Prodej vajec zakázán mládeži do 80 let

1. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

Vržená vejce jako forma jednoduchého vidění

Vysokoškolský učitel a mluvčí Hnutí za přímou demokracii Milan Valach konstatuje, že fašismus, rodící se nyní kolem nás, představuje přímou hrozbu pro naši svobodu, pro naše lidská a občanská práva. Demokracie je založena na obhajobě práv všech občanů - i těch, s nimiž zásadně nesouhlasím. Kde jsou porušovaná práva jednoho, tam budou zítra porušována práva všech, i každého jednotlivého čtenáře těchto řádků.

Stanislav Penc byl krajským volebním lídrem Bursíkovy Strany zelených. Nadějí nové, zelené, k lidem vstřícné, ekologicky a humanisticky orientované politiky. Pomáhal do Parlamentu lidem, kteří se tam nakonec dostali. Jak se tam pak chovali, vědí dnes všichni - ať již se to týká schvalování válek a hlasování o americkém radaru, nebo i prosazování ekologických zákonů. Penc mlčel a o politice Zelených mlčí stále. Dnes ovšem mailem masově rozesílá dopis, ve kterém píše, že Paroubek si za vajíčkové útoky na mítinky ČSSD vlastně může sám. Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik, nebo politický aktivista?

Penc píše: "Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku."

Paroubtek 2009

Netvrdím, že Paroubek se nedopustil fatální chyby, když souhlasil s policejním násilím v Mlýnci u Tachova. Dopustil. A měl se omluvit. Neomluvil se, protože si nechtěl přiznat, jak fatální chyby se dopustil. Protože dnes už víme, že celá akce byla mistrně zrežírovanou policejní provokací. Složky integrovaného záchranného systému si na Czechteku 2005 udělaly cvičení. Dokonce i obrněný vůz si na to přivezly. Se zraněnými se počítalo předem, byla pro ně předem postavena polní nemocnice s dvěma operačními sály a dvěma sty lůžky. Polními. Pohotovost měly záchranky a nemocnice v celém kraji. Tomu všemu velela okresní a krajská policie.

Byl to nejbrutálnější zásah od listopadu 89, svým rozsahem a rozsahem násilí předčil i mlácení lidí na Národní třídě. Účastníci ovšem tentokrát nedodržovali zásadu máme holé ruce. Vzali do rukou klacky i láhve - v přesvědčení, že pravdu mají oni. Nevyhráli, ale nebyli ani poraženi. Příště už to může dopadnout i jinak. Je to ale řešení? Může jakákoliv vláda vládnout a jakékoliv společenské zřízení být funkční, vyrábí-li si své nepřátele z lidí, kteří se jen chtějí (třebas trochu hlučněji) bavit? Minimálně padesát tisíc lidí má dnes díky akci CzechTek 2005 vlastní nebo převzatou zkušenost s policejním násilím. Minimálně několik tisíc lidí bude všem svým známým autenticky svědčit o zhovadilosti policie a zhovadilosti politiků. Doloží to stopami po ranách obuškem. Ty rány si ti lidé budou pamatovat celý život. Odpor vůči takovému systému budou vyjadřovat stále hlasitěji. Bude jich přibývat. CzechTek je každým rokem. Násilí plodí násilí. Příště mohou být i mrtví. Násilím se dá vyhrát jedna malá bitva na louce, válka ale ne. Zvláště, když na té "druhé" straně budou stát občané téhož státu, proti kterým se stát rozhodl válčit - za použití slzného plynu, obrněných transportérů, bojového vozidla pěchoty s kanónem či vodních děl. Válku s vlastními občany vyhrát nelze.

