8. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 7. 2002

Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu?

Nikdo nic neví, nikdo si nic nepamatuje. Inu, česká společnost někdy jakoby ráda trpí obecnou ztrátou paměti.To jenom příležitostně si leckdo vzpomene, že něco by se přece jen mohlo ještě veřejně proprat, leccos "náhodou najít v archivech", někoho pošpinit a jiného naopak velebit. Jednou je to aktivní politik, jindy senátorský kandidát anebo jinak veřejně známý člověk. Ale vždy jde o někoho, kdo se zrovna politicky "nehodí" nebo nemá "hodit". To se pak citlivé osobní dokumenty novinářům jen hrnou.Tohle se teď stalo dnes už bývalé předsedkyni Unie svobody (US) Haně Marvanové, ačkoli právě u ní lze použít známé rčení o revoluci, která požírá vlastní děti. Takže napřed trochu té "revoluční" historie.

Už v průběhu československého politickém převratu v listopadu 1989 se někteří z "aktivních revolucionářů" velmi zajímali o osobní dokumenty kolegů disidentů. Nikdo z nich tehdy sice nechtěl osobně převzít životu nebezpečný post federálního ministra vnitra (FMV) s obávanou Státní bezpečností (StB), ale ty dokumenty, ty se do budoucna mohly přece využít; teprve nedávno v roce 1990 řádně jmenovaný federální ministr vnitra Richard Sacher přiznal, že tisíce citlivých dokumentů se z FMV tehdy opravdu ztratilo a dodnes nikdo neví, kde jsou.

Poté v roce 1991 na FMV vznikl Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů bývalé Státní bezpečnosti (StB), který řídil Jiří Šetina. Po Šetinově jmenování generálním prokurátorem ČR v září 1992 převzal řízení tohoto úřadu Ladislav Blažek a Šetina v rámci GP ČR založil Koordinační centrum pro dokumentaci a vyšetřování násilí proti českému národu, jehož ředitelem se stal Jaromír Klimecký.

Po přijetí zákona o protiprávnosti komunistického režimu v červenci 1993 byl Klimeckého úřad zrušen a místo něj na začátku roku 1994 vzniklo Středisko pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu, jehož ředitelem se stal bývalý poslanec Federálního shromáždění a autor zákona o době nesvobody Bohuslav Hubálek.

Ani tento úřad ale ještě neměl pravomoci zákonného policejního vyšetřování - ty získal až jeho nástupce: v roce 1995 založený Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který se stal součástí Policie ČR a jehož ředitelem byl ministrem vnitra Janem Rumlem jmenovaný význačný disident a pozdější senátor za ODS Václav Benda.

Dokumentačních úřadů tedy zatím vzniklo hodně a jejich pravomoci jsou stále podřízené ministerstvu vnitra. Problémem ale je, kolik konkrétních lidí se tam dostalo do přímého styku s leckdy kompromitujícími osobními spisy a co vše přesně s nimi podnikali.

Vždyť od roku 1992 byl dlouhá léta ministrem vnitra "známý disident" Jan Ruml (předtím byl náměstkem FMV právě pro tuto oblast), který spoustu svých přátel z disentu ve svém resortu ochotně zaměstnal, který mj. od roku 1996 připravoval a na podzim roku 1997 dokončil rozklad Klausovy vlády, ve sejné době "emigroval" mj. spolu s právě Marvanovou z ODS do jím založené US a hned se stal jejím předsedou; za US se už v roce 1998 také stal parlamentním senátorem.

Asi se proto nelze příliš divit tomu, že když v roce 1998 vyhrála volby do Poslanecké sněmovny ČSSD a ministrem vnitra se stal její poslanec Václav Grulich, tak se po detailní kontrole ÚDV přímo zhrozil nad poměry, které tam panovaly. A to tak, že začal vážně uvažovat o úplném zrušení tohoto zvláštního policejního útvaru. Dle jeho slov si tam prostě dělal kdekdo, co chtěl.

Některé "kauzy" se vůbec nevyšetřovaly, panovala podivná osobní "hierarchie" a "chartistické" přítelíčkování, spisy se řádně neevidovaly, prováděly se v nich svévolné změny nebo se přímo ztrácely neznámo kam a některé namísto řádně archivace začaly pronikat do médií v rámci různých politických čachrů.

Snad nejznámějším příkladem z té doby je neoprávněné nařčení jiného disidenta: předsedy Jazzové sekce Karla Srpa ze spolupráce s StB. To se stalo v roce 1999, kdy senátor a ředitel ÚDV Václav Benda náhle zemřel a musely proběhnout doplňovací senátní volby na jeho křeslo.

