Pět let Rádia Wave, rádia pro lepší časy

17. 1. 2011 / Štěpán Kotrba

Do klubu přišli nakouknout v průběhu večera i generální ředitel Duhan, jeho předchůdce Kasík, první ředitel stanice Ládis Kylar. Se stanicí Wave slavili i mnozí další zaměstnanci rozhlasu. V provozu bylo televizní studio Českého rozhlasu Online a přenášelo obraz i zvuk v přímém přenosu na internet a do vysílání.

Startu nového rozhlasového studia Wave před pěti lety předcházely tři roky experimentů Ládise Kylara na rozhlasovém internetu v redakcei ČRo Online, vedeném Miroslavem Bobkem, který celý projekt začal pod názvem Rádium (historie projektu byla neuvěřitelným diletantismem nového ředitele ČRo Online Alexandra Píchy nyní z internetu zlikvidována a odkaz přesměrován). Ostrému startu předcházelo i několik měsíců vysílání "do zdi". Kylarův projekt zvítězil na programové radě celého Českého rozhlasu v konkurenci projektu tehdejšího ředitele Radiožurnálu Alexandra Píchy "Alternativa" (což měl být pouze hudebně "omlazený" Radiožurnál).

Po právních peripetiích s interpretací zákona 484/1991 Sb., při kterých se hledal nový model existence Rádia Wave, schválila Rada pod vedením předsedy Michala Prokopa na základě "dlouhodobé koncepce rozvoje" , schválené (§8 odst.1. písm. h) na návrh tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka, návrh ředitele na vznik "regionálního studia" (podle §3 odst.1. a §8 odst.1 písm. e s odkazem na § 9 odst. 8). Schválila také úpravu organizačního řádu a rozpočtu ČRo. Rada schválila i programovou skladbu a ředitel toto studio dle § 9 odst. 8 zřídil. Tak se naplnila litera zákona a nová stanice mohla do étéru. Do vínku dostala vysílač Cukrák o vysokém výkonu na kmitočtu 100,7 FM.

Tyto suché a nezáživné skutečnosti je třeba opakovat i dnes, protože Český rozhlas jako veřejnoprávní instituce nemůže činit nic bez posvěcení zákona a následující roky znamenaly pro rádio Wave pokusy o jeho odstranění z étéru právě dezinterpretací zákonných ustanovení. Pokusy vyvrcholily štvanicí na odvolání generálního ředitele, organizovanou částí Rady ČRo, spojenou se zájmy ODS a soukromých vysílatelů. Přidala se i část státního regulátora - RRTV, které se nelíbila interpretace, umožňující rozhlasu zřídit různě definovaná regionální studia i mimo povinný rozsah studií definovaný zákonem (rozhlasová studia v sídlech krajů). Válka o Wave byla spuštěna ještě dříve, než rádio vůbec začalo vysílat. Takový strach z něj měli soukromí provozovatelé rozhlasových stanic v Praze a Středočeském kraji... Právem, protože znamenalo průlom do výsostných zájmů komerčních médií na totální ovlivňování hudebního vkusu mladé generace.

První minuty vysílání Radia Wave
DOWNLOAD

Rádio Wave si i bez nákladné zaváděcí reklamní kampaně získalo okamžitě po zahájení vysílání své posluchače (poslouchalo ho denně více než 20 tisíc a týdně až 50 tisíc posluchačů v Praze a části Středočeského kraje). I když se muselo hned v začátcích poprat s příznivci Rádia 1, kteří se domnívali, že jim vykradlo hudební dramaturgii, své místo v étéru si nakonec našlo - dokonce daleko "alternativnější" a nápaditější hudbou, než která se vysílala na R1. Tlak soukromníků a Rady ovšem způsobil, že došlo nakonec k odstranění Wave z analogového étéru a od té doby vysílá stanice v digitálním "televizním" multiplexu DVB-T spolu s ostatními stanicemi ČRo, na satelitu a na internetu.

