V důsledku každého dalšího neúspěchu sílí politický tlak. Skrytý boj mezi vládními ministerstvy a výzvědnými organizacemi na obou stranách Atlantiku začíná být nelítostný. USA a Británie zaútočily na Irák proto, aby odstranily jeho zbraně hromadného ničení, a teď nemohou přiznat, že je Irák neměl. Hledání zbraní hromadného ničení tedy nesmí selhat.

Toto hledání je zejména životně důležité pro Kabalu. Tato skupinka asi tuctu analytiků v Pentagonu byla hlavním motorem útoku na Irák. Kabala je součástí Office of Special Plans, Úřadu pro mimořádné plánování, což je nová výzvědná agentura, která se postavila proti CIA a zvítězila nad ní. Tam, kde CIA váhala nad Irákem, OSP požadoval invazi. George Bush se postavil na stranu OSP proti CIA.

OSP vytvořil ministr obrany Donald Rumsfeld. Jeho úkolem bylo dokázat, že CIA zanedbala iráckou hrozbu. Vzrůst vlivu OSP a úpadek vlivu CIA vyvolal ve světě amerických výzvědných služeb obrovský bengál, napsal v neděli britský týdeník Observer.

Celý život do roku 1989 som prežil v komunistickom režime. Nemôžem za to -- vyšlo to tak. Keď som vyšiel z bezstarostných detských liet a nabral rozum, zistil som, že ten režim nemám rád. Túžil som po demokracii.

V roku 1989 padol režim a na Slovensku sa vraj začalo udomácňovať čudo s gréckym názvom, krehké ako žena. Krehkosť je však jediná vlastnosť spoločná pre demokraciu a ženu. K žene bývame galantný, otvárame jej dvere... Demokracii vrážame dýku od chrbta...

Takto začal v neděli v 21 hodin na britské televizní stanici Channel Four satirický pořad Bremner, Bird and Fortune, který se celou hodinu věnoval problematice Iráku a amerických imperiálních aspirací. Některé jeho informace, ač podané formou televizní satiry, byly velmi závažné:

Sobotní deník Independent znovu - výjimečně - věnoval celou titulní stranu jediné problematice, na první půlce strany vylíčené tučným písmem. Pod výše uvedeným titulkem byly tyto odstavce:

Ropa:

Tony Blair: "Na ni nesáhneme a ani na ni nesáhnou Spojené státy." (7. března, MTV)

Skutečnost: Páteční návrh rezoluce pro OSN poskytuje kompletní kontrolu nad iráckými ropnými příjmy Americe a Británii - až do doby, kdy vznikne irácká vláda.

OSN:

George Bush: "OSN bude hrát životně důležitou roli." (Belfast, 8. dubna)

Skutečnost: OSN byla zredukována na poradní funkci až na místě, v Iráku. Veškerá operační rozhodnutí budou činit američtí a britští činitelé.

Zbraně:

Britský ministr zahraničí Jack Straw: "Bude hrát OSN životně důležitou roli při zbrojních inspekcích? Odpovědí je: Ano." (tisková konference, 25. dubna)

Skutečnost: Zbrojní inspektoři OSN nebudou "v dohledné době" hrát žádnou roli.

Pomoc:

Tony Blair: "OSN bude hrát klíčovou roli při rozdělování humanitární pomoci." (Dolní sněmovna, 18. března)

Skutečnost: Dohlížet na humanitární pomoc budou USA a Británie, OSN bude jen jejich rozhodnutí "koordinovat".

Vláda:

Tony Blair: "Účelem vojenských akcí je podpořit autoritu OSN a zajistit, aby byl Saddám odzbrojen." (MTV 7. března)

Skutečnost: V Iráku bude vládnout americká a britská "okupační moc".

Jistě velmi dobře známe argumenty pro vstup ČR do EU. Nebudeme je zde tedy opakovat. Ale právě proto, že jednoznačně převažuje tato pozitivní představa, je nyní na místě důkladně se zamyslet nad těmi souvislostmi, které upozorňují na možná úskalí vzniku velké, jednotné Evropy. A právě proto, že je zřejmé, že pro ČR dnes jiná budoucnost vlastně neexistuje, mohou či dokonce musí naše intelektuální elity přispět k tomu, aby vývoj sjednocené Evropy byl právě ten nejlepší možný.

Je dobré se umět vyrovnat se všemi protiargumenty a poctivě je prostudovat a především najít řešení pro celou evropskou a později i světovou polis, tedy naučit se možným problémům předcházet. Podaří se nám to lépe, dokážeme-li z minulosti vypreparovat ty hlavní lidské charakterové črty, jež především ke vzniku hrůzovlád vedly.

Článek Michala Ruska ZDE shrnuje zřejmě autentické obavy "obyčejných lidí" v ČR a je vlastně vážnou kritikou české vlády i samotné Evropské unie, že dosud nedokázaly jasně a přesvědčivě českým občanům vysvětlit, jaká je v současnosti západní Evropa a co bude vstup ČR do EU znamenat. Ruskovy obavy jsou pozoruhodně anachronické.

