Kdy bude Blair jednat samostatně?

Hned první otázkou pořadu bylo ""Kdy přestane Tony Blair dělat, co dělá George Bush a začne myslet samostatně?" Tuto otázku o tom, zda je Blair "Bushův pudlík", položil moderátor Gavin Essler vnitropolitickému komentátorovi BBC Andrewu Marrovi, který cestuje s Blairem často na jeho zahraniční návštěvy vládním letadlem a byl s ním minulý týden v Americe. Marr odpneověděl takto:

"Na osobní úrovni spolu Blair a Bush, zdá se, vycházejí velmi dobře, vzhledem k tomu, že mezi nimi mají být údajně politické rozdíly. O tomto víkendu George Bush veřejně zahrnul Tonyho Blaira chválou způsobem, který byl opravdu už nesmírně trapný. Bylo to opravdu hodně extrémní. A Tony Blair říká soukromě, že Bush není idiot, není takový, jak si ho lidé představují, prý jiným naslouchá a Blair si zjevně myslí, že má na Bushe vliv, že ho přiměl spolupracovat s OSN daleko déle, než by tomu jinak bylo.

Je nutno říci, že jsou ve Washingtonu lidé, kteří stojí spíše na jestřábím konci politického spektra,a ti to vidí obráceně: stěžují si, že prý jaksi Tony Blair George Bushe nějakým způsobem podvádí. Samozřejmě, když se hovoří o tom, že je Blair Bushův pudlík, odráží to naprosto nerovný vztah mezi oběma zeměmi. Británie je blecha v porovnání s americkým slonem."

Jak je to s Bushovou náboženskou vírou? Moderátor se zeptal: "Slyšel jsem, že oba, Bush i Blair jsou věřící. Slyšel jsem od novinářů, kteří chodí do Bílého domu, o tom mnoho spekulací. Modlí se Blair a Bush spolu?"

Andrew Marr odpověděl: "No, Bílý dům je opravdu nyní nesmírně nábožensky založen. Každé dopoledne se tam studuje bible. Byli jsme informováni, že prý není povinné chodit na ty dnešní semináře v Bílém domě, kde se studuje bible, ale není to ani nepovinné.

Když se Blaira na tohle zeptáte: 'Modlíte se společně?' on na vás začne civět s otevřenou pusou a zbledne. On tu otázku nesnáší. Ví, jak mu škodí a ví, že mnoho lidí považuje Bushovu křižáckou výpravu za projev náboženského fundamentalismu. A to ho děsí."

Co je motivem války proti Iráku?

Kde jsou ale důkazy proč jít do války. Proč zrovna nyní? Na to odpověděl reportér John Simpson:

"Klíčem k celé věci je, že došlo k změně kursu. Prezident Clinton byl přesvědčen, že je možno Saddáma Husajna zadržovat prostřednictvím hospodářských sankcí, které sice zřejmě usmrtily milion lidí, takže to nebylo neškodné, ale alespoň se konkrétně neválčilo. Změna nastala s příchodem George Bushe a Británie, stejně jako všechny západní země, s dosavadní výjimkou Francie a Německa, se byly nuceny přidat. Francie se také nakonec přidá, i když Německo možná ne. Rusko a Čína se už přidaly.

Z toho, jak hovořím s čelnými členy americké vlády, mi vyplývá, že důvodů pro tuto válku je mnoho. Někteří členové americké vlády vidí tuto válku jako užitečný způsob, jak podpořit svého spojence Izrael. Jiní to vidí jako velmi dobrý způsob, jak si zajistit spolehlivou zásobu kvalitní ropy. Ještě jiní to považují za vynikající způsob, jak dosáhnout toho, že bude prezident Bush znovu zvolen. Všechny tyto důvody, včetně řada dalších, znamenají, že je téměř nemožné, aby prezident Bush tuto válku nechtěl vést.