Nechci zde rekapitulovat celých pět let života nové stanice, které jsem i já nemalou měrou pomáhal do étéru, protože vše podstatné lze najít v archivních článcích. Chtěl bych ale touto cestou poděkovat Všem členům Rady Českého rozhlasu, kteří v roce 2005 a 2006 umožnili vznik této stanice - jmenovitě tehdejšímu předsedovi Rady, muzikantovi a bývalému náměstkovi ministra kultury Michalu Prokopovi, bývalému generálnímu řediteli Československého rozhlasu Richardu Seemannovi, bývalému předsedovi Parlamentu, předsedovi poslaneckého klubu ODS a ministru kultury Milanu Uhdemu a doktoru Milanu Blažkovi. Bez jejich souhlasu by Rádio Wave nevzniklo. Poděkovat bych chtěl i generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi, jeho poradkyni Heleně Havlíkové, řediteli ČRo Online Miroslavu Bobkovi a prvnímu řediteli stanice Ladislavu Lidneru Kylarovi, kteří se zasloužili o vznik stanice a její přežití. Jen osobní odvaha tváří v tvář hrozbám svého odvolání, názorová pevnost a poctivost a neuvěřitelně pevné nervy generálního ředitele Kasíka způsobily, že Wave vysílal v analogu neuvěřitelně dlouho - až do 31. srpna 2008. Poděkování zaslouží i pozdější Kasíkův nástupce, současný provizorní generální ředitel Duhan, který rádio nezrušil a zachoval i jeho rozpočet tak, aby mohlo vysílat v digitálním prostoru. Víc udělat prozatím objektivně nemohl. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat Kylarově nástupkyni, současné ředitelce Wave Juditě Hrubešové a hudebnímu dramaturgovi stanice Tomáši Turkovi, díky jejichž vytrvalosti a profesionalitě Rádio Wave vysílá dodnes - baví i vzdělává své posluchače, přežilo prozatím pět let (i když "o 100,7 procent méně šťastně") a stále čeká i s celým týmem redaktorů na lepší časy. Poděkovat se sluší i několika málo kolegům novinářům, kteří psali o kauze Wave v minulosti pravdu. Dík zaslouží zejména posluchači rádia, kteří mu zůstali i v dobách nejtěžších věrní a neváhali se spojit do iniciativy "Nejsme budoucnost tohoto národa", uspořádat benefiční koncert za jeho přežití a demonstrovat jak na zasedáních Rady, tak před budovou ČRo v Římské ulici. Bez jejich podpory by asi všichni ztratili sílu bojovat.

Ti, kteří se zasloužili o dlouhodobé poškozování Rádia Wave a nakonec o jeho stažení z étéru a dělali všechno možné, aby uškodili všem, kteří jej hájili, jsou: členové Rady Českého rozhlasu Mária Ptáčková (nominována s podporou KDU-ČSL, PR manažerka hejtmana Zahradníka z ODS, spustila proces odstranění Wave z kmitočtu 100,7 FM), členové Rady ČRo Dana Jaklová (ODS, v Radě podle svých slov zastupující ty koncesionáře, kteří ČRo neposlouchají), Antonín Zelenka (bývalý redaktor Bobovize, s podporou ODS, , poslušný sluha soukromých zájmů v pozadí), Ladislav Andrlík-Jíša (s podporou ODS, poslušný sluha soukromých zájmů v pozadí) a tehdejší předseda Rady ČRo Jiří Florian (s podporou KDU-ČSL a později TOP09). Ti všichni vedli trvalou válku o odstranění Rádia Wave z étéru.

Výrazně uškodili Rádiu Wave tehdejší předsedové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal a Václav Žák (útočili na právní konstrukci jeho vzniku, psali dopisy Radě ČRo ve kterých jí vyhrožovali a nakonec podali správní žalobu na Český rozhlas, kterou prohráli) a místopředseda této Rady Jiří Šenkýř (byl strůjcem právní konstrukce RRTV o nelegálnosti analogového vysílání Rádia Wave jako regionálního studia). Grázlem, který se neštítil vůči Wave přímých útoků ani sprostých lží, byl bezpáteřný a nic neumějící programový a později krátkodobě generální ředitel ČRo Richard Medek, protěžovaný a podporovaný ze zákulisí ODS. Ti všichni poškozovali v rozporu se svými mandáty rozhlas veřejné služby a naplňování jeho poslání pro mladou generaci. Zpočátku k útokům přispíval i tehdejší redaktor Reflexu a serveru Digizone, novinář Jan Potůček (poškozoval svými nekompetentními články Rádio Wave v jeho začátcích), který až příliš pozdě pochopil, jak špinavá hra se tehdy hrála. I když se později snažil o změnu a organizoval i kulatý stůl Digizone ke kauze Wave, tak náprava už nebyla možná. Dnes snad už Potůček leccos ví, neboť nyní o Wave píše poměrně vyváženě..., i když pět let staré chyby a šíření dezinformací v interpretaci zákona stále nepřizná.

Rádio Wave oslavilo 15. ledna 2011 pět let své existence a jeho týmu bych chtěl popřát mnoho sil do dalších let práce. Protože své posluchače si profesionálové z Českého rozhlasu našli a jen na nich a jejich práci bude, jestli přesvědčí mladé posluchače, že Český rozhlas je tu i pro ně. Protože je službou veřejnosti, a ne zisku reklamních agentur.

Autor byl tři roky členem Rady Českého rozhlasu a kauzou Wave se od samého počátku intenzivně zabýval.

 

PĚT LET HISTORIE

Rádio Wave na vlně 100,7 FM jako TÉMA BL

22. 11. 2010 Štěpán Kotrba: Smysl veřejné služby ZDE

Vytisknout