Domnívám se, že takové odpovědi jsou mnohem vhodnější při otázkách, které se nedotýkají životů statisíců, možná milionů lidí. Například bych je očekával při otázce, zdali souhlasím s tvrzením, že "jsou koblihy polité čokoládou nezdravé". Tam je skutečně nemožné vyslovit rozhodný názor bez znalosti, kolik koblihů na jedno posezení a po jak dlouhou dobu, zdali mimo normální dietu nebo místo ní. Můj názor nebude otázkou života a smrti jiných lidí. Za to když "spíše souhlasím" nebo "rozhodně souhlasím" s napadením Iráku, beru na sebe část zodpovědnosti za následky takového napadení. Jestliže řeknu, že "nevím", dávám najevo, že mě ta celá věc nezajímá, že jsem nad ni povýšen, že nedovedu posoudit, zdali je třeba s jedním tyranem pozabíjet tisíce lidí, kteří ho patrně také nenávidí. Kdyby se děla křivda mně, divil bych se, proč je tolik lidí lhostejných.

Válka, či lépe řečeno přepadení Iráku statisíci amerických a britských vojáků vyzbrojených nejmodernější, tedy za zabijáckého hlediska nejúčinnější technikou, nenechává nikoho na pochybách, že bude těžce zraněno a pozabíjeno velké množství občanů, kteří už dlouhá léta trpí pod nadvládou tyrana, kterého jim američtí politici dosadili. Námitky druhu, že ti, kteří Husseina dosadili, mají nyní právo sesadit ho - a to veškerou silou, mi připomíná podobný názor některých (úchylných) rodičů, kteří tvrdí, že oni dali život svému dítěti a tedy jej mají opět právo odebrat. Tady je ta úchylnost patrná na první pohled.

Lidé, kteří v pohodlí svých bytů a pracovišť souhlasí s válkou proti Iráku, nejsou zřejmě dobře obeznámeni s tím, jak si takovou válku představují George Bush, Tony Blair a politici i generálové kolem nich. A přece jsou takové informace dostupné na všech stranách. Kolik stovek raket a kolik tisíců tun třaskavin má zlomit irácký odpor? Jaký odpor? To jsme snad neslyšeli nebo nečetli o bezletových zónách, že v nich mají absolutní leteckou převahu Američani a Britové, kteří cíle v zónách pravidelně bombardují a shazují bomby i mimo ně? Kde jsou schovány zbraně, které podle prezidenta Bushe údajně ohrožují Spojené státy a dokonce celý svět? Jsou-li schopni v Pentagonu vyčíst z družicových snímků státní poznávací značky aut, proč nezveřejnili snímky? Nejedná se o lehké kulomety ale o rakety. Odkud mají vzlétnout proti USA a celému světu? Neschopnost lidí, tedy i "našich" politiků, logicky uvažovat a umět se vžít do situace těch druhých už vedla mnohokrát v historii ke zbytečnému prolévání krve.

Před řadou let během tzv. kubánské krize ukázal tehdejší americký prezident J. F. Kennedy snímky sovětských odpalovacích míst pro rakety. Jak ukázala nedávno americká televize ABC, byly to konkrétní důkazy o přítomnosti "zbraní hromadného ničení" na Kubě a bylo možné jednat o jejich odstranění. O Iráku se ale z amerického tisku dozvídáme pouze to, že irácká tajná služba vydává svým operátorům zbraní hromadného ničení včasné varování, že právě přicházejí mezinárodní inspektoři, aby ty zbraně mohly být ještě důkladněji utajeny. Normálně uvažující člověk ví, že zbraně hromadného ničení, navíc v měřítku, o jakém mluví George Bush, by nebylo možné po tak dlouhou dobu ukrývat a snadno přemisťovat před příchodem inspektorů.