A samozřejmě, existuje ospravedlnění pro tuto válku, pokud se rozhodnete ho přijmout. Zpráva Hanse Blixe z minulého týdne to konstatuje naprosto jasně. Američané mají pravdu, že Saddám Husajn nejedná se Západem a se zbrojními inspektory otevřeně. Je zjevné, že existuje celá řada zásob zbraní, o nichž nebylo řečeno, kam se poděly. To si nevymysleli Američani, to říká Hans Blix, i který sám dává najevo, že moc dobrý nápad to není, jít do války, ale ty zbrojní zásoby, které se ztratily, nebyly vysvětleny. Pokud se rozhodnete využít tohoto důvodu pro útok na Irák, je to důvod. Otázkou je, zda je to dostatečně dobrý důvod na zrušení té politiky zadržování, kterou praktikoval prezident Clinton."

Je Amerika Boží armáda?

Vidí George Bush Ameriku jako Boží armádu, která má mandát osvobodit svět? Na to odpověděl z Washingtonu americký reportér BBC Matt Frei:

"No, mám pocit, že v Bílém domě si myslí, že jestliže nejsou na jejich straně Němci a Francouzi, alespoň Pánbůh je. Andy hovořil o tom, jak zbožný je tento Bílý dům, a to je skutečně všechno pravda. Někteří předchozí američtí prezidenti byli ovšem také zbožní. Současným rozdílem je však to, že prezident George Bush používá své křesťanské víry jako podkladu pro svou filozofii světa. V podstatě zastává Bush názor, že je-li to skutečně nutné, je nutno použít americké síly k šíření amerických hodnot. A proč je to nutno dělat? Protože budete-li po světě šířit americké hodnoty a proměníte-li, například, Irák v Kalifornii, nakonec tím snížíte počet lidí, kteří nenávidí Ameriku více než milují svůj vlastní život. Jinými slovy, snížíte počet lidí, kteří jsou ochotni nabourat letadlem do budovy. To je nový americký sen George Bushe. Otázkou je, zda je to praktické.

Chovají se americká média šovinisticky?

Jeden posluchač se ptal, zda se americká média chovají přehnaně nacionalisticky. Kolik vůbec vědí normální američtí občané, která bije?

Matt Frei odpověděl: "Americká média se většinou nechovají šovinisticky. Je k dispozici celý rozsah debaty. Diskuse v novinách, Washington Post, Philadephia Enquirer, jsou tam velmi rozumné články o tom, zda jít či nejít do války a jakým státem by Amerika měla být. Na druhé straně poslouchal taxíkář, který mě vezl do Bílého domu, rozhlasovou stanici, která byla neuvěřitelně šovinistická, tak šovinistická, že to tady ani nemohu opakovat. Takže - existuje celé spektrum. V Americe probíhá seriózní debata o tom, zda má být Amerika světovým policistou anebo se stáhnout do izolacionismu. A Bílý dům argumentuje, že po 11. září není izolacionusmus alternativou.

Jaké postavení má v této věci v Británii Tony Blair?

Odpověděl Andrew Marr: "Britský premiér má obrovskou moc a pokud má většinu v Dolní sněmovně, může si v podstatě dělat, co chce. Avšak neměli bychom podceňovat, jak obrovský nesouhlas s válkou proti Iráku zavládl v současnosti v Labouristické straně, v britské vládě, ve státní službě, přes celé spektrum. Kdosi mi ukázal internetové stránky britských bojových pilotů z RAF. Dobře, je to jenom chat a není to vědecky ověřený průzkum, avšak minulý týden bylo proti válce v Iráku 61 procent těchto pilotů. To jsou ti lidé, kteří mají na Irák shazovat ty bomby."

Bude se Irák bránit?

John Simpson: Problém je, jak už jsem říkal, že došlo v Americe ke změně vlády, a tak se všichni také změnili, a proto jdeme do války. Je pravda, že Irák je nyní slabší, než býval dřív. Doufám, že nás teď už nebudou zahlcovat tou hloupou propagandou, jako v roce 1991, že prý má Saddám Husajn čtvrtou největší armádu na světě a desetitisíce, statisíce vojáků, oddaných Saddámu Husajnovi. Protože víme, že to nebylo pravda a tentokrát to bude ještě méně pravda než dříve.

