Seděl jsem v sobotu na lavičce a čekal jsem zde na filmovém festivalu v Karlových Varech na další filmové představení, když jsem uviděl těhotnou Rumunku, které jsem si už několikrát povšiml ve středu Prahy. Zaujala mě - byl jsem překvapen, co dělá zrovna v Karlových Varech. Za posledních několik týdnů jsem ji viděl asi pětkrát a povšiml jsem si ji jen proto, že chodí velmi rychle, navzdory zjevně velmi pokročilému těhotenství. Vím, že to je Rumunka, protože poznám ten jazyk, který patří mezi románské jazyky jako i můj rodný jazyk. Začal jsem ji a čtyři muže - její kolegy, taky Rumuny - sledovat. Dlouho mi netrvalo zjistit, že to, co ji do Varů přivedlo, nebyl zájem o filmy.

PRAHA 8. července (ČTK) - Zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU se dohodli na složení nové vlády. Ve vládě by měla mít ČSSD 11 členů, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU po třech:

(Návrh koaliční smlouvy z 8.7.2002 je zde.)

Zkresluje takto časopis Týden veškeré své informace? Je to pozoruhodný příklad neetického jednání. Srovnejte to, co bylo publikováno, s celkovými informacemi, které jsem Wanatowiczové zaslal. Má cenu brát vážně jakékoliv "informace", které tento časopis tiskne ? Jaký objektivní poskytuje Týden obraz o skutečnosti?

Novinář má samozřejmě právo ve veřejném zájmu publikovat i informace, které nebyly určené jejich sdělovatelem ke zveřejnění. Avšak jaký veřejný zájem spočívá v tomto hrubě bulvárním zkreslení mé informace za účelem komerčního zisku?

Bylo ode mne vážnou profesionální chybou, že jsem jen na okamžik komunikoval s časopisem Týden, jako by to byl slušný sdělovací prostředek a nikoliv nejšpinavější bulvár.

Co - bez mého svolení - časopis Týden otiskl:

Rok 1983 Kavan ve své londýnské kanceláři vydavatelství Palach Press. "Kavan byl chaotik, bordelář a byl strašně na ženské (co na něm viděly, těžko říci). V londýnské vilce, kde pracoval, byl nesmírný chaos. Nechápu, z čeho žil. Tvrdil, že se živí vyučováním češtiny. To se mi zdá velmi nerealistické. Ozvaly se hlasy, nepodložené, že musel být agentem britské tajné služby. V každém případě má velmi dobré přátelské styky s celou řadou dnešních britských ministrů, s nimiž studoval," říká na Kavanovu adresu šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

A z jakého kontextu to bylo vytrženo:

výměna názorů k udělování víz v Číně mě přivedla k drobné úvaze, kterou bych rád adresoval čtenářům BL. Budete-li pokládat za užitečné uveřejnit ji, udělejte to, prosím. Pokračovat v diskusi o velvyslanectví jiným způsobem podle mého názoru nemá smysl.

Americká farmaceutická firma VaxGen v pondělí vydala prohlášení, že dokončuje zkoušky očkovací látky proti nemoci AIDS a že zřejmě bude tato vakcína do pěti let běžně k dispozici. Vakcínu předvedla na mezinárodní konferenci o AIDS, která se koná v Barceloně. Zkoušky vakcíny nyní probíhají na 8000 lidech v Thajsku, ve Spojených státech, v Kanadě, v Portoriku a v Holandsku. Předběžné výsledky mají být k dispozici na jaře 2003.

Firma VaxGen uvádí, že prý má její vakcína "Aidsvax "silný bezpečnostní profil a vyvolává obranné látky téměř u každého, kdo ji obdrží". Vakcína se skládá s geneticky vyrobených bílkovin a nikoliv z viru HIV, takže nemůže vyvolat nakažení virem HIV, uvedla firma Vaxgen. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

V Evropě ostře poklesly akcie velkého amerického farmaceutického koncernu Merck poté, co ekonomický list Wall Street Journal zveřejnil informaci, že koncern za poslední tři roky přehnal své příjmy o 12,4 miliard dolarů. Americký deník konstatoval, že firma Merck si zaregistrovala příjem 12,4 miliard dolarů od pobočky jménem Medco, která kupuje velkoobchodně léčiva a prodává je dále lékárnám. Jenže firma Merck nikdy tyto peníze nedostala, namísto toho byly tyto finance vyplaceny maloobchodním lékárníkům od zákazníků na úhradu lékařského pojištění. Lékárny si tyto platby ponechaly. V letech 1999 - 2001 zaregistrovala firma Medco, kterou zakoupil podnik Merck v roce 1993, přijmy v celkové výši 12,4 miliard dolarů, které však nezískala. Wall Street Journal konstatuje, že není známo, zda hodlají firmy Medco a Merck změnit svou účetní praxi. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Představy většiny těch evropských politiků, kteří tyto snahy berou vážně jsou zatím poznamenány novostí tématu, řečeno diplomaticky. Řečeno nediplomaticky je zarážející neznalost dnes aktivních politiků o přednostech, možnostech a nástrojích participace občanů na věcech veřejných. Jakož i o zkušenostech s nimi.

