Středisko sil první: Blue Chips*

Lidský duch jásal optimismem nad revolucí, která visela ve vzduchu. Internet! Jak dokonalá technologie. Ve velmi krátké době budou moci uživatelé nacházet své oblíbené zboží až o 30 i více procent levněji! Např. u knížek je celková marže někdy i přes 50 %. Stojí-li na pultě kniha 300 korun tak, 60 korun připadne velkoobchodu a 90 korun knihkupectví. Na Internetu můžete dnes knihu koupit se slevou 20 % za 240 korun. Takže Vás vyjde nakonec i s poštovným levněji. Nebo ještě lépe, objednáte-li si jich rovnou několik. Zdálo se to být zcela jasné: Během pár let všichni uživatelé internetu (v Německu je to nyní asi 50 % populace) začnou využívat tuto možnost a dojde k masivnímu zvýšení prodeje. Suma peněz se efektivněji utratí - stejné množství za více zboží. Bude to znamenat vyšší zaměstnanost lidí, kteří vyrábějí užitečné zboží a snížení zbytečných nákladů, tj. především administrace, která je vždy spojená s dlouhým obchodním řetězcem. Vyšší životní úroveň znamená vyšší spotřebu zboží a služeb. Vznikne-li efektivní obchodní řetězec výrobce-spotřebitel, vznikne úspora, která se ihned promítne do celkového hospodářství. Tolik teorie.

Příliš mnoho lidí nechce opustit své staré zvyky a změnit své spotřební chování. Navíc přibývá stále se zvyšující riziko počítačové virové infekce. Výsledkem je, že optimistická a tak logická očekávání zklamala, a proto má nyní hodně firem velké problémy. Mají obrovské dluhy, nikdo je nechce. Existují však lidé, kteří chtějí své půjčené peníze zpět. Nikoliv bankrot firmy, na které si nikdo nic nevezme. Jakou mají motivaci?

Středisko sil druhé: Kolik zboží lze vyrobit?

Je to vlastně celkem jednoduchý a starý alchymistický recept:

Dané množství lidí je v daném okamžiku určitým způsobem motivováno k určité práci. Vyšší užitek lze podat např. buď vyšším pracovním výkonem nebo delší pracovní dobou. Nebo kvalitnější technologií. Sázka na efektivitu však zklamala - jak jsme si ukázali u přehnaného optimismu u Blue Chips. Lidské myšlení se mění jen zvolna, pomalu. Je však ještě naštěstí možné snížit výrobní náklady. Doprava zboží je základem ekonomiky. Bez dopravy byste ráno nenašli nejen své oblíbené noviny ve své schránce, ale ani čerstvé rohlíky k ranní kávě. Kolik procent celkových nákladů dává průměrná firma na nákup pohonných hmot? Snad dvě procenta? Nebo i pět? Při dopravě knížek, novin i rohlíků to může být i podstatně více. Naše pošťačka jezdí po vesnici autem. Chci tímto ukázat, že např. snížení ceny ropy o 30 % může znamenat zásadní ekonomický obrat, a že právě těch několik promile, či procent svého obratu, které všichni dáváme na dopravu svou i svého zboží, a které můžeme ušetřit, nám může výrazně pomoci. Nebo i spasit před ekonomickou krizí. Může?

Podobně nás mohou zachránit výrazně nižší ceny za informační spojení. Je-li dnes v ČR pro polovinu obyvatel technologie internetu cenově nedostupná, je možné oslovit jen marginální část trhu. Jsou to lidé s vyššími příjmy a též lidé s možností užívání internetu v práci. Ale i to se nyní omezuje, vznikají dokonce programy pro šéfy, kteří budou moci přesně zjistit, co zaměstnanec na počítači dělá.

A Telecom. Stále si myslím, že koupit zbývajících 49 % firmy a začít účtovat lidem neziskové náklady je ideální řešení.

Proč zestátnit Telecom?