Štěpán Kotrba, 8. 8. 2005, BL: CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo ZDE

Paroubek byl na dovolené. Byl dezinformován ministrem vnitra Bublanem, který byl dezinformován krajským policejním velitelem. Realita si nenašla cestu do policejního hlášení. Nikdo premiérovi nevysvětlil, že free tekno a travelling jsou víceméně generační subkulturou, ne nepodobnou máničkám a květinovým dětem z let šedesátých. Některé kořeny jsou navíc společné, o čemž svědčí i kniha On the road. Hypnotické drogy tehdy a taneční drogy dnes na nulové společenské nebezpečnosti open air free parties nic nemění, i když technoparty jsou v polovině západní Evropy zakázané.

Předseda vlády uvěřil svému ministrovi a ten věřil v profesionalitu svých podřízených. Paroubek se měl omluvit. Neomluvil se. První chyba. Ministr Bublan měl být okamžitě odvolán poté, co by odvolal za masakr odpovědné policejní funkcionáře. Nebyl odvolán a ani sám neodstoupil. Druhá chyba. Policejní funkcionáři měli být vzati do vazby a vyšetřováni – minimálně za zneužití pravomoci a organizování ozbrojeného násilí proti skupině obyvatel. Nebyli. Třetí chyba. Byli po zásluze odměněni, vyznamenáni či povýšeni – novým ministrem vnitra Ivanem Langerem ve vládě Mirka Topolánka, který měl tu ostudnou akci vyšetřovat. Nevyšetřil nikdy nic. Ministr Pospíšil (ODS) také neprosazoval pro brutálně zmlácené spravedlnost, ač byl ministrem spravedlnosti. Politici se vyžvanili, aby uklidnili dav. Akce CzechTek splnila svůj účel, který od začátku měla. Vzala sociální demokracii několik desítek tisíc hlasů a proti Paroubkovi zvedla vlnu nenávisti mládeže, přiživovanou před volbami Ivanem Langerem. Ale i někteří technaři vystřízlivěli, přestože si doteď nepřiznali, že byli obětí provokace. Pendreky Paroubkových policistů se na zádech nicméně projevují stejně, jako pendreky Langerových policistů.

Podle zeleného politika a chovatele koz ovšem dnes, v případě útoků na ČSSD, "nejde o kámen nebo o klacek", takže vlastně nejde o nic. Podle Pence dnes "nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem". Ovšem ti, kteří si přišli před evropskými volbami vyslechnout, co jim nabízí politici opoziční sociální demokracie, vidí od vajec pokálené obleky, převrácené židle či nebezpečně kluzký chodník trochu jinak. A vidí i nečinnost policie trochu jinak. Zneužití policie může být i v tom, když policie nekoná i když konat má a soud konstatuje, že "politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu".

220 fotografií z Anděla FOTOREPORTÁŽ

Tady ovšem začíná bezpráví, kde je každý odkázán sám na sebe. Tady začíná onen stav, kdy stát slouží jen v něčem a jen někomu. A nebo kdy neslouží vůbec. Pak nezbyde, než brát právo do svých rukou. Ať už jako vejce, nebo jako hůl. O to šlo? O minimalizaci státu?

"Kdo seje vítr, sklízí bouři," konstatoval sveřepě sociolog Fedor Gál, někdejší představitel sametového převratu.

K čemu je shromažďovací zákon

"Lidé jako Penc zřejmě chápou demokracii jako vládu jedině správného a přípustného názoru, a to svého vlastního", konstatuje smutně Milan Valach, který už dlouho prosazuje přímou demokracii. Nynější excesy nás od ní ovšem vzdálily na kilometry. Jak by dopadly jakékoliv pouliční občanské aktivity, kdyby se politické spory řešily takto "direct"? "Naléhavě Vás žádám, abyste mi zajistil právo hodit vejce, až se zde zase sejde nějaká světová elita typu pana Bushe, G7 atp. Tady je moje občanská svoboda arogantně pošlapávána kordony těžkooděnců. Nějak mi není jasné, proč Vám tohle nevadilo a nevadí. Zajistěte moje občanské právo, pane aktivisto!", reaguje na Pencův agitační mail rozhořčeně Jaroslav Polák z Institutu hematologie a krevní transfúze v Praze.