Tuhle mi povídal jeden čelný arabský politik: 'Problém, který budou Američané mít, až napadnou Irák, je ten, že budou muset odmítat všechny ty generály, kteří se k nim budou blížit v džípech s bílou vlajkou.'A to mi řekl, Arab, ne Američan. V Iráku nejde o tvrdou a pevně vojensky hájenou vládu. Je to vláda, která má některé velmi ošklivé zbraně a může jich použít, ale není silná.

Proč nezaútočí Amerika také na Severní Koreu?

Matt Frei: Když začátkem loňského roku vznikl celý tento problém se Severní Koreou, americká vláda se na to dívala s otevřenou pusou, zejména když Severokorejci přiznali, že obohacují uran pro uranovou bombu. A Bílý dům byl absolutně ztracen, nevěděl, jak si s tím poradit. To prezident Bush vůbec nechtěl. Kdosi v Bílém domě mi řekl, že se Bush vyjádřil: "To s tou Severní Koreou nechci ani vidět, celou věc s Irákem to jen komplikuje. Likviduje to naše argumenty." Takže oni s tím mají skutečně problém a je pravda, že americká zahraniční politika je v tomto smyslu nesmírně nedůsledná. Protože víme, že Severní Korea tyto zbraně má a Amerika má možná i jejich fotografie. Takže obvinění proti Severní Koreji jsou daleko více založená na faktech než proti Iráku. Jde však o tohle: nemůžete si nic začínat s lidmi, které nemáte možnost porazit. To je podstatou zahraniční politiky Bílého domu. Na Severní Koreu nemůže Amerika zaútočit tak, jak může zaútočit na Irák, protože Severní Korea má jaderná zbraně a Seoul, kde žije patnáct milionů lidí, je na dostřel severokorejského dělostřelectva. Byla by to nesmírně krvavá válka.

Jinými slovy, Američané vyjednávají se zeměmi, které mají jaderné zbraně, a vyhrožují těm zemím, které jaderné zbraně nemají. A je to vlastně nesmírně přesvědčivý argument pro všechny diktatury, aby si co nejrychleji obstarali jaderné zbraně. Každá země, která chce, aby byla dnes na světě brána vážně, se pravděpodobně nyní s obrovským úsilím snaží získat jaderné zbraně.

Existuje spojitost mezi Irákem a al Qaedou?

Proč se chystá Británie do války proti Iráku, když všechny osoby, v posledních měsících zatčené v Británii kvůli podezření z terorismu, jsou severoafrického původu? Nemá válka proti Iráku odvést podezření od skutečných problémů?

Reportérka Jane Corbinová, která se právě vrátila z Iráku, poukázala na to, že současné úsilí Američanů prokázat spojení mezi Irákem a al Qaedou bylo zcela nepřesvědčivé. Britská výzvědná služba s tímto závěrem nesouhlasí, žádné důkazy v této věci podle ní neexistují.. Americká vláda v posledních dnech hodně hovoří o tom, že má al Qaeda spojení s islámskou organizací v severním Iráku, která prosazuje svatou válku. Jmenuje se Ansaral Islam. Jenže tito lidé operují v oblasti, kterou vůbec Saddám Husajn nemá pod svou kontrolou.

Andrew Marr: "Je to celé velmi podivné. Zatím vždycky dosud konstatoval Tony Blair, že žádné spojitosti mezi Irákem a al Qaedou neexistují. Ale to se v posledních dnech změnilo. Zeptal jsem se Blaira ve Washingtonu, jestli viděl důkazy, které chce předložit o tom Colin Powell. Řekl mi, že ano, a že uvidím, že je to přesvědčivé."

