|
23. 4. 2003
Aktualizace, čtvrtek 14.00: Mezi osobami, zadržovanými Američany na základně v zálivu Guantánamo, jsou tři chlapci ve věku od 13 do 15 let, sdělil britskému deníku Guardian jeden činitel americké armády pod podmínkou, že zůstane nejmenován. List ve čtvrtečním tištěném vydání také připomíná, že minulý měsíc rozhodl americký odvolací soud, že americká vláda má právo odepřít zadrženým osobám v zálivu Guantánamo normální právní procedury, protože tábor není na americkém území a zadržované osoby nejsou americkými občany. Zdroj - v angličtině - viz ZDE.
Americká armáda přiznala, že v táboře v zálivu Guantánamo na Kubě zadržuje a vyslýchá děti ve věku 16 a méně let. Barry Johnson, mluvčí americké armády, v úterý konstatoval, že tito adolescenti "byli zatčeni jako aktivní bojovníci proti USA" a charakterizoval je jako "nepřátelské bojovníky". Tyto děti, některé z nichž jsou zadržovány v zálivu Guantánamo už déle než rok, jsou vězněny v jiných celách než dospělí. Armádní mluvčí Johnson konstatoval, že těchto adolescentů je v táboře "jen velmi málo", ale odmítl sdělit, kolik let je nejmladší zadržované osobě. Americká armáda potvrdila, že v zálivu Guantánamo zadržuje děti, poté, co tuto informaci přinesla australská televize ABC. Zpráva vyvolala zuřivou reakci od organizací na ochranu lidských práv, které bojují proti tamějšímu věznění přibližně 660 mužů ze 42 zemí světa. Americké úřady je tam zadržují na dobu neurčitou na základě podezření, že měli styky s organizací al Qaeda anebo svrženým režimem Talibanu v Afghánistánu. Proti těmto mužům nebylo zahájeno žádné trestní stíhání, ani jim není dovoleno, aby je zastupovali právníci. Mluvčí Johnson konstatoval, že nezletilé osoby jsou zadržovány v zálivu Guantánamo, protože "mají potenciál poskytnout důležité informace pro probíhající válku proti terorismu. Propuštěni by byli až pod podmínkou, že už nebudou pro Spojené státy hrozbou a že už nebudou mít žádnou výzvědnou hodnotu." Mluvčí potvrdil, že bylo zjištěno, že při příjezdu na Kubu byly některé zadržené osoby mladší 16 let. Z jeho informací vyplynulo, že některých chlapcům bylo patnáct anebo méně, když byli původně zatčeni. V září 2002 konstatovala kanadská vláda, že 27. července toho roku byl zajat po přestřelce ve východním Afghánistánu vážně zraněný patnáctiletý Kanaďan, který je nyní také zadržován v zálivu Guantánamo. Kanadský premiér Jean Chrétien požadoval k chlapci konzulární přístup, ale ten mu byl odmítnut. Podle anonymních zdrojů kanadského tisku chlapec prý usmrtil granátem jednoho amerického vojáka. Některé osoby zadržované v zálivu Guantánamo od ledna 2001 se pokoušejí o sebevraždu. Celkem došlo v táboře zatím k 25 pokusům o sebevraždu, k 15 z nich v roce 2003. Podrobnosti - v angličtině ZDE
|
Musím se přiznat, že já s Rumsfeldem v podstatě souhlasím, když vymýšlí, jak svrhnout vražedný komunistický režim v Severní Koreji... :) Ne, je to samozřejmě složitější:
Komentátoři nyní častěji poukazují na to, že údajně "pravicová" americká vláda George Bushe projevuje silně levicové, trockistické tendence svým úsilím "měnit svět" a vnutit mu svou morální, náboženskou a fundamentalistickou revoluci. Pozorovatelé poukazují na to, že skuteční konzervativci na světě revoluce neprovádějí: zastávají názor, že svět byl, je a vždy bude nedokonalý,a že to je prostě "normálním lidským údělem", člověk ve společenské sféře nikdy nic nezmůže. Tak se starají sami o sebe a o své podnikání. Pro ně potřebují zákonnost a stabilitu, alespoň ve vlastní zemi.
Toto je konzervatismus, který jsem poznal od roku 1979 v Británii po nástupu Margaret Thatcherové k moci - která sice verbálně kritizovala komunismus, ale nebyla absolutně ochotna proti němu bojovat - něco takového bylo úplně mimo konzervativní ideologii. Mimo jiné rušila Thatcherová začátkem osmdesátých let v Británii univerzitní katedry, které se věnovaly analýze politických poměrů v komunistických zemích střední a východní Evropy (co je nám do toho, že v komunistických zemích žijí lidé v útlaku) - tak zlikvidovala např. vynikající čechoslovakistické a jugoslavistické středisko na Lancaster University.