Takové argumenty pro válku by snad mohly přesvědčit pouze lidi jako byl před mnoha roky můj kanadský laborant. Těšil se, že by se staly po vypuknutí 3. světové války televizní programy mnohem zajímavějšími. Protože předpokládal, že by při velkém množství válečného materiálu nahromaděného na obou stranách netrvala dlouho, chystal se ji sledovat v televizi na své chatě. Souhlasil byste, "rozhodně souhlasil", "spíše souhlasil", "spíše nesouhlasil" nebo "rozhodně nesouhlasil", pane prezidente Havle, že byl takový názor absurdní? Absurdnost bývala kdysi Vaší specialitou. Absurdností se nahromadilo kolem irácké situace nadkritické množství, takže to zřejmě spěje k výbuchu. Těch jsme v posledních letech zažili mnoho. "Bleskové války" trvají mnohem déle než jejich stratégové plánovali a výsledky neodpovídají způsobenému utrpení lidí - podívejme se třeba na Afganistán. Nějak nesnadno tam zakořeòuje americká nebo jiná demokracie, možná i proto, že jsou válečníci naprogramování ničit a nikoliv stavět. Kanada byla celá desetiletí známa tím, že její vojenské jednotky udržovaly mír mezi znesvářenými stranami, ale i někteří naši politici by se rádi vyznamenali ve "skutečném boji".

Stává se občas na ulicích, že je přepadena a zraněna žena, a je jí "odebrána" kabelka. Noviny potom píší, že došlo k jejímu těžkému zranění pro pouhých $5 a dva lístky na autobus, které měla v kabelce. I tato situace se mi jeví názorná, k čemu v Iráku patrně dojde. Záměrně se nevyjadřuji o naftě - píše o ní mnoho jiných lidí.

Jiná situace mi tane na mysli ještě z doby "protektorátu". Můj otec očekával, že ho asi jednou zatkne gestapo. Poučil nás (maminku, sestru i mě), abychom v takovém případě nepropadli panice, ale nespouštěli oči z rukou gestapáků. Proč? Abychom, zřejmě hodně naivně, předešli tomu, že by některý z nich vložil do prádelníku nebo do knihovny nabitou pistoli a potom ji "našel" jakožto nevyvratitelný důkaz otcovy viny. Se vzpomínkami na protektorát a válku se objevují také obrazy tehdejších "vedlejších škod", jak se dnes nazývají vypálené vesnice a hromadné hroby.

Dnešní demokratizátoři zřejmě pamatují i na takové věci. Mrtvé bude třeba co nejrychleji spálit a pohřbít, aby se nenakazily pozemní demokratizační jednotky až vstoupí na území dobyté letectvem. Jiní věrní spojenci poskytnou odmořovací jednotky a nemocnice. Je šlechetné chystat se poskytovat pomoc těm, kteří ještě dnes chodí do práce, vaří, perou, baví se sousedy a vůbec vedou normální život, protože potom, při "přesném" leteckém úderu by nemuseli být všichni roztrháni na kusy, ale mohli by dosud dýchat! Lidský život je prý posvátný - je tím nejdražším, co máme. V sousedním Turecku už spojenci připravují tábory pro uprchlíky - další projev šlechetnosti, které by nebylo třeba, nebýt současné anglo-americké krvelačnosti. To všechno pro zpupnost Saddáma Husseina, který nedodal fotografie podzemních odpalovacích základen, jimiž by byl údajně schopen napadnout celý svět. Místo toho dodal nepotřebné údaje o zdrojích válečného materiálu, které by kompromitovaly mnohé naše výrobce.

Nebyl jsem v Iráku a nebyl jsem ve válce. Vím ale, že v ní nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. Skuteční zlosynové, kromě několika potrestaných, převléknou kabáty a budou sloužit vítězům podobně, jak jsme to viděli po 2. světové válce. Vy, kteří rádi hledíte na utrpení druhých, krev a smrt, raději hrejte počítačové hry. Já jsem rozhodně proti vojenskému přepadení Iráku.

O tom, že stranu Baath, z níž vyšel Saddám Husajn, přivedla k moci CIA, se dočtete ZDE, citujeme (pozn.red.):

Až příště uslyšíte Blaira či Strawa či Bushe, jak hovoří o tom, že chtějí "přinést demokracii lidem v Iráku," pamatujte, že to byla právě CIA, která instalovala v Bagdádu u moci stranu Baath, z níž vyšel Saddám Husajn. "Byl to můj oblíbený puč," konstatoval pracovník CIA, který za něj byl odpovědný.

O tom, jak Spojené státy vyzbrojily Saddáma Husajna, jsme psali na základě článku ve Washington Post ZDE.