Zájem na fungování společnosti jako celku má stát -- nikoliv soukromá firma. Situace v ČR, kdy za komunismu jsme měli velmi zastaralé telekomunikace, způsobila, že nyní je naopak máme velmi moderní. Celá republika byla rozkopána a pod zemí jsou moderní optické kabely. Tato technologie je pro blízkou dobu zcela vyhovující. Je to technologie dnes už spíše nemoderního ISDN, ale též výborného ADSL.

Odborníci dnes nedovedou odhadnou směr budoucího vývoje, velmi záleží na rozvoji internetu a s ním spojených tržeb. Protože je možné, že se bude přecházet již pouze na bezdrátové technologie, nenašel se na státní díl firmy Telecom žádný kupec. Je to příliš riskantní investice.

Naopak pro stát je tato možnost velmi zajímavá. Každý dobrý ekonom potvrdí, že snížení nákladů v oblasti informací, může pro řadu firem přinést nečekané výhody a především možnost zvýšení konkurence na dnes tak napjatých trzích. Je možné bez přehánění říci, že cenově dostupné informace jsou pro všechny české firmy přímo otázkou bytí a nebytí.

Je možné si představit moderní velmi štíhlou a efektivní firmu Nový Telecom, která nemá potřebu soupeřit s ostatními operátory, má vybudovanou moderní pevnou síť a veškeré zisky věnuje pouze na její udržování a na řádné služby klientům. Není třeba žádných masivních reklamních kampaní či sponzoringu.

V Kanadě dnes stojí pevná linka s rychlostí 1 Mb pro nás neskutečných 1000 Kč měsíčně (korun českých!!). Jak je to možné?

Sečteme-li dohromady možnou úsporu na pohonných hmotách a za telekomunikační poplatky, můžeme už nabýt přesvědčení, že takto vzniklá suma může stačit ne-li již k růstu, tak tedy alespoň ke stabilizaci mnoha firem. Nesmíme zapomenout, že jde především o úsporné opatření. A zatímco zlevnění (kartel) telefonního připojení - zejména ADSL - je u státem majoritně vlastněného monopolu stále ještě věc relativně snadno proveditelných byrokratických rozhodnutí (naštěstí!!) a následné vůle si je rychle vymoci, u zlevnění cen pohonných hmot je nutné mít pod kontrolou velké zdroje ropy. No comment.

Pohled třetí - na vrcholu ekonomické křivky je rovina

Každý matematik ví, že nelze každý rok zvyšovat výrobu a spotřebu o 3 %. Prostě to není možné, protože západní člověk je dnes přesycen jak nezvládnutelným množstvím vyrobeného zboží, tak konečně i služeb. (Snad s výjimkou opravdu dobrého umění.) Máme velmi vysoký životní standard a velmi vysokou spotřebu. Nechceme-li se chovat jako otrokáři, tedy tak, že budeme více spotřebovávat než produkovat, nezbývá, než si jasně a plně uvědomit, že snížení spotřeby nic nebrání. Je mnoho možností a směrů, kterými lze jít. Velmi dobře lze začít pěšky nebo na kole. Výborné jsou opravy starých výrobků, které mají své kouzlo a mohou dobře sloužit. Vynikající je čas s přáteli a dětmi, v přírodě, v krajině...

Pokud existuje nějaké řešení naší západní ekonomické krize, tak jím je návrat ke skutečným hodnotám a vybočení ze stále se zrychlující spirály výroba-spotřeba. Čím méně spotřebuji, tím méně musím vyrobit - tím více mám času. Ano, čas je jediná hodnota, která má cenu. Nechce-li člověk žít na cizí účet, nelze jinak, než mít malou spotřebu. A to včetně kupovaného piva a placených cigaret - samozřejmě...

Recept na strach z konce ekonomického růstu je různý. George Bush zastupuje především průmysl - tedy majitele řetězců na výrobu zboží. Jejich společným zájmem je prodat vyrobené zboží. Přijde-li nějaký filosof s myšlenkou dobrovolného snižování spotřeby jako s receptem na řešení nastupující ekonomické krize - zesměšní jej a navrhnou opak. KUPUJTE, milí občané. Běžte do hypermarketů, ať se obchod zvetí. Neřeknou tím lidem, že je to stejné, jako když prodají duši ďáblu, protože podle zákona zachování peněz budou se lidé muset dobrovolně vzdát části svého času a více pracovat, aby měli na tyto nákupy prostředky. Takže si můžete vybrat: KUPUJTE nebo si sedněte s přáteli u dobrého čaje, sedněte si s dětmi a s medem. Záleží na člověku, jaká je jeho volba...