Jako člověku, který vyrostl v období komunistického útlaku, a byl zejména svědkem likvidace neúspěšných liberalizačních pokusů šedesátých let bezostyšně agresivní ofenzívou druhořadých a třetiřadých hoštaplerů s příchodem normalizace sedmdesátých let (sprostota tohoto estébáckého étosu v ozvěnách a variacích přežívá v postkomunistické české skutečnosti dodneška, povšimli si toho mnozí, například i spisovatel Jaroslav Vejvoda ve své nové knížce Noční jezdci, k ní se vrátím) mi vždycky vadil princip "mezinárodního práva", podle něhož může v libovolné zemi uchvátit moc diktátor, zotročit a tyranizovat její obyvatele a ti nešťastníci pak nemají nikde zastání, protože přece platí "státní suverenita" a jakmile se nějakému Saddámu Husajnovi, Kim Jong Ilovi či Gustávu Husákovi podaří zmocnit se vlády, je to, ejhle, najednou z mezinárodního hlediska zcela legitimní politický představitel.
Stejně tak mě štvalo, když mě v Čechách navštěvovali v sedmdesátých letech osvícení liberální Američané a vysvětlovali mi, že se s komunistickým útlakem v Československu nedá nic dělat, je to přece charakteristický rys etnického prostředí této oblasti, které nemá nikdo zvnějšku právo upírat nárok na sebeurčení. Tyto politicky korektní argumenty se paradoxně velmi shodovaly s postkomunistickým, údajně "pravicovým" českým relativismem, jaký jsem slyšel v Glasgow v devadesátých letech od jednoho mladého pražského novináře. Zněly, že lidé v arabských zemích na Blízkém východě jsou zvyklí na jinou kulturu a jiné zacházení, a tak pro ně není trest amputace končetiny za krádež tak drastický jako by byl v Evropě - i ženy se tam lehce smiřují s ženskou obřízkou. Argument se zastavil těsně před tvrzením, že v těchto "jiných kulturách" lidé mučení a utrpení necítí tak intenzivně jako Evropané, protože je na to právě připravila tato jejich kultura.
Tento relativismus je pro mě absolutně nepřijatelný. Bez ohledu na kulturní a etnické zázemí, argumentuji, je lidem po celém světě vlastní tatáž LIDSKOST, tytéž základní lidské rysy a mají nárok na tytéž základní lidská práva.
Proto kvituji s povděkem, že se v posledních letech začalo měnit mezinárodní právo a začalo pomalu přijímat princip mezinárodní nedělitelnosti lidských práv, zejména ustavením mezinárodního trestního tribunálu pro válečné zločiny. Proto souhlasím s Rumsfeldem, že by severokorejský režim měl být svržen.
Vadí mi, když lidé protestují proti invazi do Iráku a ignorují skutečnost, že likvidace režimu Saddáma Husajna bylo pro Iráčany osvobozením, a to přesto, že hrozí nebezpečí, že na troskách jeho režimu vznikne nikoliv demokracie amerického typu, ale autoritářský fundamentalistický šiitský režim.
Jiná věc je, zda měl být tento režim svržen vojensky. Jak konstatoval ve středu dopoledne v britském rozhlase jeden činitel jedné humanitární organizace OSN, angloamerický útok proti Iráku si vyžádal obrovské škody na lidských životech.
V principu je ale správné, aby mezinárodní společenství netolerovalo vražedné a diktátorské režimy. Velkou otázkou však je, jakým způsobem však tento princip realizovat. Potíž je, že hrubě vojenský, protizákonný, agresivní a diktátorský způsob, jímž proti režimu Saddáma Husajna tak kontroverzně zasáhly Spojené státy, je kontraproduktivní. Princip mezinárodní odpovědnosti za vražedné režimy to může v dlouhodobé perspektivě jen zdiskreditovat. Motivem Spojených států pro svržení režimu Saddáma Husajna totiž nebylo znepokojení nad porušováním lidských práv, ale potřeba rozšířit americkou hegemonii na Blízký východ.
Pokud by totiž Spojené státy skutečně jednaly v zájmu lidských práv zotročených Iráčanů, proč předtím Saddáma Husajna podporovaly a vyzbrojily ho, jak o tom přinesl svědectví např. americký deník Washington Post, ZDE, přestože američtí vládní činitelé už tehdy věděli, že Saddám tvrdě potlačuje lidská práva.