John Simpson: "Irák a al Qaeda se nemají rádi. Američané budou zřejmě chtít hodně vytlouct z toho, že Irák podporuje v Palestině rodiny sebevražedných atentátníků, ale to je mimoběžné. Veškeré kontakty, které mám s pracovníky rozvědky v Británii i ve Spojených státech, vůbec nejsou přesvědčeny o tom, že by jakékoliv souvislost existovala. A to platí i pro CIA. Vytváří to velké problémy pro lidi, o nichž byste normálně očekávali, že se budou zasazovat za vojenské akce. Hovořil jsem tento týden se sirem Michaelem Rosem [britským generálem, bývalým velitelem britských vojsk v Bosně] a ten mi sdělil, že se nesetkal s jediným britským generálem, který by věřil v tuto válku. To je docela silná věc."

Co si myslí o nadcházející válce Iráčané v Iráku?

Na tuto otázku odpověděl v živém přenosu Ragge Omar, reportér BBC v Bagdádu:

"Musíte si uvědomit, že pro mě jako pro zahraničního novináře v Iráku je velmi obtížné zjistit, co si o celé věci myslí obyčejní Iráčané. Je nemožné se jich na to ptát s tím, že byste měli pocit, že vám odpovídají upřímně. Ale jednu věc můžu říct spolehlivě, poté, co jsem hovořil s množstvím přátelů a rodin, které tedy znám za poslední tři nebo čtyři roky, s nimiž mluvím v soukromí a důvěrně. Existuje to velké znepokojení ohledně toho, co se stane po té americko-britské invazi a poté, co bude svržen Saddám Husajn. Obyčejné rodiny se nesmírně obávají, že ve vakuu, které by mohlo vzniknout, vznikne prostor pro nejrůznější síly a povede to k chaosu po celé zemi. Tohle opravdu mnoho obyčejných Iráků děsí.

Musíte si uvědomit, že i před érou Saddáma Husajna byla politika v Iráku násilná a nesmírně nacionalistická. A pro lidi by bylo velmi obtížné - ať už si myslí o dnešní vládě Saddáma Husajna cokoliv - přijmout jakoukoliv americkou vojenskou správu.

Bude Británie od Evropy izolovaná, postaví-li se na stranu USA?

Z odpovědi Jona Sopela, reportéra BBC v Paříži, citujeme:

"Myslím, že jsme byli svědky toho, jak si obě strany navzájem kopou písek do obličeje. Před čtrnácti dny se konal francouzsko-německý summit, kde se oslavovala společná moc Francie a Německa, které tvrdily, toto je hlas Evropy, a pak vyšel v evropských novinách minulý týden ten dopis, podepsaný osmi čelnými evropskými politiky, včetně Tonyho Blaira, který tvrdil: "My taky hovoříme za Evropu." Dokazuje to, že v Evropě vládnou v této věci ostré rozpory a nedá se vůbec mluvit o evropské obranné či zahraniční politice."

Tony Blair a jeho Gang osmi

Andrew Marr: "Bylo to nesmírně riskantní, dát dohromady těch osm politiků a konfrontovat Francii a Německo s provokativní alternativou právě v době, kdy se je snažíte přesvědčit, aby se postavily na vaši stranu. Bude velmi zajímavé sledovat, co se bude dít dál, na příštím summitu EU."

Bude válka s Irákem?

Janet Corbin: "Myslím, že je válka teď nevyhnutelná. Setkala jsem se v New Yorku před dvěma dny s Hansem Blixem, myslím, že i pan Blix si uvědomuje, že už nezbývá moc času. Říká, že ani nemůže žádat o víc času, protože ví, že mu Iráčané neříkají celou pravdu."

John Simpson: "Tato válka není o Iráku, je to o tom, jak se ostatní země dokáží vyrovnat s obrovskou americkou mocí. Británie to řeší tím, že Ameriku podporuje, Francie, Rusko, Čína chvíli předstírají, že jednají samostatně, ale jsou nakonec donuceni jednat tak, jak chtějí Spojené státy."