Pohled čtvrtý - dobrovolné utrpení

Ano, ano, na světě se děje tolik nečekaného neštěstí. Přírodní katastrofy, nemoce, hladomory... Příroda není pouze krásná, často zabíjí... Nečekané mrazy a stovky a tisíce mrtvých... Je tedy možné dělat vědomé tahy a črty v historii lidstva a nebát se nahodilých obětí. Vždyť kdybychom nejednali my, tak bude vždy nějaká jiná a přesná situace - a kdo ví, zda by nebyla horší? Možná byla - to musíte připustit. A protože víme, že naše práce přinese i utrpení a některým lidem smrt, bereme ji dobrovolně na svá bedra s nadějí, že nás budoucnost pochopí a zbaví viny. Jsme tak dobrovolní trpitelé - my, kteří na svá bedra bereme odpovědnost za vývoj pozemského dobra, protože víme, že nejsme bez chyby. Přesto si tuto odpovědnost bereme za svou, protože kromě nás už nikdo jiný odpovědný a jednající není. Nevěříme, že čekáním se cokoliv vyřeší. Historii a lidem je nutné dávat směr. Věříme ve svůj pohled a ve své dobro, které chceme, aby bylo. Neštěstí a smrt nechceme. Víme však, že může přijít skrze naši vůli. Odpovědnosti se nezříkáme, ale činit a jednat budeme. Přesto a právě proto.

Pohled pátý, postmoderní - skutečný smysl neexistuje (?)

Smyslem je svoboda pro utlačované Kurdy

Smyslem je větší ekonomická prosperita mého národa (levná ropa v USA)

Smyslem je skutečná pomoc trpícím dětem v Iráku

Smyslem je sjednocení světové veřejnosti (např. akce "NO WAR!")

Smyslem je odstranit nebezpečného diktátora

Smyslem je laciná "recyklace" zbrojního arzenálu (víte kolik stojí rozebrání starého?)

Smyslem je pobavení se na účet dobráka Václava Havla (další role)

Smyslem je posunutí hranic Jordánska, aby se tam vešli všichni Palestinci z Izraele...

Ráno jsem vstal a koupil jsem v obchodě noviny. Pohled na modrou oblohu mě uspokojil, pozdravil jsem pár známých. Vzduch byl čerstvý a nádherně čistý...

Chtěl jsem někoho potkat...

Chtěl jsem se projít...

Chtěl jsem si koupit noviny...

Chtěl jsem udělat to, co vždycky...

Chtěl jsem?

Nelze říct, hle "toto" je univerzálním a jedině platným smyslem. Každé středisko pozornosti shledává na témže časoprostoru jiné zvláštnosti - vždy závisí na úhlu pohledu. Přesto však existuje jediný a skutečně prvotní motiv. Myslím, že je to ropa. Vše ostatní je druhotné - zdánlivé, navíc... Dodatečně vyřčené, dovysvětlené - se záměrem obhájit a posvětit. I tyto argumenty jsou platné, pravdivé. Nejsou však prvotní, tj. skutečnou motivací.

Byla-li by skutečnou motivací ochrana práv lidí, je třeba začít např. zcela ostře v Čečensku, to znamená navštívit osobně Rusko a vzít si cara Putina a ruská média na kobereček. A především ruské voliče, které Putina v jeho zájmech podporují. Ale ostatně i jim jde o levnou ropu. Takže Rusko-USA: fifty-fifty.