Arogantní šíření americké moci vojenskou silou může mít v dlouhodobě perspektivě nepředvídané destabilizační důsledky. Žádné impérium neudrží dlouhodobě vládu nad světem, a jak před nedávnem napsal americký komentátor William Pfaff, nynější agresivní vojenské akce americké vlády ve prospěch americké zahraničněpolitické linie mohou paradoxně vést k oslabení amerického vlivu ve světě, protože se proti Spojeným státem vytvořila celosvětová opozice.
Abych to shrnul: Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, že by měl být severokorejský režim svržen, anebo donucen liberalizovat. K tomu však by mělo mezinárodní společenství vytvořit řádné, legální procedury a struktury. Pro mezinárodní pořádek má neblahé důsledky, pokud se ho Spojené státy rozhodnou ignorovat a dělat si po světě, jako rozmazlený, arogantní fracek, bez ohledu na ostatní jen to, co samy uznají za vhodné. V dlouhodobém důsledku to povede k anarchii - a České republice nepomůže ani to, přikloní-li se k tomuto novému "dubisku". Už proto, že Američané budou oceňovat českou podlézavost jen tak dlouho, jak dlouho se jim samotným bude hodit do krámu, pak i Čechy v zemi, kde prvotní roli hraje sobecký národní zájem, nikoliv mezinárodní právo či lidská práva - hodí přes palubu.
Trvejme tedy na globálním dodržování lidských práv, avšak vypracujme pro to účinné mezinárodní struktury.
(Jak známo, stejný názor - na nepřijatelnost vražedných režimů i hegemonie nad světem od jediné supervelmoci - zastává autor neměnně odjakživa, viz např. tento text z 11. února 2003, ZDE či tento text z března 1990 viz ZDE i nesčetné další články, publikované v BL i jinde.)
|
24. 4. 2003
V slušné redakci platí, že šéfredaktor má pravdu vždy (seniorita pravdy se tomu říká). Pokud ji nemá, platí prý pravidlo první. Přesto se pokusím o jiný pohled na oprávněnost zasahovat vojensky proti cizímu státu, i kdyby bylo podezření, že jeho politické zřízení není zdaleka tak demokratické, jako režim ve věznici na Guantanámu. Jan Čulík sice souhlasí s americkým "jestřábem" Donaldem Rumsfeldem podmíněně, ale souhlasí... POLEMIKA Což znamená, že pravděpodobně stejně jako on nerozlišuje mezi konzervativní teorií a konzervatvní praxí. Ta prvá hlásá "řád" a "zákon" (v podtextu ovšem s přídomkem "můj"), ta druhá vymýšlí stále dokonalejší prostředky k udržení se u moci (i cizí). Křesťanskou etikou (nezabiješ, nepokradeš,...) se zabývá pouze teorie. Businessem podpořeným dělovými čluny (v historii) a letadlovými loděmi (dnes) se pak zabývá praxe. Obé se doplňuje a jedno bez druhého není myslitelné. Teoretikové poukazují na řád v teoriích, praktici zase na finanční profit z praktické aplikace teorie... Obé je exportem hodnotových kritérií "bílého muže" do civilizací, jejichž kultura, náboženství i jazyk jsou bílému muži nesrozumitelné, a tudíž nepřátelské. Někdy právem, jindy neprávem - vyhladit je musí ale tak jako tak. Protože civilizace bílého muže potřebuje "životní prostor", laciné suroviny či lacinou pracovní sílu. Od dob Pissara se situace nezměnila ani trochu. A nálepky Jana Čulíka o "relativismu" , případně "mravním nihilismu" oponentů teorie universalismu a nedělitelnosti lidských práv na tom nic nezmění. Protože já nemám potřebu vyvážet svou víru. Kamkoliv. Ani do Koreje. |
|
24. 4. 2003
