Bude po posledním zasedání NATO svět bezpečnější?

17. 1. 2011 / Mojmír Babáček

Krátce před zasedáním USA ohlásily, že budou prozatím pokračovat v diplomatickém úsilí o řešení sporů o íránský jaderný program. Možná, že to byl vstřícný krok, který měl usnadnit zahájení nové spolupráce s Ruskem (i Mezinárodní agentura pro atomovou energii nedávno zveřejnila svůj poznatek, že Irán atomovou bombu nevyvíjí - předchozí americké zprávy o tom, že existují důkazy, že Irán atomovou bombu vyvíjí tedy nepotvrdila).

Program NATO na příští léta ale tento optimismus nepodporuje. V deklaraci z lisabonského summitu se totiž píše, že NATO bude "integrovat do politiky a aktivit NATO ohled na energetickou bezpečnost"a že "energetické potřeby budou dál formovat budoucí bezpečnostní prostředí v oblastech zájmu NATO a budou mít potenciál významně ovlivnit plánování a operace NATO".

Před americkým útokem na Irák, ospravedlňovaným falšovanými informacemi o iráckém vývoji zbraní hromadného ničení a spolupráci Iráku s Al Kajdou na útocích z 11. září, obsahovaly americké vládní dokumenty podobné formulace, jaké byly použity v dokumentech z posledního zasedání NATO (11. září a tajné služby, 4. díl, kap. Válka proti terorismu a americké dobývání světových zásob ropy). Na předkládání nepřesvědčivých důkazů o íránském vývoji atomové bomby se v uplynulých dvou letech podílel i francouzský internetový časopis, předkládající zpravodajské informace (str. 1) a německá zpravodajská služba, což naznačuje širší zapojení států NATO do americké politiky dobývání světových zásob ropy.

Podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro energii, pokud nedojde k zahájení těžby ropy z nových nalezišť a dosud nenalezených nalezišť, budou v roce 2030 vyčerpány 2/3 z jejích současně těžených zdrojů a nejpozději za 25 let přestanou být energie, získávané z ropy a zemního plynu (tam ovšem zůstává otevřená otázka, jak velké jsou světové zásoby břidlicového plynu cenově dostupné, pokud nebude poptávka po energii postupně uspokojována jinými zdroji energie. V současné době americké ministerstvo energetiky očekává, že od letošního roku do roku 2015 bude těžba ropy klesat o 2% ročně, zatímco poptávka bude dále stoupat a v roce 2015 se tak vytěží 80 miliónů barelů ropy denně, zatímco poptávka bude po 90 miliónech barelů ropy denně. Poptávka tedy bude převažovat nad nabídkou o 11%. K podobné situaci došlo při poslední hospodářské konjunktuře v roce 2008. Protože příprava zahájení těžby z nových ropných nalezišť trvá 7 let, není zřejmě v současné době možné tuto ropnou krizi odvrátit.

Ve "Strategickém konceptu obrany a bezpečnosti členských států NATO" lisabonský summit potvrzuje "závazek mezi našimi národy bránit jeden druhého proti útoku, včetně nových hrozeb pro bezpečnost našich občanů" . Jako hrozba občanům států NATO je tu pravděpodobně míněn očekávaný nedostatek energie pro průmysl a dopravu jejich států. O tom svědčí záměr dosazovat vojáky NATO do zemí bohatých na ropu a zemní plyn:

"Budeme rozvíjet schopnost přispívat k energetické bezpečnosti, včetně kritické energetické infrastruktury a transitních oblastí a ropovodů a plynovodů". USA mají rozmístěny své vojenské jednotky v Saúdské Arábii (6.500 vojáků, 264 miliard barelů ropy), Iráku (50.000 vojáků, 143 miliard barelů ropy), Kuvajtu (20.000 vojáků, 101,5 miliard barelů ropy), Spojených arabských emirátech (500 vojáků, 98 miliard barelů ropy), Kataru (3.300 vojáků, 27 miliard barelů ropy), Ománu (3.000 vojáků, 5 miliard barelů ropy) a Bahrajnu (6.400 vojáků, 124 miliónů barelů ropy). Otázka, jak bude naloženo s ropnými státy, které nejsou ochotné vpustit na své území vojáky NATO, jako byl Irák a jako je Irán, zůstává rozhodně otevřená. Koncem prosince 2010 zveřejnily USA největší vojenský rozpočet od konce 2. světové války.

podrobnosti ZDE ZDE

Mezinárodní agentura pro energii doporučuje vládám, aby ve své politice podporovaly přechod na obnovitelné zdroje energie a jadernou energii a předkládá několik variant tohoto přechodu, z nichž žádná není katastrofální. Postupný přechod na tyto energie by měl, díky klesající poptávce po ropě a zemním plynu, udržovat jejich ceny v přijatelných mezích.

