Příznivci neočkování parazitují na těch, kteří se očkovat nechali

17. 1. 2011 / Alice Valkarová

Může se samozřejmě zcela svobodně rozhodnout, že on bude jezdit vlevo nebo, že na přechody pro chodce koukat nebude, ale bude mít asi problém se zákonem a možná že nejenom to. Neočkované dítě nemusí onemocnět v zemi, kde je 99.9 procent dětí proti dané chorobě očkováno, pokud tedy nepojede třeba někam do Asie nebo Afriky nebo nebude-li žít s bezdomovci. Může se tedy zdát, že je očkování zbytečné. Jak by se ale situace změnila, kdyby byli zastánci možnosti neočkování téměř všichni rodiče a nebylo tudíž naopak očkováno 99.9 procent dětí? Přívrženci neočkování totiž v podstatě parazitují na těch, kteří "riziko očkování" podstoupili. Já si ale ještě pamatuji doby, kdy očkování proti obrně nebylo a mí někteří spolužáci měli po prodělané obrně trvalé následky. Jak šťastni byli tenkrát mí rodiče, když se očkování objevilo!

Je jasné, že očkování není úplně bez rizika. Něco o tom vím, předloni má vnučka onemocněla po očkování meningitidou. Asi 14 dní před očkováním prodělala nějakou virovou infekci a tak i když se zdálo, že je už dávno úplně v pořádku, zřejmě nebyla. Nemoc nezanechala naštěstí žádné následky. Přesto tuto zkušenost nemohu říci, že by naše rodina na očkování zanevřela.

Vytisknout