Vejvoda se vždycky soustřeďoval na osudy normálních lidí, citlivých, slušných, romantických jedinců s fantazií a se smyslem pro svobodu, v soukolí oficiózního, pedantského administrativního systému. Byli to lidé, kteří po sovětské invazi v roce 1968 opustili Československo, snad aby šli za svobodou: v západní, dusné, pro emigranty svázané demokracii ve Švýcarsku však s hrůzou zjišťovali, že mnozí jejich údajně svobodomyslní spoluobčané se prostituují a kolaborují se systémem v zájmu kariéry velmi obdobně tomu, jak by to jistě činili v komunistickém Československu. Zapírají své lidství a svou integritu. Toto je recenze nové knihy Jaroslava Vejvody, Jezdci noci, Jihlava, 2002, ISBN 80-86526-02-X, 265 Kč. Ukázka z této knihy je ZDE |
|
24. 4. 2003
Jaroslav Vejvoda
Vždyť jsem jako poučená demokratka nesvéprávná, jako občanka bezmocná a jako žena nedospělá. Přivandrovalá nula. Dotčená křikem maminky, nadávající holčičce do prasat, protože malá šlápla do louže. Chodník byl přitom tak rozbahněný, že ani nebylo suchou nohou kam vstoupit. A nervy mladé matky napjaté tak, že ji dcerka dráždila už dechem. Já s ní. Ale co s dítětem? Jak mu pomoci? Snad jsem to měla říci jinak. Prostě jsem žádala tu paní, aby na malou mluvila přátelštěji. Chtěla jsem říci slušně. Ale nabyla jsem dojmu, že by si oslovená všechno vyložila jako útok. Pustila se do mne v doslechu chodců, kteří nás nevšímavě míjeli. Bohužel i před dítětem, roztřeseným strachy. Tvrdila, že je to její dítě a že si s ním může dělat, co chce. Nepouštěla jsem se do sporu, protože jsem viděla, jak se holčička bojí, a pochopila, že jí přitěžuji. Tak jsem odešla a nadávka "krávo hysterická" mi sjela po zádech. Dodnes mě mučí zjevný strach dítěte a vědomí, že jsem mu vlastně ublížila. Měla jsem snad projít jako ostatní a nevměšovat se? Proč jste mě učili, že zastávat se slabých je naše občanská povinnost? Už ne? Co můžeme my, bezmocní, dělat proti zlu? Co jste mi léta vykládali o moci bezmocných? Nebo ty bylo je heslo, co neplatí, když se bezmocní stali mocnými? Publikujeme ukázku z nového románu Jaroslava Vejvody, Jezdci noci. Vydalo v roce 2002 nakladatelství Listen, Hellerova 10, 586 01 Jihlava, email: listen.docekal@tiscali.cz
Recenze této knihy od Jana Čulíka a další informace o jejím autorovi viz ZDE
|
|
24. 4. 2003
Na úvod je třeba vysvětlit že "POHLED" je sobotní inzertní příloha ČSSD na dvě celostrany v (snad) nezávislém deníku PRÁVO. Vyšly v ní tyto verše :
To co jste si výše přečetli je báseň pravděpodobně sociálnědemokratické básnířky Veselé (a zároveň -- pravděpodobně -- milující matky od plotny, jež ochable skrývá rozpaky), zveřejněná v Právu v sobotu 19. 4. 2003 na obvyklé celostátní inzertní straně vlevo dole. Ve škole nás kdysi dávno učili dělat rozbor básně. Možná, že bližší rozbor básně básnířky Veselé by vypadal takto : |
|
24. 4. 2003
Vstupuji do třídy a vítá mě bouřlivý potlesk a nadšený jásot studentů. Na zdi visí všudypřítomný Mao, jemuž někdo tužkou přimaloval hitlerovský knírek. Zdá se, že se Číně blýská na lepší časy. Možná, že humor by měl na změnu společenského systému lepší účinek
než všechny sankce a humanitární bombardování dohromady.
Mají radost, že vidí cizince-lektora, a taky že bude hodina volné zábavy a odreagování. Nemají totiž ze mě strach. Je jich ve třídě 80 a v ročníku 1600 a i kdybych s nimi nakrásně chtěl třeba psát písemku nebo nedejbože zkoušet, trvalo by mi to aspoň týden. |
|
22. 4. 2003
V pondělí bylo prozrazeno tajné memorandum Donalda Rumsfelda, požadující změnu režimu v Severní Koreji. Podle britského konzervativního deníku Daily Telegraph tím vzniká nový rozkol v zahraničněpolitických otázkách v Bushově vládě. Tajný dokument ministra obrany Donalda Rumsfelda, určený pro interní diskusi, je totiž prý v přímém protikladu s politikou amerického ministerstva zahraničí vůči Severní Koreji, které se snaží neutralizovat severokorejskou diktaturu směsicí hrozeb a slibů, že Amerika do Severní Koreje neprovede invazi.
