|
10. 7. 2002
Kurdové v severním Iráku odepřeli Američanům pomoc při úsilí svrhnout Saddáma HusajnaVedoucí představitelé Kurdů v severním Iráku, bez nichž by těžko mohly Spojené státy zahájit jakoukoliv akci proti Saddámu Husajnovi, nechtějí pomoci Američanům při úsilí svrhnout Saddáma Husajna, informoval americký list New York Times. Kurdští vedoucí představitelé v severním Iráku řekli nyní otevřeně, že nejsou ochotni podpořit žádnou americkou vojenskou operaci, která by ohrozila Kurdy ofenzívou iráckých vojsk tak, jak k tomu došlo během války v Perském zálivu v roce 1991. Tehdy apeloval totiž na Kurdy, aby proti Saddámu Husajnovi povstali, americký prezident George Bush senior, a když to učinili, Spojené státy je nechaly na holičkách. Kurdské povstání pak bylo brutálně potlačeno Saddámem Husajnem, který zmasakroval tisíce Kurdů, aniž by Američané hnuli prstem.
|
|
Kurdové jsou během 23 let vlády Saddáma Husajna krutě pronásledováni: tisíce Kurdů přišlo během iráckých ofenzív v osmdesátých a v devadesátých letech o život. V městě Halabža a v dalších městech užil Saddám Husajn proti Kurdům smrtící plyn. Avšak za posledních deset let jsou Kurdové v severním Iráku ochraňování v "zúoně bezpečí", kterou vyhlásila OSN a kterou hlídají britská a americká vojska. Kurdové na tomto území nyní existují víceméně v samostatném státě, kde působí opoziční strany a tisk, satelitní televize a je možno telefonovat do zahraničí. Nesahá sem represivní aparát Saddáma Husajna. Potíž je, že tento kurdský "stát" nemá ospravedlnění podle mezinárodního práva. Musela by jeho existenci schválit nová demokratická vláda v Bagdádu. Kurdští vedoucí představitelé konstatovali - a v tom je podporují i obyčejní Kurdové - že by případnou americkou invazí proti Saddámovi přišli o všechno. Kurdští vedoucí představitelé silně nedůvěřují Spojeným státům, které, jak konstatují, opakovaně "zradily" Kurdy v klíčových historických okamžicích v minulosti, nejnověji během irácké ofenzívy proti Kurdům v roce 1991, a také předtím v roce 1975. Kurdský vysoký představitel Barzani poukázal na to, že představitelem nynějšího ostrého postoje vůči Iráku je prezident, jehož otec v roce 1991 nechal Kurdy zcela na holičkách. p> Poté, co americká vojska osvobodila Kuvajt, zastavila se na jižní hranici Iráku a prezident Bush senior apeloval na Kurdy v severním Iráku a na šiitské muslimy na jihu, aby proti Saddámu Husajnovi povstali. Odmítl je pak vojensky podpořit, když vyvolalo jejich povstání divošskou odvetu od Saddáma Husajna.Při debatě o amerických plánech odsuzují vedoucí kurdští představitelé nejostřeji pokusy Američanů svrhnout Saddáma Husajna prostřednictvím akcí CIA, snahou vyvolat vojenský puč. Podle zpráv z Washingtonu posílil George Bush letos prezidentskou směrnici, která opravňuje CIA, aby prováděla tajné operace uvnitř Iráku s cílem svrhnout Saddáma Husajna, a dala americkým agentům právo Saddáma Husajna usmrtit "v sebeobraně". (Ta sebeobrana je tam proto, protože podle amerického práva nesmějí americké instituce svrhnout jen tak vedoucí představitele jiných zemí, pozn. JČ.) Barham Salih, šéf vlády ve východní části kurdského území, konstatoval, že Američanům bylo dáno jasně najevo, že Kurdové se postaví proti veškerým pokusům svrhnout Saddáma Husajna pučem. "Nemáme zájem o to nahradit jednoho diktátora druhým," řekl Salih. "Chceme v Iráku demokratickou, pluralitní, odpovědnou vládu, a ta nemůže vzniknout pučem." |
