Na jiném místě konstatuje New York Times: "George Bush se opakovaně vyhýbá energičtějším personálním rozhodnutím, pokud jde o lidi v jeho týmu. Je neomluvitelné, že Tom White, bývalý ředitel firmy Enron, stále zastává svou funkci jako tajemník armády. A jasně uvažující vláda by si uvědomila, že Harvey Pitt, bývalý právník pro účetnické firmy, není tou správnou osobou, která má jako předseda dozorčí komise Securities and Exchange Commission argumentovat ve prospěch tvrdých nových auditorských norem, které účetní firmy už dlouho odmítají.

A ještě jinde, do třetice, z New York Times: "Američané jistě ocenili, že se prezident vyjádřil, že je nutno potrestat ředitele, kteří páchají trestné činy. Ale oni Američané ve skutečnosti chtěli od Bushe slyšet, jak navrhuje, že zabrání, aby k podnikatelským podvodům docházelo. V této věci nenabídl skoro nic."

Citujeme podrobněji z redakčního komentáře amerického listu Washington Post, nazvaného "Kapitalismus a svědomí": "Základní arogancí projevu prezidenta Bushe na Wall Street bylo, že podnikatelské skandály jsou v první řadě otázkou morálky. 'Neexistuje kapitalismus bez svědomí, neexistuje bohatství bez poctivosti,' přednášel nám Bush. 'Potřebujeme charakterní muže a ženy, kteří znají rozdíl mezi ctižádostí a ničivou chtivostí po penězích.' Tato rétorika je sice neškodná, avšak je naivní předpokládat, že podnikání může být regulováno jakýmsi celostátním kódem cti.

Ještě se chci vrátit k tomu, že v pondělí konečně prozradil Pavel Dostál na Michaelu Jílkovou, moderátorku nováckého Kotle, své dlouho skrývané tajemství, jímž dosud mohl vykonávat nátlak na pořad Kotel televize Nova. Dostál zveřejnil, že moderátorka Kotle Michaela Jílková udala Pavla Dostála 21. října 1989 představitelům komunistického režimu v Šumperku za jeho opoziční činnost. Dostál byl předán Stb a kdyby nebylo pádu komunismu, zřejmě by byl i trestně stíhán.

Pavel Dostál se nyní rozčílil, že Jílková obvinila jeho přátele Petra Pitharta, Pavla Rychetského a Václava Havla, že se "bojí" jít do Kotle. - Je to typický příklad toho, že novinář nemůže mít kostlivce ve skříni. (V ČR se to tak ale nebere, pochybuju, že Jílkovou nyní z Novy vyhodí...:))

Když vystoupil před volbami v roce 1998 v Kotli poprvé Miloš Zeman, sociální demokraté Jílkovou "neutralizovali", aby Zemanovi při pořadu neuškodila, tím, že se postavil ve studiu Kotle do dveří Pavel Dostál a po celou dobu vysílání se na Jílkovou svrchu díval: svým postojem jí dával najevo, že pokud udělá Zemanovi nějakou podpásovku, Dostál ji v živém vysílání obviní, že ho na podzim 1989 udala Stb. I tak ovlivňují politikové televizní moderátory v České republice... - Že by Pavel Dostál nyní rozhodl, že už na Jílkovou v Kotli nátlak vyvíjet nepotřebuje?

Vybavují se mi televizní pořady typu Listárna - divačka z Chomutova, která si nepřeje být jmenována, nám píše... Pokaždé se zamýšlím, proč si někdo dá práci napsat do redakce svůj názor, ale nechce být jmenován. Zamysleme se nad tím, čeho se "divačka z Chomutova" obává? Napadá mne několik vysvětlení:

Koupila jsem si v záchvatu euforie Literární noviny, ne snad, že bych zešílela, ale je tam článek, který napsal Vít Janeček o dokumentu ze zasedání MMF. Článek je divný, ale noviny jsou děsné. Cožpak tady všichni ztratili soudnost, ptá se Markéta Sulovská.

Britský ministr vnitra David Blunkett ve středu oznámil, že se britská vláda rozhodla snížit klasifikaci konopí na úroveň narkotika typu C - na úroveň léků proti depresím. Zákon má vejít v platnost v červenci příštího roku. Znamená to, že za pouhé vlastnictví hašiše už nebude možno britské občany zatknout. Přesto však zůstává hašiš ilegální a kontrolovanou drogou. Blunkett zvýšil trest za ilegální prodej narkotik typu C na 14 let vězení. Ministerstvo vnitra zdůraznilo, že hašišové kavárny - kde se konopí otevřeně prodává a užívá - zůstávají protizákonné a policie je zlikviduje. "Je důležité si uvědomit, že konopí je škodlivá látka, která vyžaduje přísné kontroly. Proto ho klasifikujeme jako narkotikum typu C." (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.) Celá záležitost vyvolala pro Blairovu vládu menší kontroverzi, kdy ve středu ráno oznámil během živého rozhlasového rozhovoru vládní odborník pro problematiku narkotik, bývalý policejní velitel Keith Hellawell, že na protest proti změkčení klasifikace konopí ze své vládní funkce s okamžitou platností odstupuje. Hellawell varoval, že je Blunkettovo rozhodnutí "otevřením dveří pro prodejce drog".

