Zvoní telefon.
DK: David Kelly.
SW. Ahoj, Davide. Tady je Susan.
DK: Ahoj! Právě jsem ti nechal hlasovou zprávu.
SW: Ano, právě jsem si ji poslechla - odpočívám doma po týdnu, co jsem dělala geneticky modifikované plodiny (smích).
Doufala jsem, že nebudu muset tohle téma dělat zase tak podrobně jako posledně - ale všechno je to teď znovu aktuální, v souvislosti s tou celonárodní debatou příští týden - takže se nedá nic dělat. Tak ty jsi byl v New Yorku?
DK: Ano, byla to schůze komisařů UNMOVIC, Blix se na ni loučil, tak (SW: no, ano, samozřejmě) (....) si dali pozor, aby nikdo neřekl nic kontroverzního, myslím.
DK: Samozřejmě on bude předkládat své závěry ze své zprávy Radě bezpečnosti příští týden.
SW: Aha, který den v týdnu to je?
DK: Ještě to není určeno, ale bude to jeden den příští týden.
SW: Aha, a co v té zprávě asi bude, bude to nějak zajímavé?
DK: Je to věcné zpráva o inspekcích, které dělali, je vycpaná i nejrůznějšími diskusemi, no, neměl bych říkat vycpaná, jsou tam nejrůznější statistiky. Je to hodně podrobné. Není to kontroverzní, alespoň ne podle mého názoru. Ale jsou tam výroky o těch pojízdných laboratořích, vyjadřuje se to k něčemu z toho, co našli, a k zničení zbraní...
SW: Době. Zatímco jsi byl v New Yorku, sledoval jsi tady tu kontroverzi, která tu vznikla - konflikt mezi rozvědkou a -
DK: Došlo mi, že se něco děje. Četl jsem dnes ráno Timesy a viděl jsem, že tam něco je a myslím, že to pokračuje z toho, co se děje ve státech ohledně Rumsfeldových výroků.
SW: Ano, částečně to vyvolal Rumsfeld - dva výroky od Rumsfelda - první, který tvrdil, že je "možné", že zbraně byly zničeny, než válka začala, a pak myslím pokračoval včera v jiném projevu, že užití argumentů o ZHN bylo jen z byrokratických důdovů a nebyl to hlavní motiv pro válku, což je dost mlhavý výrok.
DK: Ano.
SW: Ale to, co mě zajímá, a proč ti volám, byly citace uvedené včera v pořadu Today o tom tvrzení ve zprávě o útoku do 45 minut.
DK: Jo. O tom už jsme spolu ovšem mluvili.
SW. To je pravda.
DK: Myslím, že mé názory na tuto věc znáš.
SW: Ano, dívala jem se na své poznámky a tehdy ses vyjadřoval opravdu hodně konkrétně. Možná mi ušel nějaký trik, ale -
(Oba se smějí)
SW. Takže ty jsi byl daleko konkrétnější než zdroj v pořadu Today .- to ovšem neznamená, že to není tatáž osoba - ale ty ses v tom rozhovoru konkrétně zmiňoval o Alastairu Campbellovi.
DK: Ano, ano - s tebou?
SW: Ano.
DK: Včera jsem mluvil s Gavinem Hewittem - zatelefonoval mi do New Yorku, a tak možná použil, co jsem mu řekl, protože jsem mu řekl přesně totéž co tobě.
SW: Aha, tak se asi rozhodl nejmenovat samotného Alastaira Campbella, ale použil jen nálepky úřad britského premiéra v čísle 10 [Downing Street]
DK: Jo, jo.
SW: Hodně ti za to nadávají?
DK: Mně? Ne. Ještě ne, v každém případě. A vůbec, já jsem byl v New Yorku. (směje se)
SW. To bylo dobře načasované, myslím.
DK: Chci říct, oni si nemyslí, že to jsem byl já. Nemyslím. Možná, že si to myslí, možná že ne. Nevím.
SW: Takže tohle je jediná věc v té zprávě, jíž jsi byl znepokojen, že je založena jen na jediném zdroji?
DK: Musíš si uvědomit, že nejsem součástí výzvědné komunity. Já jen používám výzvědné informace, samozřejmě, jsem seznámen se spoustou toho, proto na mě chtějí, abych se k tomu vyjadřoval, ale nejsem s tím nijak hluboce svázán. (...) Takže k něčemu z toho se nemůžu pořádně vyjadřovat, protože nevím, jestli to pochází z jediného zdroje nebo ne.
SW. Ale co těch 45 minut.
DK: No ale o tomhle jsem věděl, protože jsem věděl o znepokojení týkajícím se tohoto tvrzení - bylo to tvrzení, které bylo učiněno, a bylo to celé nesmírně zveličeno. Víš, někdo. Zoufale sháněl informace. Intenzivně sháněl informace, které by se daly zveřejnit - a tohle se vyskytlo a tak se toho chytli a bylo politováníhodné, že to tak bylo - proto existuje tahle kontroverze mezi výzvědnými organizacemi a úřadem vlády a úřadem premiéra, protože oni se určitých věcí chytli a jakmile se jich chytnete, už se to nedá odčinit, a to je ten problém.
SW: Ale publikovali to navzdory tvému doporučení to nepublikovat?
DK: To nemůžu říct tak silně, tuhle konkrétní věc, protože jsem se nepodílel na jejím hodnocení. Nemůžu říct, že to bylo proti MÉMU doporučení. Já jsem tím byl znepokojen. Chci říct mým problémem bylo, že jsem mohl poskytnout jiná vysvětlení, která jsem ti už řekl - že to byl čas, dokdy se postaví něco jako střela Scud anebo to byl čas na naplnění čtyřicetihlavňového, mnohohlavňového odpalovače raket.