"Jo, a ještě když meditujete nad ČSSD ve smyslu, že není standardní, zkuste se zamyslet, jestli standardní evropští zelení podporují stavení základen, či zavádění tržně fanatického konceptu rovné daně či spolulikvidují veřejné zdravotnictví. Najděte mi jedinou zelenou stranu na západ od našich hranic. Až to provedete, tak si klidně kritizujte své oponenty. Já už pomalu začínám litovat, že jsem podepsal Několik vět a další a aktivně se účastnil odporu proti bývalému režimu," dodává Polák v deníku Britské listy.

Kdož jsi bez viny, hoď vejcem

"Hrozba se začíná naplňovat v rostoucí brutalitě a vulgarizaci české politické scény. Jak daleko je doba, kdy se vrhači vajíček spojí s vrhači zápalných bomb na romské domy v jedné neonacistické straně? Nejradikálnějším odpůrcem komunistů byli přece nacisté, nebo snad ne? Dalším cílem pak již nebudou Romové, ale všichni ti, kdo s nimi nesouhlasí, mají jiné názory či jen jinak vypadají.", píše Valach. A závěr, který dovozuje, je stejně nebezpečný, jako akce vejcometačů. "Jestliže police nekoná, příp. koná nedostatečně, neměli by se řádění těchto agresorů postavit samotní občané?" Valach ovšem uvažuje o politické organizovanosti "slušných". "Jestliže se může arogance a bezohlednost organizovat pomocí internetu, nemohli by se jeho prostřednictvím organizovat i ti, kteří chápou demokracii jako svobodu i pro ty, s nimiž nesouhlasí? I demokraticky smýšlející voliči ODS by měli přijít na volební shromáždění ČSSD, aby zabránili tomuto porušování práva na shromažďování a svobodu projevu. Demokracie je podstatnější hodnotou, než zájmy té či oné strany."

Píšou to v novinách, tak to musí být pravda

Česká společnost na přímou demokracii není připravena. Většina obyvatelstva není připravena na sociálně psychologickou manipulaci. Nemá ani základy mediální gramotnosti. Nerozezná dezinformaci či drb od zprávy. Nerozezná umělou pseudozprávu PR agentury od popisu skutečné události. Placenou reklamu považuje za seriózní informaci většina čtenářů novin. Výzkum britské BBC, agentury Reuters a The Media Center z USA ukázal, že médiím důvěřuje v průměru 61 procent lidí, zatímco politikům pouze 52 procent. Výzkum zjišťoval názory veřejnosti v Brazílii, Egyptě, Německu, Indii, Indonésii, Nigérii, Jižní Koreji, Rusku, USA a Británii. V Česku je situace takřka stejná, pouze parlamentu věří podle CVVM jen 23% občanů. Za těchto okolností si nikdo nedovede představit, jak by vypadala správa věcí veřejných při možnosti "odvolatelnosti politiků", referend o kdečem či při změnách zákonů na základě mínění občanů. Jak snadno se dá dav strhnout téměř k čemukoliv za pomoci médií a mobilních telefonů, ukazuje nejen způsob svolávání Czechteku, kde se bez problémů sešlo na 50 000 lidí během 24 hodin, ale i akcí Vejce proti Paroubkovi. Virální marketing, guerilla marketing a jiné improvizované manipulace davem v Česku prozatím nikdo příliš nezná. Vejce létat mohou i na Internetu a dá se zde také beztrestně střílet po politicích.

Děti pravicového populisty Sládka

Politika ovšem nyní na mítincích zůstala stranou. Vypjatými emocemi podbarvené násilí, kterému byli vystaveni sociální demokraté a jejich příznivci, bylo v "posametové" dvacetileté historii Česka bezprecedentní. Takto agresivní vůči ostatním stranám nebyli v minulosti ani Sládkovi republikáni.

