4. 7. 2002
Ke 4. červenci:George W. Bush selhal v globálním měřítkuScott Fitzgerald pronesl známý výrok, že v amerických životech neexistují druhá dějství. Někdo to zapomněl říci Alu Gorovi. Zjevně to musí být pro Gora otrava, že Gore prohrál - pokud to je to správné slovo - v prezidentských volbách vůči Bushovi, napsal ve čtvrtek 4. 7. Ian Bell v britském deníku Business A.M. a pokračoval: Po 11. září poskytoval Gore Bushovi jako většina amerického národa bezvýhradnou podporu. O minulém víkendu se to však změnilo. Gore dal najevo, že chce získat nominaci Demokratů pro prezidentské volby v roce 2004. A zadruhé, Gore porušil velké současné tabu americké politiky: zaútočil na George Bushe za to, jak vedl a vede "válku proti terorismu".
Vlastenecký konsensus, který vznikl v Americe po 11. září, se už delší dobu postupně rozkládá. Nekonečné vyhlašování poplachů a rostoucí důkazy o tom, jak drasticky selhaly americké bezpečnostní instituce, vyvolaly velkou míru skepse. Lidé také nyní přijímají argument, že Bushův tým zneužil krize pro vlastní politické účely. Teď Gore ukončil veškerou naději, že by mohla existovat jednota, tím, že řekl nahlas to, co je zjevné: Bílý dům se při vedení války proti terorismu choval nekompetentně. Asi to nebylo zrovna zprávou, kterou chtěl Bush slyšet letošního 4. července, uprostřed podnikatelských skandálů a ekonomických potíží. |
Bush ví dost o válce ve Vietnamu a podařilo se mu vyhnout se vyslání pozemních vojsk, ví, že válka dokáže prezidentské kariéry zničit. Bush už konec konců poškodil občanské svobody ve Spojených státech daleko více než Osama bin Laden. Nyní říká Al Gore světu, že to všechno bylo pro nic za nic. Gore minulou sobotu prohlásil na shromáždění v městě Memphis: "Nechytili Osamu bin Ladena, nezlikvidovali organizaci al Qaeda." Ano, dodal Gore, Republikáni nedovolili, aby mezinárodní společenství vyslalo do Afghánistánu dostatečný počet vojáků, "aby se ta země znovu nevrátila pod kontrolu válečných magnátů". A Leon Fuerth, Gorův poradce, argumentoval, že to, že Bushův vládní tým odmítá podporovat demokracii po světě, vedlo mezinárodně k "poklesu podpory pro Spojené státy". To je samozřejmě jasné, a to nejen na Blízkém Východě. Zatímco byli američtí vojáci velmi efektivní v Afghánistánu při vyhazování do povětří skladišť zbraní a nevinných afghánských civilistů, základní otázka zůstává nezodpovězena, to, o co v této válce šlo: kde je Osama? A dále, co má svět v této válce očekávat dál? Kde je Bushova strategie? Pokud tato válka nedosáhla ani jednoduché odvety za 11. září, proč byla vedena? Nikdo netvrdí, že by válka měla být ukončena. Nejnovější informace, že al Qaeda pravděpodobně nyní vyjednává s organizací Hezbollah o vytvoření partnerství, nám připomíná, že Západ čelí skutečně vážné hrozbě. Avšak velkou obavou je to, že neschopnost potřít tuto hrozbu, v součinnosti s nekalými motivy nynější americké vlády může nakonec vést k úplně všeobecnému selhání. Bílý dům a Pentagon si nyní vytvořili novou doktrínu role světového četníka: říkají tomu prevence. Znamená to, že si Spojené státy udělily právo zasahovat jednostranně proti svým nepřátelům i proti těm, kdo by se potenciálně, jednoho dne, jejich nepřáteli mohli stát. Znamená to, že jediná dnes existující supervelmoc přestala dodržovat mezinárodní právo a dává najevo - viz kontroverze ohledně mezinárodního trestního tribunálu - že od nynějška nebude dodržovat žádné závazky, jen bude naplňovat svůj vlastní sobecký zájem. Dalo by se to všechno pochopit, kdyby dosáhla válka proti terorismu něčeho jiného než uvěznění stovek muslimů bez řádné obžaloby a usmrcení tisíců nevinných osob. Kdyby býval byl zlikvidován bin Laden, spolu s hrozbou, kterou představuje, americké metody v této válce by byly ospravedlněny. Avšak, jak na to poukazuje Fuerth, Bílému domu se nepodařilo nic jiného než vyvolat vůči Spojeným státům další resentimenty, i nenávist. A nenávist vyvolává terorismus. Je americká společnost sktuečně schopna vydržet, dlouhá léta, této stínové, nervozitu vyvolávající války? Je sociální struktura svobodné společnosti skutečně schopna vyrovnat se s omezením státu, založeného na bezpečnostních opatřeních? Zásadním poučením z vietnamské války je, že trpělivost Američanů není bezmezná a že Američané jsou ochotni snášet vnitřní napětí v zemi jen do určité doby a míry. Právem nejsou ochotni Američané dlouhodobě tolerovat nesmyslné války a neúspěšné strategie. George Bush je možná letošního 4. července spokojen se svou podporou ve společnosti. Měl by se ale občas poučit z historie. |