Jeho uřeknutí se o "kurvách" kolem Zemana bylo jen bezelstným výkřikem dítěte z pohádky o nahém králi.

O chemických katalyzátorech je známo, že z chemických reakcí, které pomáhají rozbíhat, vycházejí nezměněny. Často to platí i pro "katalyzátory" společenských událostí. A v sobotním I-dnes skutečně také čteme: "I přes kuloárovou kritiku většina krajských konferenci šéfa strany Vladimíra Špidlu podpořila. Výjimkou je Hradec Králové." Zdá se, že na březnovém sjezdu má Špidla šanci svůj post obhájit. Ani nejotrlejší bojovníci o moc si zřejmě nemohou dovolit štěpení ČSSD, které by automaticky vyvolalo odvolání Špidly. Na druhou stranu, pokud je Špidla alespoň trochu schopen projektovat další vývoj strany k delšímu časovému horizontu a má aspoň za nehet cti a pudu sebezáchovy, bude se muset s nejvetšími "mafiány" v krátké době rozloučit, přičemž možná jedinou schůdnou variantou takového radikálního zásahu bude stejně rozpad strany na dva subjekty.

Hlavními viníky rozkolu uvnitř ČSSD jsou některé silné místní vnitrostranické mocenské "mafie", které personálně vytunelovaly předsednictva v některých obcích, městských částech a krajích a pomocí pučů, vytlačování nepohodlných členů a budování zákopových pozic, uchvatily a udržují svou moc. Nevěřím, že tyto místní klany lze potřít nebo zastrašit nějakou exemplární exkomunikací jejich hlav. Jsou to vlivné klientelistické sítě, které v podstatě ani hlavy nemají, i když jsou jedinci, kteří z nelichotivého průměru klanového životního stylu některých těchto uskupení svou drzostí hodně vyčuhují. Takovou síť může pomocí podobných pučů a dalších špinavých metod vytěsnit zase jen podobná síť, takže by šlo jen o vyhánění čerta ďáblem. Očista ČSSD bez jejího rozdělení asi není možná. Problémy jsou hlubší, než si kdokoliv umí představit.

Zeman je dobrotivě se tvářící matrjoška, která však svým širokým úsměvem, příjemným hlasem a milými bonmoty dělá zeď mnohým bezcharakterním a odpudivým jedincům a jejich bezohlednému politickému stylu. Někteří poslanci ČSSD při volbě prezidenta "za minutu dvanáct" pochopili, že dát hlasy Zemanovi znamená dát hlasy některým mocným lidem za ním, potenciální nové totalitě, která krom bezohledného boje o moc neuznává žádné ideály a principy. Tato plíživá totalita velemocných kamarádíčků i malých českých mloků propojených korupčními vazbami však ztrátou prezidentského postu nebyla nějak oslabena a den za dnem se šíří.

Špidla může být dobrým ministrem práce a soc. věcí, možná i důvěryhodným předsedou strany, je však třeba ho ochránit, protože nemá potřebnou razanci, ani za ním nestojí mocný stranický klan. Je jednim z mála funcionářů ČSSD, kteří aspoň někdy říkají pravdu a má chuť se pustit do očisty strany, i když zatím ví jen málo o týpcích, které se stranou podědil.

Měl jsem asi pravdu, když jsem před v pořadí již druhou volbou hlavy státu tvrdil, že z klání mezi Klausem a Zemanem nevyjde Zeman vítězně, a že, ač ani z Klause nemám žádnou radost, nakonec se pravděpodobně on stane prezidentem. Nakonec: On se postavil do úlohy spasitele naší ekonomiky, ať teď v úloze hlavy státu obhajuje její výsledek před světem. Nebude to mít lehké, protože tento výsledek je pochybný. Volební zákon prokázal při volbě prezidenta odolnost vůči mnoha zákulisním intrikám a nutí poslance si uvědomit, že Klaus je přeci jen v daném okamžiku menším zlem než Zeman, a ne naopak, jak prozhlašují komunisté. Je zbytečné kvůli tomuto prostému faktu usilovat o přímou volbu. Stačí, když někteří poslanci přestanou trucovat a v zájmu průchodné volby si uvědomí Klause jako historický fakt, který nemůžeme přehlédnout, ať nás má již vést k úspěchu či do záhuby.