Zde chybí na pásku pět slov, asi proto, jak byl neustále převíjen zpět.
("nejrůznější důvody proč") by těch 45 minut mohlo být skutečně důležité a - já vůbec nevím, kdo vyslýchal toho chlapa, často jsou to lidi, kteří o věci vůbec nic nevědí a přicházejí takovéto informace a lidi to pak používají, jak se jim to hodí.
SW: Takže se nevyskytly spousty lidí, kteří říkali, nedávejte to nedávejte to do té zprávy. Prostě to už v té zprávě bylo a oni se toho chytli - nebylo to, že by úřad premiéra to včlenil schválně proti vůli -
DK: Byla spousta lidí, kteří to říkali - chci říct, byl to zajímavý týden, ten týden, než byla ta zpráva vydána protože tam bylo v tom tolik věcí, o nichž lidi říkali, no, o tom si teda nejsme vůbec jisti, anebo jim nevadilo, že to v té zprávě je, ale nelíbilo se jim, jak je to formulováno, protože, víš, jak je to formulováno, to je ve skutečnosti opravdu důležité, a výzvědná komunita, to jsou většinou velmi opatrní lidé, jenže jakmile to lidi prezentují pro veřejnou spotřebu, tak samozřejmě užívají jiného jazyka. Nemyslím, že se chovají záměrně nečestně, jen si prostě myslí, že takhle tomu lidé porozumí nejlépe. Jsem si jist, že máš stejný problém jako novinářka - nemusíš někdy vyjádřit věci slovy, aby tomu lidi rozuměli?
SW: jasný
DK: a upřímně řečeno v hloubi duše si někdy musíš uvědomit, že vlastně není správné tohle říkat. Ale je to jediný způsob, jak to vysvětlit když to musíš vysvětlit za dvě nebo tři minuty.
SW: Napsal jsi tu část, kde se mluví o těch 45 minutách, nebo to psal někdo jiný?
DK: Já jsem nepsal TUHLE část, já jsem to jen celé hodnotil. Podílel jsem se na celém tom procesu. Nakonec jsme všichni pracovali strašně intenzivně a bylo velmi obtížné získávat názory na věc, protože lidi na vrcholu žebříku nechtěli některé ty věci slyšet.
SW: Takže jsi vyjádřil ohledně toho své znepokojení? Dá se to tak říct?
DK: Ano, jo, ano, jo.
SW: Takže co si myslíš o tom, že úřad premiéra to nyní zuřivě dementuje a konkrétně Alastair Campbell tvrdí, že je to všechno nesmysl, že to všechno bylo v tom výzvědném materiálu?
DK: No, já myslím, že je to věc toho, jak se na to člověk dívá. Myslím si, že lidi mají tendenci prostě určité věci nějak vidět a - jak to mám říct - vidí to ze svého hlediska a ani jim nedochází, co vlastně dělají.
SW. Takže si myslíš, že by to měl vyšetřovat výbor pro bezpečnost a pro rozvědku?
DK: Ano, ale ne teď. Myslím, že se to musí udělat asi za půl roku, až dojdeme na konec hodnocení Iráku a informací, které odtamtud přijdou. Myslím, že je příliš brzo na to, hovořit o výzvědných informacích, které jsou k dispozici - některé výzvědné informace jsou, zdá se, dobré, jiné nejsou a trvá to hodně dlouho dostat informace, které z Iráku potřebujeme. Ten proces teprve začal a myslím, že jedním z problémů s touto vládní zprávou - a zase, myslím, že jsme o tom my dva už v minulosti mluvili - je, že byla formulována velmi černobílým způsobem, bez kvantitativních rysů. Jedinými kvantitativními rysy byly údaje, odvozené v podstatě od údajů USNCOM, které jsou údaji z Iráku, předloženými UNSCOMU - víš, tolik a tolik litrů antraxu, čtyři tuny VX - to všechno jsou irácké údaje - ale v té zprávě nebylo vůbec nic jiného, co by bylo kvantitativní - anebo alespoň vzdáleně kvantitativní - chci říct, bylo to prostě celé černobílé - mají zbraně anebo nemají zbraně. A to pak bylo interpretováno jako obrovský arzenál a nemyslím, že kdokoliv z nás něco takového kdy řekl - a lidi mi říkali, že to z té zprávy vyplývá. A zase - už jsme o tom mluvili - a mluvil jsem o tom s mnoha lidmi, já to chápu tak, ano, mají zbraně, ale to není (...) v tuto chvíli problém. PROBLÉM je, že bez jakékoliv formy inspekcí, a ta je pravým odstrašením, kromě sankcí, pak by se ty zbraně vyvinuly. A to bylo hlavní znepokojení, které všichni měli, nešlo o to, co oni mají teď, ale co by mohli mít v budoucnosti. Ale bohužel, to v té zprávě důrazně vyjádřeno nebylo, protože to by zrušilo argumentaci pro válku (kašel) do určité míry.
SW: jasná a přítomná, okamžitá hrozba?
DK: Ano
(...)
SW: Dobře tak krátce k té otázce o 45 minutách. Mám pocit, že bych to měla s tebou trochu víc probrat. Takže je přesné říct, jak jsi říkal v tom předchozím rozhovoru, že to byl sám Alastair Campbell, který...?
DK: Ne, nemůžu. Všechno, co mohu říct, je - tiskový úřad úřadu premiéra. Nikdy jsem se s Alastairem Cambpellem nesešel, takže nemůžu (SW: chytli se toho?)
DK: Ale. Myslím, že Alastair Campbell je synonymem toho tiskového úřadu, protože je za něj odpovědný.
(...)
Kompletní transkript rozhovoru Susan Wattsové a Davida Kellyho je v angličtině
ZDE