Za mafiánství v ČR můžou občané

17. 1. 2011 / Boris Cvek

Podstatné je říci, že pokud bohatství vzniká nepoctivou cestou, má to za následek dva efekty: k ekonomické moci a vlivu na celou společnost se dostávají podvodníci a lumpové, kteří zakládají mafiánská bratrstva, do nichž rekrutují další a další lidi, kteří se nemohou uživit díky vlastním schopnostem, které ovšem mají.

Mít schopnosti něco kvalitního produkovat a posunovat tak celou společnost poctivým byznysem k inovacím a lepšímu fungování, to není totiž možné ve státě, kde se poctivou prací nedá zbohatnout a kde přístup k penězům ovládají zločinci.

Je-li hlavní heslo pravice zásluhovost a hlavní heslo levice solidarita (a já obojí považuji za stejně důležité), pak v naší společnosti nelze dělat ani pravicovou (peníze neplynou ze schopností a zásluh), ani levicovou (kdo je zloděj a lump nemá nejmenší ponětí o spravedlnosti a solidaritě) politiku.

Čí je to nakonec chyba?

Občanů samotných.

Že by se někdo mohl k bohatství dostat poctivou cestou, že by někdo mohl rozvíjet své nadání v zájmu celé společnosti svobodně a odvážně a vydělat si tím peníze, to nebylo představitelné už v dobách normalizace.

Potom přišel Klaus a nechal za nadšení celé společnosti a za naprosté politické hegemonie ODS působit "volnou ruku trhu", čili Viktora Koženého, Vladimíra Železného a jim podobné.

Podniky a banky se tunelovaly, lidé byli okrádáni jako na běžícím pásu, z Česka se stal postupně ráj hazardu, praní špinavých peněz a prorůstání politiky s "byznysem" (ještě dnes tu máme naprosto viditelné následky v podobě prohrané arbitráže v kauze IPB, situace Sazky pod dlouhodobým vedením bývalého Stbáka a nastavení poměrů v zacházení s veřejnými penězi, jak je odkrývá případ Drobil nebo komentáře Pavla Kohouta atd.).

Nicméně podle zmíněného článku na ihned.cz ještě v roce 1998 si 80% lidí myslelo, že šikovný člověk se v české společnosti může uplatnit, dnes si to myslí jen o trochu více než 50% lidí.

Podle mého názoru je to tím, že sklízíme plody opoziční smlouvy, která od roku 1998 definitivně zabetonovala stav společnosti ve prospěch zlodějů a lumpů.

Miloš Zeman s akcí "čisté ruce", která měla dosáhnout ozdravění společnosti, udělal nakonec pakt s hlavním strůjcem doby kožené a železné a v konečném důsledku vynesl nahoru Stanislava Grosse, který potom s největší pravděpodobností pomohl Klausovi k prezidentství.

Klaus či Gross, to jsou asi nejvýstižnější symboly skutečné české "pravice" a "levice".

V roce 1997 s Klausovým pádem se hrálo o to, zda veřejné mínění odsoudí čelné politiky, kteří podivným způsobem propojují byznys s politikou, a bohužel se veřejnost tehdy nakonec postavila za Klause a podpořila ho i ve sněmovních volbách 1998, které Miloš Zeman zdaleka nevyhrál přesvědčivě.

Vzpomínám si, že lidé si tehdy nedokázali často republiku a demokracii bez Klause ani představit.

Pravicově orientovaný kamarád mi tehdy tvrdil, že v případě vítězství Miloše Zemana bude emigrovat, neboť v "socialismu" žít schopným lidem přece nelze".

Tak naivní tehdy byl politický život v ČR a opoziční smlouva byla pro veřejnost velkou lekcí.

Dnes zřejmě i mnozí dříve proklausovští pravičáci chápou, že "volným trhem" zlodějů a lumpů bez pravidel a vymahatelnosti práva nelze zásluhovost zajistit.

Jestliže si v nějaké společnosti 80% lidí myslí, že k bohatství se dochází pouze nečestně (a já jsem to tak vnímal velmi bolestně už od prvních "kapitalistů" 90. let s komunistickým myšlením, nakradenými prostředky a gaunerskými způsoby), je ta společnost ve velmi špatném stavu a vyžaduje hlubokou změnu.

Slabé vlády Špidlova-Grossova-Paroubkova a dvě Topolánkovy vlády nic takového nemohly udělat, když uvážíme, že i současná Nečasova vláda s velkou vetšinou ve Sněmovně nedokáže čelit tlakům ze zákulisí, kde v pavučinách upletených za dob opoziční smlouvy kralují tuční, obrovští pavouci a řídí celou společnost.

Má-li dojít ke změně, je nutný tlak veřejnosti a její procitnutí: nejde mi ani tak o protesty, alternativní organizace atd., jde mi o to, aby česká společnost dokázala aspoň odmítnout Václava Klause a aby ho poslala v žebříčcích oblíbenosti politiků na poslední místo. Dokud se tohle nestane, je to stále normalizačně-infantilní společnost, která není schopna reflektovat chyby a mechanismy, jež ji rdousí.

Vytisknout