Fakt, že se vojenská organizace, jakou je NATO, zabývá ryze ekonomickým problémem, jakým jsou dodávky energie, rozhodně nevyvolává pro budoucnost světa žádný zvláštní optimismus. Naopak, působí dojmem, že místo aby se státy NATO dohodly na tom, že budou investovat do vývoje alternativních zdrojů energie, dohodly se, že budou válčit o docházející energetické suroviny.

V současné době je jedinou cenově přiměřenou alternativou k ropě a zemnímu plynu energie z jaderných elektráren. K jejich výstavbě ale členské státy NATO zatím přistupují liknavě stejně jako k subvencování alternativních zdrojů. ČEZ a potažmo česká vláda, která je jeho majoritním vlastníkem, odložily dostavbu jaderných elektráren v Temelínu, Dukovanech a v Jaslovských Bohunicích (na Slovensku), která by zvýšila jejich výkon o maximálně 5 Gw, o několik let, mimo jiné s odůvodněním, že do roku 2020 poptávka po energii klesne .

To spíše odporuje očekávání, že by česká ekonomika do roku 2020 mohla růst (uváděná cena -- 500 miliard korun -- je buď přemrštěná anebo kalkuluje s korupcí a mizernou produktivitou české pracovní síly -- v USA stojí stavba jaderné elektrárny o výkonu 1 GW 1,5 miliardy dolarů, dostavba zmíněných tří elektráren, jejichž výkon by se měl dohromady zvýšit maximálně o 5 Gw, by tedy, při americké produktivitě práce, měla stát kolem 150 miliard korun).

Podle mezinárodní agentury pro energii, pokud nedojde k přechodu na alternativní zdroje energie, zvýší se globální teplota atmosféry místo o 2 stupně Celsia, jak předpokládá protokol z Kodaně, o 3,5 stupňů Celsia. Agentura píše, že zatím státy nepodnikají dost opatření, která by dohodnuté omezení emisí zajišťovala. I současné množství živelních pohrom by mělo vlády NATO varovat, že opravdu dochází ke změně klimatu a že její následky budou čím dál tragičtější. Podle mých přibližně přesných výpočtů by současnou českou spotřebu ropy nahradilo 7 jaderných elektráren o výkonu Temelína (2 GW) (11. září a tajné služby, 4. díl, kapitola "Dokážeme uhájit demokracii?").

Pokud by se státy NATO rozhodly, že jim dodávky ropy a zemního plynu zajistí jejich vojáci na území ropných států, znamenalo by to, že o ceně energetických surovin přestal rozhodovat vztah mezi nabídkou a poptávkou. Ve světě by tak přestala fungovat tržní ekonomika a nastal by v něm válečný stav. Civilizace tržního hospodářství by se tak ocitla v systémové krizi. Dodávky energetických surovin do Číny a Indie by zřejmě byly přinejmenším omezeny, růst jejich ekonomiky by se zastavil a došlo by tam k hluboké ekonomické krizi, která by se nutně musela promítnout i do světové ekonomiky a mohla by vést ke světové válce o zdroje energie. Navíc by celou akcí státy NATO jenom zpomalily svůj přechod od zastaralých zdrojů energie na ty perspektivní, které nebudou vest ke globálnímu oteplování planety.

Výsledky posledního zasedání NATO tak působí dojmem, že představitelé nejvyspělejších států světa si myslí, že když mají nejlepší zbraně na světě, mohou nahradit tržní ekonomiku mocí armád. Takovému typu myšlení ale tato planeta nemůže nabídnout žádnou budoucnost. Budoucnost lidstva a tvořivé západní civilizace může vyřešit znovu jen tvořivý přístup k řešení ekonomických problémů.

V roce 2013 by měla být zahájena sériová výroba atomových minielektráren o výkonu 25 MW a rozměrech 1,5x1,5x2,5 metru, přepravitelných nákladním autem, které by měly vyrábět elektřinu v ceně 2 Kč/kW po dobu osmi až deseti let a zásobovat elektrickou energií až 20.000 domácností.

podrobnosti ZDE ZDE ZDE ZDE

Takové elektrárny by mohly také fungovat jako čerpací stanice pro auta používající elektrický pohon. O povolení k výrobě tohoto typu elektráren žádá i japonská firma Toshiba a americká firma NuScale Power Inc. Ve schvalovacím řízení v USA jsou i další 4 typy jaderných minielektráren .

I kdyby mělo v nejbližších letech dojít k hluboké hospodářské krizi způsobené nedostatkem ropy na trhu, nebyl by problém tuto krizi odvrátit přechodem aut, jezdících na benzin, na pohon zemním plynem, kterého má být, podle Mezinárodní agentury pro energii na trhu nadbytek až do roku 2020. V té době by už mohla nově vyrobená auta začít využívat elektrické energie z jaderných minielektráren. K předání moci nad ropnými zdroji vojákům NATO tedy neexistuje reálný důvod, ledaže by chtěl někdo zlikvidovat život na této planetě.

Vytisknout