Ředitel české části koncernu Pfizer Richard A. Paulson v Týdnu číslo 35 tvrdí několik zajímavých skutečností ohledně vztahu své firmy k státní lékové politice ČR. Na první pohled jeho tvrzení nejsou závažná. Říká ale, že bude jednat s vládou o zavedení speciálního zdravotního pojištění pro jejich dražší lékovou produkci, protože česká vláda příliš podporuje výrobu a předepisování levnějších tzv. generických léčiv, a tím jim snižuje odbyt... Firma Pfizer chce prý s vládou spolupracovat na zvyšování kvality tuzemské zdravotní péče. Ministryně zdravotnictví MUDr. Marie Součková však o žádné takové spolupráci neví.

Česká a Slovenská republika jsou jediné země ze všech kandidátských zemí vstupujících do EU, kde ještě nebyla zavedena technologie ADSL pro vysokorychlostní připojení k internetu.

Rekordní počty britských domácností a podniků přecházejí na broadband, oznámil státní regulační úřad Oftel. Každý týden přechází k broadbandu téměř 30 000 uživatelů, což znamená, že v současnosti v Británii má broadbandové připojení k internetu 1, 4 milionu lidí.

V Británii je připojeno na internet přibližně 42 procent domácností, buď standardním anebo broadbandovým připojením.

Advocatus diaboli, donedávna dlouholetý poslanec Dolní sněmovny Tony Benn (77), jeden z nejstarších dosud aktivních členů britské Labouristické strany a představitel jejího levého křídla, natočil v neděli v Bagdádu se Saddámem Husajnem hodinový televizní rozhovor. Byl to první rozhovor za posledních 12 let, který Saddám Husajn poskytl někomu ze Západu.

Návštěva britského politika byla opakováním jeho návštěvy těsně před válkou v Perském zálivu v roce 1991, v jejímž důsledku Saddám Husajn tehdy propustil britské občany, které zadržoval jako rukojmí po invazi do Iráku.

Benn konstatoval, že svou misi podnikl ve snaze zabránit válce a dodal, že prý byl Saddám Husajn během rozhovoru "zdvořilý a otevřený".

Jsme přesvědčen, že věc míru vyžaduje, abychom vyslechli prezidenta Saddáma Husajna stejně, jako posloucháme prezidenta Bushe a premiéra Blaira, konstatoval Benn na nedělní tiskové konferenci v Bagdádu. Dodal, že o své cestě informoval Tonyho Blaira i britské ministerstvo zahraničních věcí.

Hodinový rozhovor natočil štáb z oficiální irácké televize a na prodej mezinárodním zájemcům ho poskytne nově vytvořená síť Arab Television network, pod podmínkou, že se bude vysílat celý, beze změny, konstatoval Benn.

Jeho otázky nebyly zrovna nečekané: Benn se zeptal Saddáma Husajna, zda má Irák zbraně hromadného ničení a zda udržuje styky s organizací al Qaeda.

Tony Benn odmítl na tiskové konferenci říci, co na to Saddám Husajn odpověděl. Jeho bezproblematický rozhovor se Saddámem Husajnem vyvolal rozhořčení dvou amerických reportérů, kteří mu vyčetli, že se nechal Saddámem Husajnem zneužít.

Benn uvedl, že očekával nepřátelské postoje ke své cestě a očekává ještě větší nepřátelství, až se vrátí do Británie. Avšak dodal, že je mu sedmasedmdesát let a dosáhl věku, kdy je příliš starý na to, aby mu to nebylo jedno.

Ve Spojených státech není v současné době příliš obtížné zaznamenat množství pohrdání pro tu údajně krátkozrakou věc, známou ve Washingtonu jako "Evropa", napsal včera Todd Gitlin, profesor žurnalismu a sociologie a Columbia University. Donald Rumsfeld v minulých dnech odmítl protiválečnou atmosféru v Evropě jako "starou Evropu", jako něco nemužného, neschopného bránit se proti útočníkům, muzeum oné zoufalé a krvavé "historie", která podle Francise Fukuyamy už "skončila".

Tím je Německo jako oblast investiční činnosti postaveno na úroveň nestabilních států jako Argentina, Brasilie nebo Mexiko.

Zaujala mě poznámka jednoho politologa na Glasgow University. Uvažoval nad tím, do jaké míry byl podpis tří (nebo vlastně s Dzurindou čtyř) východoevropských politiků pod Aznarovým dopisem na podporu George Bushe politicky moudrý. Chtějí-li tyto země vstoupit do Evropské unie, je pro ně rozumné těsně před vstupem deklarovat, že nesdílejí a odmítají evropské ideály, evropskou filozofii a postoje většiny členů EU? "Dopis gangu osmi" totiž podepsali jen politikové z pěti z patnácti současných členů Evropské unie a i v těchto pěti zemích se uznává, že podpis těchto politiků nebyl zrovna reprezentativní, co se názorů občanů v jejich zemích týče...

V rámci celé řady pořadů, v nichž se v těchto dnech zabývá televize BBC kontroverzním britskoamerickým rozhodnutím zaútočit na Saddáma Husajna v Iráku, se vysílal v neděli večer na televizním okruhu BBC 1 pravidelný (cca) padesátiminutový pořad Panorama, v němž pod vedením novináře Gavina Eslera odpovídali čelní britští televizní korespondenti na otázky veřejnosti ve věci této války. Četné jejich odpovědi byly nesmírně zajímavé, citujeme alespoň některé z nich:

Pelletiere v článku poukazuje na to, že prezident Bush, který dosud nemá žádné důkazy o Saddámových zbraních hromadného ničení, žádný "kouřící revolver", hovoří tedy přirozeně o tom, že Saddám Husajn vraždil bojovými plyny civilisty ve vlastní zemi. Jenže, píše Pelletier jako bývalý analytik CIA z doby, kdy k tomu vraždění docházelo, ono to není tak jisté:

V čase, keď svet mimoriadne pozorne sleduje prácu zbrojných inšpektorov OSN v Iraku a stabilita na Blízkom východe je prioritným cieĺom medzinárodnej diplomacie, je potrebné analyzovať aj strategickú úlohu Iránu v danom regióne.

Irán bol v roku 1979 kolískou prvej modernej islamskej revolúcie. Zosadila nepopulárneho šacha Mohammada Rezu Pahlavího a nastolila politický a spoločenský režim založený na islame. Takmer okamžite vtrhli do krajiny iracké vojská, čo vyústilo do krvavej vojny trvajúcej osem rokov s takmer 200 tisíc iránskymi obeťami.

Přestože část projevu, věnovaná Martímu, je svým rozsahem skromná, je zajímavá akcentováním kladných hodnot, které se v našich končinách už dávno nectí, a které Fidela Castra odlišují od československých komunistů : až patetické vlastenectví, lpění na národní nezávislosti, vědomí zakořenění jeho hnutí v minulosti národa. Zde je možná vysvětlení, proč se na rozdíl od evropských komunistických režimů Castrovo panství nezhroutilo s rozpadem sovětského imperia, ač se do té doby zdálo, že bez "bratrské internacionální pomoci" nedokáže vzdorovat tlaku mocného souseda na severu ani hodinu.

Projev, který přednesl 29.ledna 2003 kubánský president Fidel Castro na závěr Mezinárodní konference za světovou rovnováhu, k uctění 150.výročí narození národního hrdiny José Martího.

Opäť sa vynára horúca téma "nepochopiteľného antieurópanstva". Lenže, rovnako ako pri "antiglobalistickom" hnutí, aj toto označenie je (zámerne) zavádzajúce.

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.