|
|
24. 4. 2003
V Iráku se počátkem 60. let uchopila moci strana BAAS, v roce 1968 dokonce její radikální křídlo pod vedením Ahmeda Hassana Al-Bakra. Jeho nástupcem do funkce prezidenta v roce 1979 se stal "favorit" Západu Saddam Hussein. Tuto roli měl určenu zejména během irácko-iránské války v naději, že dojde k zásadnímu oslabení fundamentalistického, protizápadně naladěného Iránu. Otevřená podpora západních zemí Saddamu Husseinovi jim ovšem nebránila v tom, aby válku nevyužily k masovému prodeji zbraní oběma státům. Stokholmský institut pro mírový výzkum udává, že během této války dodávalo 52 států jedné či druhé zemi zbraně, z toho 29 států včetně USA oběma zároveň. Tento fakt byl potvrzen vyšetřováním Kongresu Spojených států v roce 1992. To zjistilo vysokou americkou účast na vyzbrojení Iráku chemickými a biologickými zbraněmi. Studie prokázala, že jak CIA tak i ministerstvo zahraničí byly nejpozději v listopadu 1983 o této skutečnosti informovány. Přesto ( nebo právě proto? ) dostal Saddam od USA kredity v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Během vlády prezidentů Reagana a Bushe nebyly Kongresu o těchto a podobných záležitostech podávány jakékoliv informace. |
|
24. 4. 2003
Glen Hansard (1970) se narodil v jedné z nejchudších čtvrtí irského Dublinu. Ve třinácti letech vyměnil školní lavici a dlouhá léta se živil pouličním hraním. Do povědomí široké veřejnosti se dostal díky roli v dnes již kultovním irském filmu režiséra Alana Parkera "The Commitments" (1991). Je frontmanem kapely Frames, jejíž první videoklip pořízený průmyslovou kamerou na poště během polední přestávky za celé 4 libry obdržel druhou cenu v hitparádě MTV o nejlepší evropský indie-music klip. Poslední album Frames "For the Birds" si vysloužilo v Irsku cenu za nejlepší světové rockové album roku 2001. Renomovaný hudební kritik Jiří Černý považuje Glena Hansarda za největší talent rockové muziky za posledních patnáct let. Na počátku tohoto roku byl vedle U2, Sinead O'Connor či držitele Nobelovy ceny za literaturu Seamuse Heaneyho vybrán do kulturní delegace, která má Irsko reprezentovat v Číně. Především jde však o člověka, který "tvrdohlavě" preferuje sdílení radosti a nadšení z hudby s posluchači v malých klubech před komerčním úspěchem. Můj dotaz ohledně honoráře za rozhovor ho rozesmál. Jeho druhým domovem je momentálně Valašské Meziříčí.
|
|
24. 4. 2003
Některé události se stávají pouze předmětem zjištění. A v různých variacích se pak znovu opakují. Přitom se vždy znovu jen konstatuje, že ZAS SE TO STALO... Touto "rubrikou" bych chtěl připomenout, že mnohému bylo možno -- snad -- předejít.
V české Ústavě (Ústavní zákon ČNR z 16. 12. 1992, ve znění ÚZ 347/1997 Sb. a ÚZ 300/2000 Sb.), zcela v duchu "montesquieuovské" dělby státních mocí, je respektována zásada odlišení všech tří základních mocí (zákonodárné, výkonné a soudní). Moc prezidenta a vlády je vymezena v Hlavě třetí, týkající se cele moci výkonné. Prezident ČR je "hlavou státu" a "není z výkonu své funkce odpovědný" (čl. 54). Jeho práva jsou vymezena v článcích 62 až 65. Je teď užitečné připomenout, že "zastupuje stát navenek" a také "sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy" (čl. 63, 1a a 1b). Další v ÚZ přímo neuvedené pravomoci v zahraničně-politické sféře by prezidentovi příslušely, pokud by to stanovil zákon.