Nicméně jejich argumenty nebyly tak chytlavé, jako co nejmenší daně, co nejštíhlejší stát, co nejmenší sociální dávky. ODS svou destrukcí státu v Modré šanci zasáhla peněženky nás všech. Stejně, jako Klaus svým heslem "Vaše kupónová knížka volí pravici" v ranných devadesátých letech.

Namísto argumentů létala ve středu na Smíchově vejce (včetně natvrdo vařených či smrdutých), rajčata, brambory, plastové lahve, plechovky i nedojedené housky. Na Pankráci vzduchem letělo i lejno. Vrhačem byl mladík snad ještě školou povinný. Policie ho začala honit až teprve na žádost jednoho z organizátorů. Nedohonila ho, neboť po několik desítkách metrů udýchaní policisté zastavili. A jelikož nešlo o vraždu, tak už zůstali stát. Já v roli fotoreportéra Britských listů stát nezůstal a plachého hovnometače jsem si dostihl. A zvěčnil, neboť tak hrdinský kousek, jakým bezesporu házení hoven po nic netušících lidech je, nemůže zůstat bez mediální slávy.

Kdo má odlišný názor a nebojí se ho dát najevo

ČSSD zcela správně hovoří o fašizujících skupinkách. Někteří z vejcometačů na Andělu zcela bezostyšně obhajovali nacionální socialismus a tvrdili, jak moc parlamentní strany selhaly a jak se zastávají nepřizpůsobivých a různých neschopných darmožroutů. Nemít práci a být odkázán na pomoc státu nejspíš považují za drzost. A proto budou volit Národní nebo Dělnickou stranu. "Dočkáte se ještě pořádku...", znělo některými hloučky.

Jiní rovnou vyzývali k fyzickým útokům na sociálně demokratické politiky, sami posilněni levným vínem či pivem. Přítomní mladí aktivisté "modrého týmu" vyzývali k volbě své strany - ODS. Nikoliv ovšem na akci své – parazitovali na akci jiných. K lynčování nedošlo čirou náhodou. Agresivita davu mohla přerůst v potyčku kdykoliv. Na akci proti Paroubkovi se přiživil kdekdo. Ani původní aktivisté Facebooku netušili, kdo všechno se k nim připojil.

"Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli", píše ve svém pamfletu krajský lídr Bursíkovy Strany zelených, chovatel koz Penc. "Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit..."

Na možnost věci kolem sebe měnit na smíchovském mítinku ČSSD došlo. Násilí a hrozby násilím na Andělu ale dosáhly takového stupně, že se jeho obětí stali nejen politici na pódiu, ale i novináři pod pódiem. Létající pukavce si vybíraly své oběti i mezi přihlížejícími diváky.

Lidé projevili svůj názor. I když jim bylo 15 nebo dvacet či třicet let. Mají právo ho mít? A jak by se měl zachovat politik? Měl by vždy sklonit hlavu před davem, nebo by měl nejen potlesk, ale i vejce brát jako vzkaz? Ale co přijde příště? Tyče od transparentů? Flašky od piva? Slzný plyn? Výbušky? Dlažební kostky?

Toto je ona Pencem a dalšími prosazovaná demokracie? Středečními událostmi jsme se posunuli od demokracie o další kus dál.

"Paroubek prostě sklízí, co zasil. Mladí lidé – mimochodem ti, co poslouchali rádi Wave -- ho zcela prostě nenávidí. " Tak tímto názorem k mému komentáři o středečním mítinku ČSSD mne počastoval jakýsi Richard Hujer. Byl jsem to já, řada sociálních demokratů i komunistů, kdo obhajoval existenci Rádia Wave na vlnách Českého rozhlasu, a byla to skupina radních, zvolená ODS a KDU-ČSL, která se ho dodnes pokouší zničit.

