Je zdravotnictví skutečně tak závažný problém?

17. 1. 2011

Určitě ne a tento budovaný systém byl naprosto rozbořen a rozorán partikulárními zájmy o získávání zisku z prostředků, které na zdravotnictví jsou určeny a v protikladu zájmu o pacienta a jeho léčbu. V tomto tkví i základní problém lékařů, jejichž platy nejsou sice malé, ale na druhou stranu tito je získávají povětšinou za podstatně více odpracovaných hodin (služby a podobně), než je oficiální délka pracovního týdne v hodinách v tomto státě. Je velmi důležité si uvědomit synergický efekt týkající se velikosti prostředků vynakládaných na mzdy a prostředků vynakládaných na zdravotní péči -- je to v podstatě procentuálně stanovená zdravotní daň!!

Nechápu, jak se může někdo zodpovědně bavit o zdravotní reformě, když na stole leží základní axiomy, které je především třeba splnit.

1) Přesné demografické zmapování situace na území České republiky a z toho vyplývající potřeba zdravotních zařízení a jejich úrovní.

2) Preventivní opatření, osvěta a podobně, což tady již minulosti alespoň systémově bylo a osvědčilo se to. (Vymýcení určitých typů infekčních nemocí očkováním apod.)

3) Důsledná centralizace a cenová politika v nakupování léků a dalších přípravků od tuzemských a zahraničních výrobců (sjednocení této činnosti), v rozsahu nákup a konečné distribuce. Tím dosáhnout optimalizace nákupní i prodejní ceny.

4) Důsledná centralizace při nákupu jednotlivých léčebných a diagnostických zařízení v oboru High-Tech i jiných. Musíme si uvědomit, že jsme stát, který má 10 milionů obyvatel (je to zhruba polovina Mexico-City), ale ve svém rozhodování si počínáme jako země, která má obyvatel alespoň 100 milionů (počty nákladných zařízení apod.). Opět je zde na místě posouzení nutnosti zařízení v dané lokalitě, schopnost zajistit jeho kvalifikovanou obsluhu a také jeho pořizovací cena.

5) Definice počtu praktických lékařů na počet obyvatel v daných demografických lokalitách.

6) Sjednocení zdravotních pojišťoven do zdravotní banky se státní majoritou.

Tyto axiomy mohou vytvořit rámec seriozní diskuse o tom, jak dále ve zdravotnictví a možná bychom se divili nad zjištěním, že množství vynaložených prostředků by nejen stačilo na kvalitní zdravotnictví, ale i na solidní platové podmínky lékařů a ošetřujícího personálu. Z tohoto pohledu chápu protest lékařů v mnohem širším kontextu.

V době, kdy do takto odborných záležitostí žvaní kdejaký trouba z úrovně stranického postu, jehož jediným zájmem obyčejně bývá preferovat to, co tvoří jeho zázemí a případně vytvářet další a další potůčky, kterými odtékají "zdravotnické peníze", tedy zdravotní daň pracujících lidí do pryč si myslím, že je nutné změnit především tyto faktory a udělat ze zdravotnictví skutečně solidní a dobře placenou službu lidem. Zatím mně připadá, že je to služba pro určité bosy i jednotlivce, kteří z těchto prostředků těží neuvěřiteléí zisky.

Čili pro naší společnost opět jedno mnohokrát citované pravidlo:

"Chci-li skutečně vážně zabránit tomu, aby se moje necky potopily, potom musím jednat nekompromisně a co nejrychleji ucpat všechny díry, kterými se do nich valí voda".

Nemá-li tato vláda na to sílu, sílu sáhnout nekompromisně i do svých řad a svého okolí, pak se nic nezmění!! Respektive změní -- situace se bude nadále a nejen ve zdravotnictví zhoršovat.

Vytisknout