Během doby, kdy byli Češi a Slováci uzavřeni v neprodyšné zavařovačce komunismu, západní Evropa prošla dosti podstatným, jemným a citlivým vývojem demokracie.

Výrazně byla posílena pluralita, kritičnost a práva občana jako jednotlivce. Evropská unie, to také znamená stabilitu a vynutitelnost zákonů.

Dnešní Německo není nacistickou, nacionalistickou zemí z třicátých let dvacátého století :), ale pluralitní, otevřenou, hluboce zamerikanizovanou (v tom dobrém slova smyslu) demokracií.

Jestliže se v současnosti některé západní podnikatelské firmy chovají v ČR arogantně vůči místním lidem jako na dobytém, domorodém území, po vstupu do ČR do EU by se to, doufejme, mělo změnit: Češi budou mít vůči nim totiž stejná práva jako mají oni. Budou jim rovni.

Ústředí Evropské unie uplatňuje vůči členským zemím zásadu subsidiarity. Moc mají tedy jednotlivé členské země, nikoliv Brusel. Jednají na základě předem dohodnutých a schválených základních civilizačních principů. Jsem velmi rád, že mnohé z nich budou zavedeny i v České republice.

Píšu tuto poznámku na základě svého dosavadního více než pětadvacetiletého života v Evropské unii. Pokud bude Evropská unie i vůči kandidátským zemím uplatňovat stejné principy a měřítka, jaká se uplatňovala vůči dosavadním členským zemím, pro ČR to může znamenat jen obrovské terno.

Jistě, nikdo neví, jaká konkrétně bude realizace ustanovení o rozšíření EU a je docela dobře možné, že se všechno může zhatit a nové členské země budou jen druhořadými členy. Je to možné, ale nemyslím si to. V otevřené západoevropské společnosti je totiž takový přístup dlouhodobě nemyslitelný.

Pokud tedy nedojde k výše zmíněnému "nejhoršímu scénáři", neinformované, přesto však oprávněné obavy pana Ruska se nevyplní. Věnujme se jim trochu podrobněji:

"Ačkoli většina občanů České republiky (skoro 70 procent) podporuje náš vstup do EU, podle listopadového šetření agentury STEM mají lidé obavu z omezení suverenity a podřízení Česka silnějším státům."

zpráva z tisku, listopad 1999

Vstupem do EU se stát vzdává určitých pravomocí, které byly tradičně součástí jeho svrchovanosti. Otázky, o nichž do té doby mohl rozhodovat podle svých zájmů a potřeb, náhle podléhají mezinárodním pravidlům a dohledu nadnárodních institucí. To, co je v klasické diplomacii považováno za vměšování do vnitřních záležitostí, se stává každodenní skutečností. Je něco takového pro nás přijatelné? Nehrozí malému státu, jako je ten náš, že se v Unii rozpustí?

Prvním květnem byla zahájena oficiální kampaň, která by měla přesvědčit zdejší lid, aby v referendu ke vstupu do EU zahřměl sborovým ANO. Stále častěji proto budeme na každém kroku a rohu zakopávat o všudypřítomnou státní propagandu, jež nám v holých větách ozřejmí, jaké plusy přineslo členství fiktivnímu řeckému kavárníkovi či irskému počítačovému expertovi, ale i další důležitá "fakta". Zbude-li prostor pro pochybnosti, budou tyto prezentovány jako drobné a v podstatě roztomilé úchylky bruselských byrokratů, kteří našinci chtějí zakázat utopence, nebo jako úvahy modrých ptáků či rudých třešní o omezení státní suverenity a podkopávání národních zájmů. Anarchisté k celé problematice přistupují samozřejmě jinak. Cílem není agitovat "za" nebo "proti" vstupu do EU, ale pouze demaskovat podstatu jedné z kapitalistických institucí.

Nový zákon o reklamě - zákon č. 138/2002 Sb. říká, že nevyžádaná reklama, která vede k výdajům adresáta nebo adresáta obtěžuje, je zakázána. Pokuta za porušení tohoto ustanovení může být až 2 000 000 Kč.

Pokud firma XXXXXX odešle reklamní mail, aniž jste v minulosti vyplnili výslovný souhlas s možností zasílat vám reklamní poštu (obvyklá podmínka různých spotřebitelských soutěží pro hlupáčky), jejich reklama nebyla vyžádaná. Vedla k výdajům adresáta? Ano, jistě, za reklamu zaplatili dialupisté i majitelé pevných linek s počítanými přenosy dat. Obtěžovala jejich reklama? Nevím jak vás, ale mne (a nejen mne, ale mnoho dalších příjemců spamů) ano. Naposledy jsem obdržel nevyžádaný e-mail - včera v 15:54 od firmy MajaSoft ...