Moc virtuálního světa

"Je to symbolické složení vajec jako složení zbraní. My, co jsme stáli u začátku vaječné akce, stále nesouhlasíme s názory pana Paroubka, stále si o něm myslíme to samé, ale nelíbila se nám forma protestu, která proběhla v Praze, to už prostě bylo moc.," vysvětlil zakladatel skupiny na Facebooku, 22 letý Matěj Forst, zvaný Klepetnatec, a Lukáš Botka, první vejcometač. "Tuto skupinu jsem původně založil jako reakci na kolínský útok vejcem a značným dílem z recese. Čekal jsem, že se přidá pár kamarádů, kteří to rozešlou dál, ale rozhodně jsem nečekal tak velký ohlas," komentuje to kolínský básník a zpěvák kapely Brebur, který o sobě sám říká "Jsem divnej." A je fanouškem seriálu Mash a dvou medvědů od Kolína.

Brýle mi snižují sexuální přitažlivost

Matěj Forst

Objednám si roztok na čočky
budu mít zas rozkrok na kočky

Pověz, pižmoni...

Matěj Forst

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdyby nám odlétly vážky a odnesly nám všechny klobásy?
- Postavil bych krb a zasadil nové rajčatové keře.

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdyby Tě poplivala kapybara?
- Vyměnil bych žárovky v komíně.

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdybych Tě obvinil z falšování vajec?
- Postavil bych hradbu ze slimáků, za kterou bych plakal pro Tvou slepotu.

Jsi moudrý, pižmoni.
- Já vím...

Vajíčky posedlý kolínský básník zavřel nakonec na Facebooku krám, neboť i on uznal,že hranice recese a fair play byly překročeny. Ze studentského furiantství se málem stala občanská válka. A její inspirátor dostal strach. Nicméně akce ukázala, že mládež musí brát politici vážně. Ne pouze jako objekt pedagogické reglementace, ale jako reálnou sílu. Generace dětí, které vyrůstají ve svobodné společnosti, si hranice svobody vytyčují co nejdále. Pokud společnost není schopna dát mládeži jasná pravidla i jasnou perspektivu, pokud není schopna trvat na zákonech a pravidlech, pokud není schopna vymáhat právo, ale i vnímat kulturní odlišnosti současné mládeže, dostane se brzy do tvrdého mezigeneračního konfliktu, který už nebude řešen jenom vejci. Pro politiky jde o jedno z posledních varování. Protože ty děti, kterým dnes Paroubek doporučuje, aby si šly koupit lízátko a které dnes vyjadřuje svou nenávist na Facebooku, budou zítra řídit stát. Budou v pozicích ovlivňujících věci veřejné. Z mnohých budou zaměstnavatelé, z mnohých budou politici či státní úředníci.

Politici zanedbali mezigenerační dialog. Zanedbali hovory s vlastními dětmi. Zanedbali hovory se sousedy, s obyčejnými lidmi. Zanedbali povinnost poslouchat své voliče. Zanedbali politiku. A to se jim teď vrací.

Hladový dav 

Sledoval jsem výtržníky narušované mítinky ČSSD ve středu už od rána. Různí lidé, různé motivy, ty samé postupy. Několik lidí s transparenty nebo v maškarních oblečcích. Nápodoba s prvky furiantské improvizace. Různá míra recese a různá míra agrese. Na náměstí Jiřího z Poděbrad poskytl někdo z protějšího domu zesilovač a reprobedny k hlukovému rušení demonstrace. Ochraptělí řečníci sice už nejsou tak přesvědčiví, jsou ale o to upřímnější. Radost z bezradnosti oranžových politiků dav probouzela. Už od rána vyhlížel svou kořist. Odpoledne se hladový dav dočkal.

