Kelly se už podrobil dlouhému pohovoru s dvěma pracovníky ministerstva obrany dne 4. července ohledně svého setkání s reportérem Gilliganem, když Blair rozhodl, že se bude muset Kelly podrobit o tři dny později dalšímu výslechu, vzhledem k tomu, že existovaly "neshody" mezi tím, co vědec svědčil a co Gilligan odvysílal v britském rozhlase.

Vyplývá z toho, že se Tony Blair přímo podílel na pokusech donutit dr. Kellyho, aby přiznal plný rozsah své role v kontroverzi ohledně britské vládní zprávy o iráckých zbraních hromadného ničení.

Slyšení se ve čtvrtek také dovědělo, že ministr obrany Geoff Hoon odmítl doporučení svého nevyššího státního úředníka a se souhlasem úřadu britského premiéra přiměl dr. Kellyho, aby se podrobil veřejnému vyšetřování před parlamentní komisí pro zahraniční záležitosti.

Podle explozivních vládních dokumentů, předložených soudnímu vyšetřování Kellyho smrti, varoval Hoonův tajemník sir Kevin Tebbit Hoona, aby neposílal Kellyho do parlamentu k výslechu, protože "se mu tím dostane zbytečně velkého významu". Doporučil ministru Hoonovi, aby se vůči "Kellymu choval trochu lidsky", že Kelly "není zvyklý být veřejně souzen". Avšak Hoon toto doporučení odmítl a uzavřel, že "bychom měli splnit požadavek výboru pro zahraniční záležitosti" a že je úřad britského premiéra s tímto postupem "spokojen".

Podle listu Guardian vyvolá toto odhalení další tlak na Hoona, věrného spojence Tonyho Blaira, který už čelí otázkám, jak je možné, že britské ministerstvo obrany prozradilo sdělovacím prostředkům jméno tohoto tichého vědce. Také jde o důvěryhodnost úřadu britského premiéra, který je obviňován, že záměrně "zorganizoval" kampaň, jejímž cílem bylo prozradit jméno dr. Kellyho.

Mnoho kritiků zastává názor, že bylo neférové vystavit státního úředníka, nezvyklého zájmu médií, výslechu před parlamentním výborem, který je často přísně řízen vládoucí Labouristickou stranou a jejími pohůnky pro dodržování stranické disciplíny.

Zejména po smrti dr. Kellyho se vyskytlo množství kritiky vůči labouristickému členu tohoto výboru, Andrewu McKinlaymu, který na Kellyho během výslechu nevybíravě útočil.

Soudní vyšetřování se také dovědělo, že předtím, než byl dr. Kelly donucen vystoupit v parlamentě, jeho šéfové na ministerstvu obrany ho kritizovali za to, že se stýká s novináři, a varovali ho, že by mohlo být jeho jméno prozrazeno médiím.

Dr. Kelly se musel před vystoupením v parlamentě podrobit sérii ostrých pohovorů na ministerstvu obrany v rámci vyšetřování zpráv o kontroverzním tvrzení britské vlády ohledně toho, že prý Irák může zaútočit svými zbraněmi do 45 minut.

Kelly se měl také podrobit policejnímu vyšetřování v souvislosti s přísně tajným dokumentem prozrazeným médiím. Šlo o přísně tajný dokument o tom, že neexistují styky mezi Saddámem Husajnem a organizací al Kajdá.Na jeho základě odvysílal rozhlasovou reportáž na toto téma v únoru 2003 reportér Andrew Gilligan. Ministerstvo obrany se chystalo začít tuto záležitost vyšetřovat, ale vyšetřování zastavilo, když zjistilo, že věc vyšetřuje policie.

Kelly byl poprvé předvolán před své nadřízené dne 19. června a musel tam hovořit o svých nedávných stycích s novináři, vzhledem k tomu, že týdeník Observer otiskl 15. června článek o mobilních zařízeních pro biologické zbraně v Iráku. Vedoucí představitelé ministerstva obrany byli přesvědčeni, že zdrojem informací v tom článku byl také dr. Kelly.

Bryan Wells, šéf dr. Kellyho na ministerstvu obrany, sdělil vyšetřování, že článek v týdeníku Observer citoval britský zdroj, který viděl mobilní zařízení pro biologické zbraně -- a to prýlimitovalo zdroj toho článku na "jen velmi málo lidí".

V článku se pravillo, že tato vozidla nebyla laboratořemi pro biologické zbraně, ale šlo o zařízení pro zpracování vodíku. Ten názor mi vyjádřil i dr. Kelly," konstatoval dr. Wells a dodal, že právě dr. Kelly se týden před publikací článku v týdeníku Observer vrátil z inspekce těchto vozidel v Iráku.