Prezidentská volba skončila prohrou všech. Nezvítězili ani Václav Klaus, ani Miloš Zeman, ale ani "truckandidátka" Moserová. Pro Václava Klause nakonec ve třetím kole hlasovalo 95 poslanců a 32 senátorů - celkem tedy dostal 127 hlasů, Jaroslava Moserová získala 65 hlasů od 26 poslanců a 39 senátorů. Vítěz potřeboval dostat nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných 281 volitelů, tedy 141 hlasů. Hlasování se neúčastnilo 23 poslanců.

Miloš Zeman prohrál už v prvním kole; do druhého kola postoupili Václav Klaus a Jaroslava Moserová, informoval po poledni Štěpán Kotrba z jednacího sálu. Zemanovo fiasko způsobila rozhádanost a nedisciplinovanost sociálně demokratických poslanců, především odpor Špidlovy skupiny, která raději volila Klause než Zemana.

Pohrdlivě se vyjádřil o volbě a roli prezidenta místopředseda vlády Rychetský, který v kuloárech tvrdil, že každý vedoucí odboru ministerstva pro místní rozvoj má větší pravomoci nežli prezident, a proto vlastně prezidenta ani není třeba... Kalkuloval přitom ale jako se samozřejmostí s faktem, že ústavní soudce může "klidně" zvolit dvojice "prezidentských náhradníků" Špidla - Zaorálek.

V prvním kole páteční volby obdržel Klaus ve sněmovně 89 hlasů, v Senátu 32 hlasů, Moserová ve Sněmovně 25 hlasů, v Senátu 43 hlasů, Zeman ve Sněmovně 78 hlasů a v Senátu 5 hlasů, proto do další volby nepostoupil.

Podle interních informací Britských listů hlasovalo ve sněmovně pro Zemana při první volbě nejméně 30 komunistů; podle dalších předběžných informací, které samozřejmě není možno nijak ověřit, dostali komunisté a ČSSD doporučení, aby v Senátě hlasovali pro Moserovou a znemožnili tak postup Václava Klause.

Ještě před zahájením třetího kola volby se v kuloárech proslýchalo, že Klausovi chce dát svůj hlas možná 20 až 30 sociálních demokratů.

Klaus mohl počítat s 84 hlasy všech poslanců a senátorů ODS. Více než 40 hlasů, jež dostal navíc, mu patrně dodali sociální demokraté, ale zřejmě i někteří nestraníci z řad senátorů a možná i někteří komunisté, unionisté či lidovci.

Mezi prvním a druhým kolem proběhly i úvahy některých členů ODS o zlákání Moserové: zvažovala se pro ni nabídka na post velvyslankyně v USA v případě jejího odstoupení ve prospěch Václava Klause.

Další volba se má uskutečnit do 3. března. Jaroslava Moserová už prý kandidovat nebude, avšak v zákulisí se spekuluje (a není to spekulace až tak nezajímavá), že by se právě ona mohla stát společnou kandidátkou vládní koalice a možná i komunistů do třetího kola prezidentských voleb.

Některé volitele - včetně těch komunistických - přilákal její kultivovaný, moudrý projev, absence neuralgického lobbingu při její kandidatuře i deklarovaná politická neutralita. "My známe její názory a respektujeme je...," nechal se slyšet jeden z nich.

Podle prvních reakcí mluvčích poslaneckých frakcí se ale třetí kolo voleb uskuteční zřejmě až po sjedu ČSSD, na kterém si sociální demokraté budou muset zhodnotit úspěšnost dosavadního vedení strany i své taktiky v dvou proběhlých kolech. Tam volitelé ČSSD promarnili historickou příležitost "mít" jak svého prezidenta, tak předsedu vlády i předsedu parlamentu.

Indikátorem charakteru vnitrostranické diskuse v ČSSD bude už sobotní konference městské organizace ČSSD v Praze, kde s největší pravděpodobností bude fiasko sociální demokracie v prezidentském klání hlavním tématem. Konference by měla rozhodnout i o delegátech na sjezd strany v březnu.

K tématu přineseme rozsáhlou fotogalerii ihned poté, co ji zpracujeme.