Pohled šestý - sociolog a kauza "Irák"

Sledujeme-li skupiny obyvatel, můžeme je vidět v praxi v této velmi zásadní zátěžové zkoušce. Obyvatelé se "shlukují", vytvářejí určité zájmové skupiny. Existuje několik typově odlišných druhů zájmových skupin. Každá z nich se chová ve stejné situaci svým osobitým způsobem, tedy "typicky". Navzájem jsou podle reakce na světovou situaci tyto skupiny jasně odlišitelné.

a) Skupiny tradiční, náboženské

Všechna náboženství mají společná základní východiska. Nenásilí, láska, pokora, odpuštění. V současné době neexistuje náboženství, a tím už méně křesťanství - Georgi Bushi -, které by připouštělo možnost násilí (nebo dokonce přímo války) jako metody zavádění míru či demokracie na světě. Každé takové snažení lze bez problému a přesně označit za přímé ohrožení demokracie a světová elita má vážný a skutečný problém JAK REAGOVAT. Lze vyslovit hypotézu, že pravá víra či náboženství je poznatelné svými skutky. Stačí tedy nyní sledovat, kdo se jak chová, kdo jak mluví. Václave Havle - není pěkné dělat ze svých občanů občany druhé kategorie. Nechtějí-li USA v žádném případě válku a chtějí-li pouze řádně a "důvěryhodně" zastrašit protistranu, stačí naznačit. Těžko říct; ale válka se chystá skutečně, takže nejde o psychologii jako donucovací prostředek. Jde o skutečné životy, které nemá nikdo právo škrtnout ze seznamu živých. Žádný normální příslušník Homo sapiens nemá toto právo. A kruh se uzavírá: jak velké násilí lze použít proti Georgi Hussajnovi? Stačí mírotvorné demonstrace, nebo je lépe použít násilí? Je třeba lépe vpustit do divadla plyn a zabít tak 50 vlastenců (zároveň se 120 vlastními lidmi), care Putine? Je dobré se spojit s Čínou a pacifikovat ohrožení světově stability tímto způsobem? Kdo jiný než Čína může dnes zajistit dodržování demokratických zásad? (pozn.: úmyslně vyhraněná stanoviska)

b) Hedonističtí spotřebitelé

Část druhu Homo sapiens jsou lidé inteligentní, tvořiví a vstřícní. Nestrkají nos do věcí, po kterým jim nic není. Zprávy pustí též proto, protože na jejich konci dávají výsledky z fotbalu, hokeje, tenisu a lyžování. Na politiku jsou politici. Svou energii věnují obvykle slušně placené práci a zbytek zábavě s přáteli u piva či vína. Též kvalitě digitálních fotografií, domácího kina 7+1 Dolby Sourround či třeba technologii double DDR. Svůj volný čas často tráví s lehčí či tvrdší drogou, někdy dokonce s dětmi. Volného času kvůli dobře placené práci však nazbyt není. Žádní rebelové, žádné extrémy. Politika byla, je a bude špatná, svět se rázem nezmění. Války byly a budou. V Iráku jde o ropu. Tečka. Co já s tím. Života je třeba si řádně užít. Ta má ale krásný sestřih...

c) Homo politicus

Sleduje na ČRo 1 podrobné zprávy v pravé poledne, k večeru na téže stanici sleduje diskusi s hostem a posluchači. Pak večer v sedm zprávy na Primě, pak na skok pro pití a hned na ČT1. Pak dilema zda zprávy zahraniční nebo Nova, na ní naštěstí zkraje jen černá kronika a jiné lokální zprávy... Večer ještě zprávy ve 21:20 a pak ve 22:10... Před půlnocí internet a maily... Ráno Lidové noviny a Právo - na Dnes není čas... K novinám čerstvé ranní zprávy v rádiu zas... Homo politicus přezírá hedonisty, kteří se obvykle vyjadřují stručně a s mnoha předsudky. Jakmile je místo k diskusi, oslní informacemi s mnoha detaily, kterými je skutečně schopen alespoň na chvíli oslnit: Víte už, že USA tutlají před světem, že jsou v totální ekonomické krizi? Víte, že řada ekonomicky citlivých statistik je záměrně zkreslená? A víte, že banky v USA už nemají trpělivost a chtějí postupně své půjčené peníze zpět, resp. že i ony musejí platit své závazky? Homo politicus zažívá vrchol svého života v diskusích "o politice". Je stále velmi unavený, protože většinu dne tráví u monitoru svého počítače. Na počítači pracuje a zároveň u něho tráví i svůj volný čas. Nebude-li se brzy alespoň trochu hýbat, není vyloučené, že brzy vyhyne.

