] bránit naději všeho lidstva". Běda těm, kdo doufají v něco jiného, než je americký způsob života.

Stane-li se ze světského státu náboženství, je to nesmírně nebezpečné, uzavírá autor. Japonsko vstoupilo v třicátých letech dvacátého století do války přesvědčeno, stejně jako George Bush, že plní boží vůli "osvobodit" Asii a rozšířit své boží impérium. Ti však, kdo se snaží vytvořit nebeské království zde na zemi, vytvoří vždycky jen peklo.