Toto je cirkulář hnutí Počítejte s námi, které se zasazuje o zlepšení finanční situace českých vysokoškolských učitelů i univerzit. Původní prohlášení iniciativy Počítejte s námi je ZDE

Typická česká vlastnost, do ČR pravděpodobně importovaná průmyslovým rozvojem, poté, co se začala rozkládat původní tradiční pospolitost, je někam patřit a někomu se vyrovnat. V průběhu nějakého mistrovství světa, ale pouze za předpokladu, že se Čechům daří, jsme Češi jako to poleno. Po nevydařeném mistrovství jsme však jako ti čeští turisté. Pokud zrovna nesedíme v autě za milion korun a v peněžence nemáma dvě tři dobře ošetřované kreditní karty, tak se moc neukazujeme a ani to CZ na zadním skle auta moc neleštíme.

International Peace Movement Česká republika vyjadřuje své hluboké znepokojení nad fyzickým napadením divadelního režiséra Attilia Maggiuliiho prostřednictvím nožů na rozřezávání krabic, k němuž došlo před několika dny v Paříži.

Jako přímý důsledek tohoto útoku zrušilo Theater of Italian Comedy (Divadlo italské komedie) všechna další představení hry, která k této fyzické inzultaci vedla, nazvané "George W. Bush, nebo smutný Kovboj Boží".

IPMCR vyzývá světovou divadelní komunitu, aby se zasadila o zařazení této hry do programů divadel a zároveň o maximální publicitu tohoto politováníhodného kriminálního činu - použití brutality nesmí nikdy vyústit v cenzuru tak, jak útočníci zrejmě doufají.

Občanské sdružení AISIS a časopis Moderní vyučování vypisují první ročník soutěže o nejlepší školní časopis FREINET 2003. Soutěží se v kategoriích základní a střední školy a tištěné a internetové časopisy. Uzávěrka pro přihlášení do soutěže je 28. května 2003.

napsala v pátek komentátorka deníku The Times, který normálně není nakloněn veřejnoprávní BBC, ta je totiž přímým konkurentem Murdochova televizního impéria; magnát Rupert Murdoch vlastní také deník The Times.

Stínový konzervativní ministr vnitra Michael Howard (proslulý mimochodem tím, že jeho někdejší náměstkyně, zbožná katolička a autorka románů Anne Widdecombová, ostře vystupující proti imigrantům, ho charakterizovala jako "sílu zla" - taková je míra rozhádanosti mezi dnešními britskými konzervativci) si stěžoval, že při volebním vysílání televize BBC dne 1. května - po nedávných komunálních volbách v Anglii - byl ve studiu jediným stoupencem nynějšího šéfa britských konzervativců Iaina Duncana Smithe (kterého ani v zahraničí skoro nikdo nezná).

V roce 1924 vydal Karel Čapek Anglické listy. Líčily jeho zážitky a zkušenosti z Británie během cesty, kterou podnikl v tom roce. Původně vycházely Anglické listy jako články v Lidových novinách. V době, kdy psal Čapek své dopisy z Anglie, podnikala jedna britská žena opačnou cestu. Jezdila po Československu, kreslila tam a psala -- chtěla o té zemi pak vydat knížku. Kniha Jessie Mothersolové Czechoslovakia: The Land of an Unconquerable Ideal (Československo: Země neporazitelného ideálu) vyšla v Anglii v roce 1926 ^[1]. Je přirozené, že se obě knihy odlišují, tónem i cílem.

In 1924, Karel Čapek published Anglické listy, (Letters from England), a book describing his impressions and experiences in Britain during a tour in that year, originally published as articles in the Czechoslovak daily newspaper, Lidové noviny. Čapek's letters crossed in the post with the impressions of a British woman making the reverse journey, travelling through Czechoslovakia sketching and writing, with the aim of producing a book on the country. Jessie Mothersole's Czechoslovakia: The Land of an Unconquerable Ideal came out in 1926. ^[1]

Toto opatření bylo zavedeno pouhých několik hodin před pitvou známého britského televizního dokumentaristy Jamese Millera, který přišel v minulých dnech v uprchlickém táboře v pásmu Gazy o život. Pitva prokázala, že je téměř jisté, že Millera zastřelil izraelský voják, přestože izraelská armáda tvrdila, že tomu tak nebylo.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Soudě podle zvýšení počtu individuálních IP adres, které si otvírají internetovou stránku BL, ve srovnání s červnem - červencem 2002, stoupla do března - dubna 2003 čtenost Britských listů o více než 35 procent; soudíme-li podle průměru denních návštěv na stránkách BL, došlo od června 2002 do dubna 2003 k nárůstu čtenářů o 50,7 procent. - Počet subskribentů BL, odebírajících časopis emailem, zůstává za poslední rok víceméně stabilní, kolem 2000 čtenářů denně.