Polsko bylo velkým úspěchem východní Evropy. Bylo znovuzrozenou zemí, která přijala volný trh a liberální demokracii a připravovala se na vstup do EU. Nyní je ale polská ekonomika v rozkladu a sílí ošklivý katolický nacionalismus, napsal v rozsáhlejší reportáži amerického reportéra Joea Kleina dne 12. června deník Guardian.

Hlavním argumentem nové knihy ekonoma Josepha Stiglitze, je, že globalizace nepovede k zbohatnutí chudých zemí. Stiglitz je nositelem Nobelovy ceny za ekonomiku za rok 2001, byl předsedou výborů prezidentových hospodářských poradců za Billa Clintona, hlavním ekonomem Světové banky a nyní je profesorem na Kolumbijské univerzitě. Už tento seznam Stiglitzových úspěchů znamená, že stojí za to si jeho novou knihu přečíst, míní časopis Business Week.

Hlavní argument Stiglitzovy knihy je jednoduchý. Globalizace nepřináší mnoha chudým zemím žádný prospěch. Ve většině světa nestoupají příjmy a přijímání politiky volných trhů a otevřených kapitálových trhů, volného obchodu a privatizace vede k destabilizaci rozvojových trhů. Namísto většího uplatňování volnotržních principů, argumentuje Stiglitz, má-li fungovat globalizace, je zapotřebí většího množství inteligentnějších vládních zásahů do ekonomiky. Není to nový argument, píše Business Week, ale vzhledem k tomu, že to říká Stiglitz, jeho myšlenky mají velkou váhu.

69 procent muslimů v Británii má pocit, že je společnost nepovažuje za přímou součást života v této zemi. Iqbal Sacranie, generální tajemník Muslimské rady v Británii, konstatoval: "Máme silný zájem se do britské společnosti integrovat, avšak tím nemyslíme asimilaci - nemůžeme zapomenout kulturu a tradice, v nichž jsme byli vychováni a přijmout kulturu, která je nám cizí. Integrací rozumíme potřebu umět anglicky, chodit do normálních škol a vstupovat v interakci s většinovou společností, vytvořit si dobré vztahy s lidmi různého náboženského přesvědčení i s bezvěrci.

Z průzkumu vyplynulo, že se silněji definují muslimskou vírou mladí lidé. Muslimové v Británii pociťují silnou solidarity s muslimy po světě a konstatují, že je konflikty na Blízkém východě, v Kašmíru a v Afghánistánu znepokojují více než domácí britská politika. Dvě třetiny britských m uslimů odmítají roli Británie ve válce v Afghánistánu a více než 70 procent je "velmi znepokojeno" situací v Kašmíru a pokračující krizí na Blízkém východě. Níže uvádíme, podle článku v deníku Guardian, s čím se musejí potýkat muslimové v Británii.

Reportér Britských listů fotografoval v ústředí ČSSD v sobotu v noci i scény, jejichž fotografování se leckomu nelíbilo - takže na něho zaútočil přiopilý pracovník aparátu ČSSD a rozbil mu objektiv. Přesto přinášíme fotoreportáže z voleb, jak vypadaly v sekretariátech ODS (zde), ČSSD (zde), Koalice (zde) a KSČM (zde.) Nejvíc fotek je z hrátek ČSSD, kde se oslavovalo - jinde bylo spíše prázdno anebo zaražená nálada. Štěpán Kotrba k tomu poznamenává:

Odpoledne druhého dne voleb bylo ve znamení emocí - radosti někdy nespoutané na jedné straně, zklamání, frustrace a počínajících záští na straně druhé. Jedněm se plnily celoživotní sny, druzí o ně zákonitě přicházeli. Britské listy byly "u toho" - když "bouchaly špunty" i když "skřípaly zuby"... Být u toho znamená postihnout nejdůležitější okamžiky, nálady i očekávání, postihnout atmosféru těch chvil. Byli jsme dva, a tak fotoreportáže z volebních štábů čtyř politických stran, které překročily pětiprocentní práh vstupu do Sněmovny, nezachycují "objektivně" vše, co se stalo. Zachycují ale v rozsáhlých cyklech hlavní atmosféru odpoledne, večera i hluboké noci. Je to půlden viděn objektivy dvou fotografů. Jsou to i mnou načrtnuté imprese o okolnostech, provázejících závěr volební kampaně a její vyvrcholení - zjevení TVRDÝCH čísel - výsledků voleb. Na podrobnou analýzu je ještě příliš brzy, neboť jsem ji na rozdíl od mnohých "analytiků" nepsal dopředu. I tu ale připravuji.

Kdyby se tyto statistiky aplikovaly na celé britské zdravotnictví, konstatovala včera v podvečer BBC, znamenalo by to, že lékaři a zdravotníci páchají v nemocnicích více než milion chyb ročně. Některé incidenty prý byly relativně nezávažné, například špatně připevněný obvaz, jiné však byly klasifikovány jako "katastrofální", kdy bylo důsledkem úmrtí pacientů. 300 chyb bylo zaznamenáno při porodech.

Britská vláda loni rozhodla, že je nezbytně nutné monitorovat a zaznamenávat chyby ve zdravotnictví. Proto založila National Patient Safety Agency, Národní úřad pro bezpečnost pacientů. Ta vytvořila pilotní projekt, v jehož rámci měli zaměstnanci 28 nemocnic v Anglii a ve Walesu informovat ústřední databázi o chybách či nehodách a mimořádných událostech v nemocnicích. Tyto informace byly prozrazeny proti přání vlády, britské ministerstvo zdravotnictví vydalo prohlášení, že informace "nejsou dosud stoprocentně ověřeny". Ministerstvo však nechce nic skrývat a po ověření informací všechno zveřejní.

V rozhlase včera vystoupil v této souvislosti Mike Stone z Asociace pacientů: "Pacienti si velmi přejí mít informace o úrovni své místní nemocnice. Chtějí také vědět, jak dobrý je chirurg, který je bude operovat. To jsou informace, které, jak jsme přesvědčeni, musejí být veřejně přístupné."

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.