4. 2. 2003
Německé zemské volby: zazvoní hrana sociální demokracii?Reakce na chaotické poměry v německé SPD po (s bídou) vyhraných spolkových volbách nenechala na sebe dlouho čekat. Druhé funkční období zřejmě sociální demokraty překvapilo. Po volbách byla veřejnost svědkem stále nových reforem, od důchodů po daně a sociální pojištění, které byly bezprostředně po ohlášení znovu zpochybněny diskusí uvnitř vládnoucí strany. Pro podnikatele a střední stav tím nastalo období nejistoty: jak investovat, co dělat, aby se mohli vyhnout daňovým risikům, nikdo v Německu není dnes schopen předpovědět vývoj příštích dvou roků.
Tím je Německo jako oblast investiční činnosti postaveno na úroveň nestabilních států jako Argentina, Brasilie nebo Mexiko. |
Zhroucená levice v Německu po volbách v Dolním Sasku a Hessensku. Pro podnikání je důležité, mít jistotu o vývoji daňové a hospodářské politiky cílového státu na období výstavby investičního záměru, zpravidla kolem 5 let. Další velká neznámá je vývoj hospodářské politiky, t.j. ochrana pracovních míst, odborářské pravomoci, schopnosti státu, prosadit se i proti lobbistům z řad průmyslu, odborů nebo zemědělství. V současnosti je slabá SPD zmítána silnými odbory a průmyslníky, zelení partneři stále trvají na politice zrušení jaderných elektráren a prosazování nekritického pacifismu, v současnosti převládá dojem, že odborové svazy mohou nahradit vládu. Nové zemské vlády pod vedením křesťanských demokratů představují přání voličů, ukončit nekontrolovatelné iniciativy a pustit se konečně do znovuoživení konjunktury, která by pomohla získat dostatečný počet nových pracovních příležitostí, aby se ozdravil trh práce. Další starost, která trápí voliče, jsou explodující ceny v eurozóně, nekontrolovaný růst sociálních srážek, které spolu s velmi nepřehledným daňovým systémem neustále snižují reálný příjem obyvatelstva. Za vlády sociálních demokratů poprvé klesla reálná kupní síla obyvatelstva podle úřední statistiky sice jenom o 0,5 %, skutečnost je však všem zaměstnancům zřejmá a podstatně vyšší, pouze u soukromého sektoru jsou možnosti daňových úniků natolik pružné, že se tlak státu dá dalekosáhle eliminovat projekty, snižujícími daňovou zátěž. Zdravý a realistický pohled na trh pracovních příležitostí není při tom monopolem křesťanských demokratů. I superministr sociálních demokratů Clemens vidí realitu a hodlá reformovat zákony o ochraně práce, podporu v nezaměstnanosti a zejména hodlá vyloučit všechny občany pod 25 roků z povolání "nezaměstnaný". Pokud nemají práci a nenavštěvují nějakou školu, musí pro získání podpory navštěvovat 8 hod. denně speciální kurzy, ve kterých získají takové návyky, jako vstávat časně do práce, dodržovat přestávky a disciplinu, čímž se má čelit jejich demoralizaci. Nepřekvapí, že při tom naráží na tvrdý odpor odborářů, kteří mu předhazují sociální demontáž. Clemens naproti tomu ví, co chce: tím, že "nezaměstnaní" musí denně v hlavních pracovních hodinách navštěvovat kurzy, nemohou pracovat na černo. Tím se náhle objeví řada pracovních příležitostí, dosud nelegálně obsazených. Dvoutřetinovou většinou konservativců a liberálů v zemském sněmu začíná nová etapa v Německu. Jakýkoliv zákon, navržený bez souhlasu křesťanských demokratů, nemá šanci na schválení v zemském sněmu, to vede k prakticky nevyhnutelné velké koalici obou nejsilnějších politických stran Německa, křesťanských demokratů a sociálních demokratů. Kdo prohrává, je levicová frakce v sociální demokracii, vedená Lafontainem, spolu s nimi ztratily vliv fundamentální složky Zelených. Podaří-li se v oblastech nyní ovládaných křesťanskými demokraty podstatně snížit nezaměstnanost, zvoní tím hrana sociální demokracii. Jejich šance spočívá v potlačení nekontrolovaných hnutí uvnitř SPD, semknutí se kolem Clemense a snad i Schroedera, který by rád navázal na úspěchy kancléře Schmidta a Brandta. Dokáže-li SPD navenek vystupovat jednotně, dokáže-li prosadit nevyhnutelné reformy i proti odborářům a zeleným, pak může doufat na návrat ztracených voličů do příštích voleb za 3 roky. |
Německo dnes | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 2. 2003 | Německé zemské volby: zazvoní hrana sociální demokracii? | Miroslav Václav Steiner | |
30. 1. 2003 | Je Dzurinda zodpovednejší ako Chirac či Schröder? | Ivan Štefunko | |
15. 2. 2002 | Tolik potřebné Rakousko | Miroslav Polreich |