Právě ze Švýcarska pocházejí impulsy jak pro svět akademiků, tak pro hnutí v jednotlivých zemích, tak pro hnutí celoevropská, ať přímo nebo zprostředkovaně. Otevřenost, pluralita, široká společenská diskuze, zodpovědnost politiků, politika jako kvalifikovaná správa věcí společných, služba občanům a samozřejmost jejich participace. Něco z toho obsahují i požadavky Kampaně za evropské referendum (European Referendum Campaign). Přiložen je (pokus o) český překlad z angličtiny obsahu webových stránek této kampaně na: http://www.europeanreferendum.org, píše Vladimír Rott:

Nemám rád slovo "homosexuál" - připadá mi poněkud nemístné používat medicínský termín v době, kdy civilizace pochopila (někde teprve začíná chápat), jak různorodá tato komunita je, a jak diverzifikovaný by tedy měl být přístup k této problematice." - Tento příspěvek vyšel, na základě diskuse vzniklé v Britských listech, dne 7. července 1997 v časopise Neviditelný pes, jehož tehdy byly BL přílohou, viz zde. Se svolením autora byl také publikován v rámci diskuse o registrovaném partnerství a o postoji české společnosti k menšinám, ať už jsou to Češi žijící v zahraničí, Romové či homosexuálové, či jinak se od většinové společnosti odlišující jedinci, v knize ...jak Češi myslí (Chomutov, 1999, ISBN 80-86201-14-7, str. 333 - 343).

Míra legitimity budoucí vlády je velmi nízká. Účast Unie svobody navíc vede k otázce, zda ona sama neztratí podílem na vládě kromě legitimity také svou vlastní identitu. Demise Hany Marvanové tuto otázku ještě více akcentuje. Dozrál čas pro liberální platformu?

Viktor Pelevin je pravděpodobně nejznámější současný ruský prozaik. I když ho mnoho kritiků označuje za postmodernistu, jemu osobně se tento termín zrovna moc nelíbí. Pelevin se jednou vyjádřil, že postmodernismus, jak je praktikován v Rusku, je jako "pojídání masa mrtvé kultury" - bezpochyby to považuje jen za parodii socialistického realismu, který široce dominoval staré sovětské kulturní scéně. Avšak stejně jako mnoho jeho současníků (Jevgenij Popov, Viktor Jerofejev, Vjačeslav Piecuch) i Pelevin paroduje pozitivní hrdiny a simplistní moralizování komunistické éry, stejně jako klasiky ruské literatury (od Zločinu a trestu až po Čapajeva) a charakteristickým rysem jeho prózy je neuctivá, podvratná komika.

Robert C. Tucker: Na vrcholu moci 1928 - 1941, přeložil Zdeněk Hron, vydalo nakladatelství BB art v roce 2000, 749 stran, 299,- Kč, náklad neuveden, ISBN 80-7257-148-6

Kniha amerického historika Roberta C. Tuckera, Stalin na vrcholu moci 1928-1941 s podtitulem Revoluce shora se věnuje průběhu tzv. "Velké říjnové socialistické revoluce" a rozhodující Leninově roli v ní záměrně okrajově. Přestože i ruská bolševická revoluce byla krvavá - znamenala likvidaci jedné společenské třídy a legalizovala teror jako "revoluční prostředek", neznamenala v postatě nic proti událostem třicátých let dvacátého století, kdy upevnil svou moc Josif Džugašvili - Stalin, jednoznačně nejkrvavější diktátor v dějinách lidstva.

Omlouváme se, že stále není z technických důvodů zprovozněno vyhledávání na tomto serveru. Na věci se pracuje. Prosíme, používejte zatím vyhledávače www.google.com. Zvolte "Pokročilé vyhledávání" a omezte hledání na domény www.bĺisty.cz (BL od 1. 10. 2001 do dneška), popř. na www.britskelisty.cz (BL od července 1996 do 30.9.2001). Děkujeme za strpení.

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.