(O dekriminalizaci určitých narkotik se debatuje v Británii už delší dobu, viz např. tento příspěvek.)

jak se celý "svobodný svět" sjednotil v boji proti silám zla, aby přinesl mír a prosperitu všem ... moment, nebylo tohle ve filmu Hvězdné války?

Ať je tomu jakkoliv, zde je krátký článek z úterního Guardianu o tom, jak si američtí akcionáři stěžovali šéfredaktorovi britského deníku The Daily Mirror na "protiamerický" tón nedávného článku onoho nebezpečně pomateného levičáka [známého a renomovaného britského investigativního novináře, pozn. JČ] Johna Pilgera. Předpokládám, že mají možnost prodat své akcie v listu The Daily Mirror a přestat ten deník číst, ale z nějakého důvodu to neučinili, informoval čtenáře www.bluear.com Martin Brown. Informaci shrnujeme:

Zkresluje takto časopis Týden veškeré své informace? Je to pozoruhodný příklad neetického jednání. Srovnejte to, co bylo publikováno, s celkovými informacemi, které jsem Wanatowiczové zaslal. Má cenu brát vážně jakékoliv "informace", které tento časopis tiskne ? Jaký objektivní poskytuje Týden obraz o skutečnosti?

Novinář má samozřejmě právo ve veřejném zájmu publikovat i informace, které nebyly určené jejich sdělovatelem ke zveřejnění. Avšak jaký veřejný zájem spočívá v tomto hrubě bulvárním zkreslení mé informace za účelem komerčního zisku?

Bylo ode mne vážnou profesionální chybou, že jsem jen na okamžik komunikoval s časopisem Týden, jako by to byl slušný sdělovací prostředek a nikoliv nejšpinavější bulvár.

Co - bez mého svolení - časopis Týden otiskl:

Rok 1983 Kavan ve své londýnské kanceláři vydavatelství Palach Press. "Kavan byl chaotik, bordelář a byl strašně na ženské (co na něm viděly, těžko říci). V londýnské vilce, kde pracoval, byl nesmírný chaos. Nechápu, z čeho žil. Tvrdil, že se živí vyučováním češtiny. To se mi zdá velmi nerealistické. Ozvaly se hlasy, nepodložené, že musel být agentem britské tajné služby. V každém případě má velmi dobré přátelské styky s celou řadou dnešních britských ministrů, s nimiž studoval," říká na Kavanovu adresu šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

A z jakého kontextu to bylo vytrženo:

Seděl jsem v sobotu na lavičce a čekal jsem zde na filmovém festivalu v Karlových Varech na další filmové představení, když jsem uviděl těhotnou Rumunku, které jsem si už několikrát povšiml ve středu Prahy. Zaujala mě - byl jsem překvapen, co dělá zrovna v Karlových Varech. Za posledních několik týdnů jsem ji viděl asi pětkrát a povšiml jsem si ji jen proto, že chodí velmi rychle, navzdory zjevně velmi pokročilému těhotenství. Vím, že to je Rumunka, protože poznám ten jazyk, který patří mezi románské jazyky jako i můj rodný jazyk. Začal jsem ji a čtyři muže - její kolegy, taky Rumuny - sledovat. Dlouho mi netrvalo zjistit, že to, co ji do Varů přivedlo, nebyl zájem o filmy.

Štěpán Kotrba byl při podpisu koaliční smlouvy mezi ČSSD a Koalicí a také v parlamentě, když tam skládali slib noví poslanci. Publikujeme k tomu jeho fotogalerie Koalice s Koalicí a Slib v Parlamentu.

Omlouváme se, že stále není z technických důvodů zprovozněno vyhledávání na tomto serveru. Na věci se pracuje. Prosíme, používejte zatím vyhledávače www.google.com. Zvolte "Pokročilé vyhledávání" a omezte hledání na domény www.bĺisty.cz (BL od 1. 10. 2001 do dneška), popř. na www.britskelisty.cz (BL od července 1996 do 30.9.2001). Děkujeme za strpení.

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.