|
|
24. 4. 2003
Americká okupace Iráku musí být dlouhodobá a svět tam musí investovat velké finanční prostředky. Jinak vznikne jen nová druhořadá diktatura rozvojové země, argumentoval historik Niall Ferguson v konzervativním deníku Daily Telegraph:
Kompletní text - v angličtině - ZDE
|
|
24. 4. 2003
Ve čtvrtek 22. listopadu v devět hodin ráno oznámila britská ministerská předsedkyně svému kabinetu, že se rozhodla odstoupit. Skončila tak pozoruhodná a v mnoha ohledech kontroverzní éra, která nemá v moderních dějinách Velké Británie obdoby. Thatcherová byla neobyčejně silnou a rozhodnou politickou osobností, díky jejímuž vlivu se za jedenáct a půl let její vlády hluboce a neodvolatelně proměnila nejen britská politická scéna, ale do značné míry i filozofie a mentalita většiny řadových Britů. Nad politickou kariérou této výjimečné ministerské předsedkyně a nad životem v thatcherovské Británii se ve skotském Glasgowě zamyslel Jan Čulík. Tento článek o pádu Margaret Thatcherové a o tom, co způsobila a co znamenala ve Velké Británii, jsem napsal pro týdeník Respekt v listopadu 1990. Vyšel tam ve zkrácené verzi. Myslím, že je zajímavé si ho připomenout, i když mezitím, uplynulo skoro třináct let a Británie je - zase - zemí úplně jinou, než jakou byla v roce 1990. Zažil jsem tu několik technologických vln - v roce 1979 jsem se přistěhoval do země, která neznala videorekordery ani počítače, psalo se stále ještě na psacích strojích. Mechanické stroje však rychle nahradily stroje elektrické, začátkem osmdesátých let zahltila Británii vlna videorekorderů, od druhé poloviny osmdesátých let se šířily počítače, s raným systémem emailů, v devadesátých letech vznikl internet, v současnosti má mobilní telefon sedmdesát procent veškerého britského obyvatelstva. Ale jak vypadalo zamyšlení nad pádem Thatcherové "v jiné zemí", v Británii před třinácti lety, těsně v tu dobu, kdy byla odstraněna z funkce? Viz níže: |
|
24. 4. 2003
Globalizace představuje jak tendenci, kterou je výhodné se naučit usměrňovat nebo se jí alespoň přizpůsobovat, tak určité ohrožení. Nejsilnějším člankem řetězu globalizace, který nás může nejvíce pozvednout, ale take nejvíce ohrozit je spojení mezi Amerikou a Evropou. Toto spojení má více nosných prvků, které se nazývají: Dolarizace ekonomiky, závislost na amerických počítačích (HW, SW), zahraniční investice, zahraniční obchod, nákup amerických akcií, závislost na vojenských technologiích. |
|
24. 4. 2003
"Při jedné ze slavnostních mší, které se konaly v Římě, podepsal papež Jan Pavel II. nový papežský list věřícím. V dokumentu, zvaném encyklika, vystoupil proti liberálům ve své církvi a odmítl společné slavení večeře Páně katolíků s protestanty, jehož smyslem je smiřování obou komunit." (Lidové noviny)
Papež vytýká protestantům zejména skutečnost, že chápou přeměnu chleba a vína v Kristovo tělo a krev víceméně jen symbolicky, zatímco oficiální výklad katolíků na čele s církví římskokatolickou hovoří o doslovné přeměně. |
|
23. 4. 2003
O chystané válce vyšlo v MFD za poslední tři měsíce přes tři sta příspěvků. Poměr proválečně laděných je zhruba 2,5 ku 1,5, tedy poměr úměrně opačný názorům české veřejnosti z doby před několika týdny. Každopádně tu padly všechny argumenty pro i proti. Ani nejzavilejší amerikanofil nebere však příliš vážně Bushův základní argument: Irák ohrožuje Spojené státy. Ani nejzuřivější frankofob netvrdí, že Irák je semeniště Al Kajdy. Ani nejzanícenější kuřák lulky se neodvažuje vzít za svá slova Tonyho Blaira o "absenci jakékoli dobyvačné vůle" Spojených států v nové válce. Postoj zastánců radikálního řešení je v podstatě trojí.
Zajímavý text Patrika Ouředníka publikovaly stránky vulgo.net ZDE |
|
22. 4. 2003
Spojené státy se snažily v období před angloamerickým útokem na Irák zdiskreditovat práci zbrojních inspektorů OSN, konstatoval Hans Blix. Zdůraznil také, že Británie a Amerika použily "nespolehlivých" důkazů, když argumentovaly pro nutnost útoku proti Iráku. Dr. Blix, který má promluvit při uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, to konstatoval v rozhovoru pro pořad televize BBC "The Road to War" (Cesta k válce), který se bude vysílat v sobotu 27. dubna. Informace o tom přinesl britský konzervativní deník Daily Telegraph. Podle Blixe Spojené státy úmyslně šířily informace o tom, že má Irák vojenská letadla bez pilota a tříštivé bomby. Ve výňatku z tohoto televizního rozhovoru, který přinesl pořad "Today" britského rozhlasu, konstatuje dr. Blix: "V té době usilovaly Spojené státy velmi silně o to, aby členové Rady bezpečnosti OSN podpořily jejich postoj, a dospěly k názoru, že by pro ně