d) Pohled sedmý -- proléti

Ranní budík... Pět hodin ráno... Pak pěšky 40 minut do práce. Je to zdravé a hlavně levné. Jenom škoda, že v té zimě člověk nastydne. Šest hodin, začíná směna... Odpoledne oběd u mámy, na samostatné bydlení nejsou peníze. Je možné jít do hospody a zeptat se lidí, co si o tom myslí... Pár piv a kofola, šedesát korun. Patnáct set měsíčně na stavební spoření, dva tisíce domů. Jednou za čas nový díl do počítače. Teď snad už konečně možná Celeron 1,7 GHz a nějakou lepší videokartu - třeba Radeon 7500LE, ta však stojí asi 1800 korun... Kamarádi sedí v hospodě a o politice se nikdo nechce bavit. Každý je rád, že je na chvíli rád... Je to však den za dnem stejné... Tady se vlastně nic nezmění. Jen majitel popíjející přátelsky se štamgasty na rozdíl od nich pracuje... Běží mu tržba... Tři kofoly a krabička Startek 69 korun... Víc než hodina práce... Cena času, čas ceny... Bude 22 hodin. Nejvyšší čas na kutě a vyspat se do práce. Je třeba přežít další den.

Existují různá ohniska pozornosti. Záleží na naší svobodě interpretace, jaké souvislosti vnímáme, čemu věříme.

Možná máte děti. Možná máte rodiče. Možná máte sourozence. Možná máte milou či milého. Úplně stejně jako obyvatelé Iráku. Jsou na tom jenom mnohem a mnohem hůř. Nemají peníze, často ani jídlo či vodu. Zdravotní péče je špatná nebo neexistuje. V Iráku žije 22 milionů obyvatel.

Udělejme něco, ať se jim žije lépe. Neházejme po nich bomby. Prosím.

* Z internetu:

a) Blue Chips -- firmy, které jsou velmi dobře známé. Obvykle mají vekou tržní kapitalizaci, úspěšnou historii a akcionářům vyplácejí dividendy. Jinými slovy jde o ty "nejlepší a největší". Investice do blue chips obnáší menší riziko než u firem středních či menších. Na druhou stranu nemůžeme očekávat velké zisky, jelikož růstový potenciál se zpravidla zpomalil či vyčerpal. jako názorný příklad slouží akcie společností jako General Motors, Coca Cola, z technologií pak IBM či Cisco Systems. Z českých titulů možno uvést akcie obchodované ve SPADu (Systém pro podporu trhu, akcií a dluhopisů), tj. Komerční banka, IPB, Česká spořitelna, Český Telecom, , Unipetrol, ČEZ, České radiokomunikace, apod.

b) Blue chips: Označení pro nejkvalitnější a nejvíce obchodované emise akcií.

Aktuality z 31. ledna 2003:

AOL Time Warner zaznamenala ztrátu ve výši větší než 3 roční rozpočty ČR. Uvádí se částka 99 000 000 000 $. (zdroj: LN, konec ledna 2003.)

Auditorská firma KPMG nechala zveřejňovat firmu XEROX falešné finanční výsledky (podle americké komise pro cenné papíry).

Česká národní banka poskytuje nyní peníze za historicky nejnižší cenu. Lombardní sazba, tj. za kterou si banky mohou přes noc půjčit peníze, je pouhých 3,5 %. Tato služba ČNB je však nyní využívána minimálně. ČNB má proto vysoký přebytek likvidity. Mj. to znamená to, že v této době nemají české firmy dostatek energie, vizí či skvělých projektů, na které je výhodné a praktické a především rentabilní si vzít půjčku. Tato FAKTA obvykle signalizují hospodářskou krizi. S tím souvisí i neobvyklé snížení cen zejména elektronického zboží -- hotové peníze mají čím dál vyšší cenu.

Autor rediguje Revue Časoděj http://casodej.cz