ČSSD tehdy přesvědčila Srpa, aby za ní na toto křeslo kandidoval. Hned na začátku volební kampaně se ale na titulní straně Lidových novin objevil velký článek o tom, že Srp byl tajným agentem StB, že s ní uskutečnil 150 tajných schůzek a napsal pro ní téměř 300 agenturních zpráv, že kdekoho udával atp.

Když krátce na to magazín Týden otiskl nevelký článek, který tuto difamační kampaň trochu zpochybnil, okamžitě zasáhla redaktorka tohoto magazínu Rebeka Křižanová a vytvořila dvoustránkový elaborát, kterým Srpa denunciovala ještě mnohem hůř (tatáž novinářka ovšem zakrátko musela ukončit spolupráci s ČT kvůli jiným svým nehoráznostem).

Tuto štvanici převzala i další média a žádné z nich ani nenapadlo, že by autoři z LN svá tvrzení měli také doložit. Když pak Srp podal soudní žalobu na ochranu osobnosti, ukázalo se, že všechna difamační tvrzení LN a dalších médií proti Srpovi byla lživá, že žádné důkazy o jeho spolupráci s StB neexistují, ale na řádnou omluvu Srpovi se už žádné z médií nezmohlo.

A navíc se dodatečně prokázalo, že jak Křižanová, tak další "novináři" v LN v této "kauze" byli kdysi přímo policejní důstojníci zařazení právě k ÚDV a jeho předchůdcům, nebo byli v přímém příbuzenském poměru s jinými vysoce postavenými funkcionáři na "vnitru".

Prádelna disidentského špinavého spodního prádla tedy zafungovala v precizní souhře. A to opět jak ve vzájemném přítelíčkování, tak v "politické soutěži".

Inu, o to přece šlo - dokázat veřejnosti, že tady taková "prádelna" je, a běda tomu, kdo si dovolí víc, než si ona představuje.

I když se nakonec ukázalo, že je vítězný bezpartijní podnikatel Václav Fischer ačkoli zprvu koketoval právě s US a později s ODS, nakonec víceméně zbytečný, poněvadž za sebou neměl žádnou politickou stranu. Za to ji ale náramně pocítila Marvanová, která si ve své dravosti po vůdčí funkci a návratu k politické moci už asi myslela, že jí všechno projde, čímž málem poslala US ke dnu.

Tu US, která po očistě ÚDV už s předtuchou výrazného volebního úspěchu a tím i ziskem významných vládních křesel a dalších důležitých míst ve státní exekutivě přišla před nedávnem s návrhem zákona na zřízení zvláštního úřadu pro kontrolu archivů bývalé StB a celé komunistické moci.

Je nepochybné, že US věrna své tradici různých "sarajevských atentátů", nečistých hrátek a touze po moci by si po schválení takového zákona z pozice vládní strany už získání podstatných míst v takovém úřadu dokázala prosadit - zkušených, lépe řečeno všeho schopných "odborníků" na to má přece dostatek. Tak by opět mohla "legitimně" kontrolovat citlivé spisy a jiné dokumenty proti svým případným konkurentům a příště už by "politická soutěž" vypadala úplně jinak.

Ten návrh zákona v Poslanecké sněmovně neprošel, US ale do vlády jde - s ČSSD. Tak uvidíme, jak, nebo jestli se ještě předvede ta "prádelna".

                 
Obsah vydání       8. 7. 2002
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň
8. 7. 2002 Návrh koaliční smlouvy ze dne 8. 7. 2002
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku
6. 7. 2002 "Odmítnutí se omluvit"
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Emancipací homosexuální deformace se dláždí cesta pro legalizaci kriminálních výstřelků Pavel  Mareš
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
7. 7. 2002 Nikto si nevidel do huby Lubomír  Sedláčik
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Bestseller? Proč ne, záleží na tom, jaký! Ludmila  Klukanová
8. 7. 2002 Zemřel Josef Hanzal, historik, kterému ležel na srdci osud českého tisku Jaroslava  Čajová
8. 7. 2002 CME chtěla nechat zkonfiskovat Kramářovu sbírku, pokud by byla vyvezena za hranice ČR
8. 7. 2002 Tisková konference navažské skupiny Blackfire v Jazz klubu Železná Bushka  Bryndová
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"   
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku   
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň   
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Vladimír  Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil