Anglosaské sdělovací prostředky reagují vesměs kriticky na projev amerického prezidenta Bushe, v němž vystoupil proti podvádění v americké podnikatelské sféře. "Jak by mohl George Bush zapráskat bičem nad big byznysem, když je sám jeho přímou součástí," napsal 10. července deník New York Times a pokračoval: "Jeho dynastické vazby na podnikatelskou sféru mu poskytly kariéru v oblasti ropy i baseballu a daly mu k dispozici oněch rekordních 100 milionů dolarů, v jejichž důsledku se stal prezidentem, a vytvořil svou "podnikatelskou" vládu."

Na jiném místě konstatuje New York Times: "George Bush se opakovaně vyhýbá energičtějším personálním rozhodnutím, pokud jde o lidi v jeho týmu. Je neomluvitelné, že Tom White, bývalý ředitel firmy Enron, stále zastává svou funkci jako tajemník armády. A jasně uvažující vláda by si uvědomila, že Harvey Pitt, bývalý právník pro účetnické firmy, není tou správnou osobou, která má jako předseda dozorčí komise Securities and Exchange Commission argumentovat ve prospěch tvrdých nových auditorských norem, které účetní firmy už dlouho odmítají.

A ještě jinde, do třetice, z New York Times: "Američané jistě ocenili, že se prezident vyjádřil, že je nutno potrestat ředitele, kteří páchají trestné činy. Ale oni Američané ve skutečnosti chtěli od Bushe slyšet, jak navrhuje, že zabrání, aby k podnikatelským podvodům docházelo. V této věci nenabídl skoro nic."

Citujeme podrobněji z redakčního komentáře amerického listu Washington Post, nazvaného "Kapitalismus a svědomí": "Základní arogancí projevu prezidenta Bushe na Wall Street bylo, že podnikatelské skandály jsou v první řadě otázkou morálky. 'Neexistuje kapitalismus bez svědomí, neexistuje bohatství bez poctivosti,' přednášel nám Bush. 'Potřebujeme charakterní muže a ženy, kteří znají rozdíl mezi ctižádostí a ničivou chtivostí po penězích.' Tato rétorika je sice neškodná, avšak je naivní předpokládat, že podnikání může být regulováno jakýmsi celostátním kódem cti.