Tato provázanost je tak silná, že i Francie a Německo ustoupily ze svých protiamerických pozic, které zastávaly během války v Iráku a snaží se obnovit konstruktivní dialog alespoň v míře, která by nebránila obchodu.

Není to však již zcela možné. Jednak evropské národy již prozřely jak k americkému drsňáctví, tak k prodejnosti svých vládních představitelů, jednak začínají chápat nebezpečí silných globalizujících vazeb s USA. Cítíme se náhle jako nazí v trní, když jsme si uvědomili, jak tvrdé dopady bude mít dnes zjevně již neodvratný krach amerického hospodářsko-společenského systému na Evropu.

Jedinou ochranou může být vzdání se (dnes, v perspektivě amerického pádu již jen krátkodobých) výhod z hospodářské spolupráce s USA ve prospěch vyvarování se nejhoršího dopadu světového hospodářského otřesu.

Za úkol číslo jedna považuji postupnou náhradu amerických počítačových technologií jinými, vlastními nebo alespoň evropskými. Je to úkol obtížný již proto, že americké počítače vyrábějí dnes ve velkém výrobci sídlící na našem území a že takový krok bude znamenat zvýšení i naši vlastní nezaměstnanosti a ztrátu našeho vlastního zisku.

Obávám se, že pokud se Evropa neoodělí od globální americké pupeční šňůry, budou pozdější následky tohoto úzkého spojení mnohem bolestivější.