bylo velmi užitečné, kdyby byly tyto věci zveřejněny, a tak je prozradily. Snažily se nás trochu poškodit a tvrdily, že my jsme tyto informace potlačili. Tak tomu nebylo a bylo to trochu nespravedlivé a poškodilo nás to, a trochu jsem tím byl rozladěn. Ale, víte, tohle je tvrdá a drsná hra a zase příliš zdeprimováni jsme nebyli." Blix pokračoval: "Znepokojující ale bylo, že tolik výzvědných informací, na jejichž základě argumentovaly [Londýn a Washington, že je nutno jít do války], bylo, jak se zdá, nespolehlivých a některé tyto případy byly flagrantní. Dozvěděli jsme se o údajných smlouvách, uzavřených mezi Irákem a Nigerií o dovozu asi 500 tun uranu. Když tu smlouvu dostal Mezinárodní úřad pro atomovou energii, lehce zjistil, že je to podvrh, že je ta smlouva falešná. Myslím, že to je velmi znepokojující. Kdo falšuje takové věci? A není znepokojující, že výzvědné služby, které by měly mít k dispozici veškeré technické prostředky k odhalení, že šlo o falzifikát, to neodhalily?" Zdroj v angličtině viz ZDE
|
|
23. 4. 2003
Subcommandante Marcos
V nové Babylónské věži jest společným úkolem poníženost k tomu, kdo poroučí. A ten kdo poroučí poroučí jen proto, že nahrazuje nedostatek rozumu přebytkem násilí. Příkaz zní: všechny barvy přetřít šminkou a výsledek představit ve vybledlé barvě peněz anebo ukázat barevnost jen v příšeří studu. Zamaskovat a převléci. Subcomandante Marcos (indiánský podvelitel Marcos - velitelem je podle něj lid sám...) je v Mexiku jednou z nejznámějších postav médií posledních let. Pravděpodobně akademicky vzdělán odchází k Indiánům v Chiapas (oblast Mexika), kde prodělává indiánský výcvik a dosáhne hodnosti "podvelitele". Zde se účastní boje Indiánů za uznání lidských práv - ještě vcelku donedávna nebyli indiáni považováni právné za lidské bytosti. Asi jeden z nejzajímavějších Marcosových článků je "Oxymoron", brilantní text o vlastnostech a myšlení intelektuála (překlad budeme publikovat v budoucnu). píše Antonín Kosík.
Publikujeme ve spolupráci s revuí vulgo.net ZDE
|
|
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
|
12. 4. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. ZMĚNA BANKY:
Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 24. 4. 2003 | Nelogická argumentace, totalita bílého muže a slepá víra v samospásnost lidských práv | Štěpán Kotrba | |
| 24. 4. 2003 | Pohled do historie: Konec železné lady | Jan Čulík | |
| 24. 4. 2003 | Pohlednice z Číny: "Chci zabít prezidenta Bushe!" | Radim Dvořák | |
| 24. 4. 2003 | "Jsme jako mouchy na střeše Sixtinské kaple", říká Glen Hansard | Petr Kopecký | |
| 24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
| 24. 4. 2003 | Memento 4. "Vykonává" český prezident zahraniční politiku? |
Miloš Dokulil | |
| 24. 4. 2003 | Lidství na skřipci | Jan Čulík | |
| 24. 4. 2003 | Zrazuji lidi, firmu nebo vlast? | Jaroslav Vejvoda | |
| 23. 4. 2003 | Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, ale... | Jan Čulík | |
| 23. 4. 2003 | Američané zadržují v zálivu Guantánamo děti | ||
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
| 24. 4. 2003 | Nelogická argumentace, totalita bílého muže a slepá víra v samospásnost lidských práv | Štěpán Kotrba | |
| 24. 4. 2003 | Kauza Irák: historie | Petr Schnur | |
| 23. 4. 2003 | V každém případě je to poněkud nevychované | ||
| 23. 4. 2003 | Souhlasím s Donaldem Rumsfeldem, ale... | Jan Čulík | |
| 23. 4. 2003 | Američané zadržují v zálivu Guantánamo děti | ||
| 22. 4. 2003 | Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici" | ||
| 22. 4. 2003 | Americká politika pod vlivem sovětského modelu | Robert Vašíček | |
| 22. 4. 2003 | Spojené státy se pokusily zdiskreditovat naši práci, konstatoval Blix | ||
| 22. 4. 2003 | OSN, EU a NATO byly zlikvidovány jako mezinárodní síly jednoty | ||
| Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 4. 4. 2003 | Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané? | ||
| 28. 3. 2003 | Ropa je príčinou, ekológia alternatívou | Martin Nevada | |
| 25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
| 12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín | |
| 12. 3. 2003 | USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády | ||
| 24. 2. 2003 | Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století | ||
| 21. 2. 2003 | DOKUMENT: Strategie národní bezpečnosti USA | ||
| 17. 2. 2003 | Proč se povede válka proti Iráku | ||
| 10. 2. 2003 | Prosazuje Bush nové zdroje energie? | Martin Přibyl | |
| 6. 2. 2003 | Nejdůležitějšími body Bushova rozpočtu jsou snižování daní a výdaje na armádu | Miloš Kaláb | |
