Zpráva varuje, že buď lidstvo rychle a dramaticky sníží svou spotřebu, anebo nebude planeta Země už schopna podporovat své obyvatelstvo, jehož počet nezadržitelně roste.

Odborníci varují, že z moří zcela zmizí ryby, z pevnin zcela zmizí lesy, které absorbují emise kysličníku uhličitého, a bude nedostatek pitné vody.

Zpráva poukazuje na to, že buď lidstvo omezí svůj extravagantní životní styl, anebo se budou muset vědci urychleně zaměřit na nalezení jiné planety, na které by byl možný život lidí. Vzhledem k tomu, že nalezení takové planety je nepravděpodobné, jedinou možností je nyní omezit spotřebu.

Systematické drancování moří znamenalo, že množství tresek, schopných se v Severním Atlantiku rozmnožovat, pokleslo podle odhadů z 264 000 tun v roce 1970 na méně než 60 000 tun v roce 1995.

V letech 1970 - 2002 se také snížilo množství lesů asi o 12 procent, biodiverzita v oceánech poklesla o třetinu a množství ekosystémů, založené na pitné vodě, pokleslo o 55 procent.

Zpráva World Wildlife Fund s názvem The Living Planet (Živoucí planeta) využívá roku 1970 jako odrazového můstku a označuje stav v tomto roce číslem 100 procent. Za dobu jediné generace tento index do současnosti poklesl na šokujících 65 procent.

Není ohrožen jen člověk. Vědci, kteří zkoumali data týkající se 350 druhů savců, ptáků, plazů a ryb, také zjistili, že počet mnoha přírodních druhů se snížil o více než o polovinu.

Martin Jenkins, hlavní poradce pro World Conservation Monitoring Centre v Cambridgi, které pomáhalo tuto analýzu zpracovat, konstatoval, že se situace zhoršuje daleko rychleji než když předtím. "Vstupujeme do zcela neznámé oblasti."

Počet kusů černých nosorožců, jichž žilo v roce 1970 na světě asi 65 000, nyní poklesly na pouhých 3100. Počet afrických slonů poklesl z 1,2 milionu v roce 1980 na nynějších půl milionu a populace tygrů za poslední století poklesla o 95 procent.

Drasticky také poklesla populace zpěvného ptactva v Británii: počet strnadů např. poklesl v letech 1970 - 2000 o 92 procent, vrabců o 90 procent a lejsků o 70 procent.

Příští měsíc se má v Johannesburgu konat Earth Summit, mají to být nejdůležitější ekologická vyjednávání za poslední desetiletí. Avšak hrozí, že nedojde k žádné dohodě a že se americký prezident Bush konference vůbec nezúčastní.

Mluvčí organizace Greenpeace uvedl: "Bohaté státy budou muset udělat chudým státům ústupky, anebo dojde k ohňostroji."

Na přípravné konferenci, která se konala minulý měsíc v Bali, došlo ke sporům mezi bohatými státy na jedné straně a chudými zeměmi a nevládními organiazacemi na straně druhé.

Zpráva WWF konstatuje, že největší tlak na životní prostředí vykonávají Spojené státy. Průměrný americký občan využívá téměř dvojnásobek přírodních zdrojů než průměrný Brit a více než čtyřiadvacetinásobek toho, kolik přírodních zdrojů využívají někteří Afričané.

Na základě faktorů, jako je spotřeba obilí, ryb, dřeva a pitné vody a emisí kysličníku uhličitého z průmyslu a z automobilů vypracovala analýza WWF ekologickou "stopu" pro každý stát, která ukazuje, kolik území je zapotřebí k životu pro každého jednotlivého obyvatele.

Americká "stopa" spotřeby je 12,2 hektarů půdy na každého jednotlivého obyvatele, v Británii je to 6,29 ha na jednoho obyvatele a v západní Evropě jako celku je to 6,28 ha. V Etiopii je spotřeba 2 ha na jednoho obyvatele a v Burundi, která má nejmenší spotřebu, je to půl hektaru na obyvatele.

Zpráva, která bude v úterý zveřejněna v Ženevě, varuje, že životní prostředí planety Země ničí především bohaté státy. Lidská spotřeba se za posledních třicet let zdvojnásobila a dále se zrychluje, každým rokem stoupá o 1,5 procent.