Stovky lidí na Andělu přišly připraveny. Klaxony, transparenty, plata vajec. Nechyběly stovky fotoaparátů a digitálních kamer. Cílem přece byl pouze symbolický útok, který musel být řádně zdokumentován, aby se o požitek mohli podělit i ostatní a hrdinství andělských vandalů nebylo zapomenuto. Představa, že řádně ohlášený mítink je ring volný, je ovšem lichá. Shromáždění není prostor pro jakoukoliv exhibici a provokaci. V demokracii, kde platí ústava a listina práv a svobod, je právo shromažďovací upraveno zákonem. Dokonce i anarchisté se v Praze naučili ohlašovat svoje pochody a mítinky řádně podle zákona. A dodržovat stanovená pravidla. A na demonstrace proti válce také nepřišla házet vajíčky armáda... Divokost, s jakou vtrhli na mítink u Anděla "antiparoubkovští" protestující, ovšem respekt k zákonu neměla.

Právo hodit svá vajíčka na své politiky

Moderátor sociálně demokratické akce na Pankráci nabízel dokonce protivníkům mikrofon - k diskuzi. Diskutovat chtěl i lídr kandidátky, vysokoškolský učitel Jiří Havel. Dokonce si klekl, aby přesvědčil protestujícího demonstranta, že nabídku vyměnit vejce za růži myslí vážně. Ani jeden z provokatérů této příležitosti nevyužil. Vejce ale ano.

Na náměstí Jiřího z Poděbrad napadli dva z účastníků i fotoreportéra Britských listů. Jeden z nich bude obviněn ze spáchání přestupku. Druhý měl štěstí, neb zůstal pouze u slovních hrozeb násilím a policisté jako náhodou nebyli v dohledu. Ke konfliktu došlo jen proto, že novinář dělal svou práci.

Policie situaci naprosto spektakulárně nezvládala. Na Vinohradech chyběla úplně policie městská a policistů státních bylo na místě pouze několik. Na Smíchově se těch několik přítomných uniformovaných pořádkových policistů flákalo dost daleko od pódia, aby nic neviděli. Na žádné akci nebyli přítomni protiextremističtí policisté v civilu, kteří jindy houfně navštěvují mítinky anarchistů i setkání komunistů či ekologických aktivistů.

Žádost ČSSD o policejní ochranu mítinků si policejní prezídium vykládá nejspíš po svém. Namísto vynucování dodržování veřejného pořádku hovoří nijak zvlášť neproškolení policisté o nejasné právní hranici mezi výměnou názorů a metáním vajíček. Shromažďovací zákon neznají, veřejný pořádek je jim lhostejný a konat nejspíš začnou až tehdy, až začne téci krev. A to může být kdykoliv. Protože záměrně vyvolávaná provokační a konfrontační atmosféra bez jakýchkoliv pravidel a absence orgánů státu dovoluje už použít i fyzické násilí - na ochranu vlastního majetku i vlastního zdraví.

Nejvyšší správní soud s křížkem po funuse

Nejvyšší správní soud v Brně pořádá 17. 6. 2009 jednodenní seminář s názvem "Shromažďování ve veřejném prostoru - svoboda nebo hrozba?" Cílem semináře je podle soudců "diskuse nad, jak věříme, velmi aktuálním tématem realizace shromažďovacího práva a jeho zneužívání pravicovými extremisty". K rozvinutí debaty by podle organizátorů měli přispět svou účastí jak soudci, tak zástupci neziskových organizací, lidé z akademické obce, právníci, politologové i lidé ze státní správy, tedy osoby setkávající se s touto problematikou a řešící různá její úskalí v rozličných rovinách a z různých úhlů pohledu.

Pozvali soudci také Romy, kteří byli doposud cílem útoků pravicových extremistů? A pozvali i zástupce sociální demokracie?

Jedinou odpovědí na vajíčka jsou volby bez vajec

Evropské volby jsou 5. a 6. června 2009. Jděte k volbám. A volte. Jedni s Paroubkem, druzí proti Paroubkovi. Volte ale proti násilí. Volte proti narůstajícímu neonacismu, proti nesnášenlivosti a extremismu. Zbytek ať volí koho chce. Třebas Pence. Jedině tento plebiscit o budoucí podobě demokracie v České republice dá odpověď na otázku, jací doopravdy jsme.

psáno pro Literární noviny

Vytisknout