| Amatérovy analýzy českých médií | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Amatérova analýza: Reflex | Vladimír Bernard | |
| 11. 4. 2003 | Amatérova analýza: tentokrát Právo | Vladimír Bernard | |
| 3. 4. 2003 | Další amatérova analýza: Respekt | Vladimír Bernard | |
| 25. 3. 2003 | Amatérova analýza: Lidové noviny | Vladimír Bernard | |
| 19. 3. 2003 | Amatérova analýza: Týden | Vladimír Bernard | |
| 17. 3. 2003 | Amatérova analýza: Co je dobrého a co je špatného na Mladé frontě Dnes | Vladimír Bernard | |
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 24. 4. 2003 | Zrazuji lidi, firmu nebo vlast? | Jaroslav Vejvoda | |
| 24. 4. 2003 | Lidství na skřipci | Jan Čulík | |
| 24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
| 18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
| 7. 3. 2003 | Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday | ||
| 5. 2. 2003 | Vysvědčení | Jaroslav Hutka | |
| 28. 1. 2003 | The significance of Jan Hus for Czech history | Kathryn Murphy | |
| 28. 1. 2003 | Zemřel profesor Alexander Stich | Jan Čulík | |
| 28. 1. 2003 | Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba | ||
| 28. 1. 2003 | České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku | Kathryn Murphy | |
| Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Heldt Prize in Women Studies | ||
| 10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
| 17. 3. 2003 | Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu | Martina Ferenčíková | |
| 7. 3. 2003 | 8. březen - mezinárodní den žen | ||
| 6. 3. 2003 | Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? | Ivo V. Fencl | |
| 24. 2. 2003 | Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? | Martina Ferenčíková | |
| 24. 2. 2003 | O sterilizácii rómských žien | Lubomír Sedláčik | |
| 21. 2. 2003 | Vagina monology v Brně | ||
| 12. 2. 2003 | Saddám Husajn a "profesionálne ženy" | Lubomír Sedláčik | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 7. 4. 2003 | Zákon o učitelích je naprostý paskvil | Radek Sárközi | |
| 2. 4. 2003 | Petra Buzková o problémech ve školství | Radek Sárközi | |
| 2. 4. 2003 | Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi" | ||
| 12. 3. 2003 | Počítejte s námi! | Petr Bilík | |
| 12. 3. 2003 | Maturity bez "matiky" | Miloš Dokulil | |
| 10. 3. 2003 | Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha | Ondřej Hausenblas | |
| 27. 2. 2003 | Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc | Jan Čulík | |
| 26. 2. 2003 | Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá | Jaroslav Hlaváček | |
| 12. 2. 2003 | Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem | Vojtěch Polák | |
| 1. 2. 2003 | Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání | Radek Sárközi | |
| Milan Kundera | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
| 3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
| 20. 12. 2002 | Milan Kundera jako "didaktik komiky"? | ||
| 3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
| 25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
| 23. 10. 2002 | Neohrabaná nová Kunderova novela | ||
| 21. 10. 2002 | Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země | ||
| 21. 10. 2002 | Kundera zkoumá exil a návrat | ||
| Pohlednice z Timoru | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 4. 2003 | Pohlednice z Timoru VIII. | Jaroslav Kováříček | |
| 13. 4. 2003 | Pohlednice z Timoru VII | Jaroslav Kováříček | |
| 21. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru VI. | Jaroslav Kováříček | |
| 11. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru V. | Jaroslav Kováříček | |
| 7. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru IV. | Jaroslav Kováříček | |
| 6. 3. 2003 | Pohlednice z Timoru III. | Jaroslav Kováříček | |
| 27. 2. 2003 | Pohlednice z Timoru II. | Jaroslav Kováříček | |
| 26. 2. 2003 | Pohlednice z Timoru I. | Jaroslav Kováříček | |
| Názory a argumenty ze Slovenska | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 4. 2003 | Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? | Lubomír Sedláčik | |
| 11. 4. 2003 | Atómový útok zastaví slovenská horčica | Lubomír Sedláčik | |
| 10. 4. 2003 | Osobné značky a politický marketing | Tibor Kružlík | |
| 10. 4. 2003 | Science fiction a politika | Peter Abelard | |
| 10. 4. 2003 | Agresia v mene viery | Peter Greguš | |
| 10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
| 10. 4. 2003 | Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? | Lucia Waldnerová | |
| 10. 4. 2003 | Víťazní buldozéristi | Damas Gruska | |
| 10. 4. 2003 | Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft | Martin Nevada | |