Smysl veřejné služby

22. 11. 2010 / Štěpán Kotrba

Duhanovo úvodní a místy sebereflexivní vystoupení pojmenovalo řadu chyb i řadu předností, pro něž je dobré tato média zachovat a rozvíjet. Bylo svou komplexností až překvapující, sebekritičností odvážné a sebejisté. Svou hloubkou nutící i mne k řadě úvah a korekcí názoru. Proměnu chování publika ale jen mírně inovovaný koncept veřejné služby neodstraní. Zásadní změnou je diferenciace zájmů veřejnosti, generační a tématická segmentace spolu s možností výběru z nepřeberné řady kanálů. Koncept dominantního celospolečenského média je mrtev. Veřejná služba se musí segmentovat v souladu s proměnlivými přáními posluchačů, digitální možnosti musí nabídnout daleko více různého obsahu, více je třeba využívat možností off-line šíření a archivů. Hlavní programy musí obsahovat více křížové reklamy na specializované kanály. V tom mají rozhlas i televize možnosti (nejsou, respektive nemusejí být vůči sobě navzájem konkurenční) i rezervy, stejně jako ve společném marketingu. Koordinované programování a crossmediální projekty pak budou vyvrcholením radikální proměny. Otázkou zůstává, zda politici, kteří rozhodují i o charakteru médií, hodlají veřejnou službu zachovat, nebo ji řízeně postupně degenerovat, aby ji pak mohli jako „nefunkční a drahou“ zrušit.

Domnívám se nicméně, že Duhan ve svém příspěvku na několika místech otevřel – možná nechtěně neobratnou formulací – dveře tam, kde jsou už osm let zavřené. Jde o duel Vladimíra Železného s Ivo Mathém z roku 2002, kdy tehdy ještě mocný ředitel komerční televize Nova na odborném semináři o médiích v Českém Krumlově řekl, že veřejná služba by měla dělat pouze to, co komerční neumí dělat lépe nebo levněji. Myslím, že omezovat se pouze na menšiny, i když každý jsme někdy menšinou, je omezující a pro veřejnou službu svazující a omezující strategickým způsobem její rozvoj. Nemyslím, že ČT či ČRo by měly rezignovat na všeobecnou konkurenci komerčním médiím. Obě instituce by měly umět plnit veřejnou službu tak atraktivně, aby si ji našla i mladá generace. Je to otázka nejen tématická – obsahová, ale i technologická. Mladá generace chce více multimedializace a větší zapojenost „svých“ médií do sociální sítě. Při vyšším stupni modernizace rozhlasu by se stal a zůstal atraktivní i pro značnou část mladých posluchačů. Ukázkou takové atraktivity je rozhlasový projekt „automatické“ hudební stanice D-Dur, multimediální projekt Odhalení, ověnčený mezinárodními cenami, či „rebelské“ rádio Wave, přinášející mladé generaci alternativní pohled na kulturu i specifické zpravodajství. Stejně tak ukazuje atraktivitu veřejné služby divize nových médií v České televizi, která od Českého rozhlasu převzala štafetu mediální technologické laboratoře a nyní připravuje video-on-demand obsah i hybridní vysílání HbbTV. Spojení manažera obsahu Fridricha s manažerem technologického rozvoje Hanušem přineslo prudký rozvoj nových médií a interaktivní propojení „klasického“ vysílání ČT s facebookem či internetovými aplikacemi. To vše teď ústí do projektu hybridní televize, k níž jsme v letech 2005-6 připravili digitálními novelami zákona 484/1991 Sb. o České televizi a vysílacího zákona 231/2001 Sb. legislativní podklad. Termín "multimediální obsah veřejné služby", který se objevil v zákoně, teprve za dva roky nalezne naplnění. Další termíny, v zákoně také uvedeny, dojdou naplnění ještě později. To vše ale prozatímního generálního ředitele Duhana nyní zajímat nemusí - už jen proto, že konzervativnost zaměstnanců rozhlasu prozatím nikdo nebude překonávat násilím. Ani on, myslím. Sestup poslechovosti všech stanic bude odteď nezadržitelně pokračovat a až si neudržitelnost situace vynutí řešení, bude řešení k dispozici spolu s konceptem změn.

Duhan reagoval replikou o přípravě pátého okruhu ČRo, tak jak to má televize, tedy internet a nová média. Seminář byl podle organizátorů prvním v řadě, následovat by měly ČTK, tisková média, objektivita a vyváženost, neboť na rok 2013 má ministerstvo kultury zařazeno novely zákona o ČT a ČRo.

To ostatně konstatoval už místopředseda Sněmovny Zaorálek, když na úvod prohlásil, že je vhodná doba, aby se konala první debata nově zvolené sněmovny o tom, co to je veřejná služba. Zdůvodnil to tím, že mnozí se v médiích nechali slyšet, že to neví.

ČSSD podle něj nemá pochyby, že Česká republika potřebuje média veřejné služby a tudíž je to debata, která musí probíhat neustále, souvisí nejen s měnícím se veřejným diskursem i novými technologiemi. Bývalý ředitel ČT Mathé konstatoval, že poslání instituce veřejné služby je v české legislativě formulováno velmi precizně. Ředitel zpravodajství České televize zmínil 3 základní významy veřejné služby a její „veřejné užitečnosti“ dle Trinet Siversenové: kvalita, univerzalita a dostupnost. Veřejná sféra je podle této definice prostor, ve kterém se členové veřejnosti stávají občany. Přístup k informacím a znalostem, který umožňují vykonávat občanům práva povinnosti. Položení rovnítka mezi slova veřejnost a publikum, zachování a rozšiřování plurality.

Jak se dosíci veřejné služby? Podle Bradáče podporou místního vysílání, podporou gramotnosti a vzdělanosti, zachováním audiovizuálního kulturního dědictví.

Ředitel Impulsu Hrabák je přesvědčen, že komerce plní alespoň 50 procent veřejné služby. Ale definice veřejné služby podle něj musí být užší. Musí dojít k jasnému definování cílů a musí jích být maximálně 5, jinak se v tom vedení médií ztratí. Od představitele soukromého rádia je to pochopitelná reakce.

Kdo se zeptal veřejnosti, co chce? Kdo je ta naše veřejnost? Veřejnost jsou lidé, kteří bydlí v Novém Bydžově a podobně, odpověděl si na vlastní otázku Hrabák. Podle něj si musíme ujasnit, co jsou to média veřejné služby a je chybou to zužovat jen na rádio a televizi. Proč zapomínáme na internet, jako na médium veřejné služby? Proč zapomínáme na tisk jako na médium veřejné služby? Proč by i tisk nemohl být médium veřejné služby, ptal se Hrabák. V jakém rozsahu mají média plnit funkci veřejné služby? Musí to každé médium VS plnit všechny funkce, které si dokážeme vymyslet směrem k veřejné službě? Kdo je reprezentantem veřejnosti a představitelem veřejnosti? To jsme nikdy ani pořádně nedefinovali, kdo je představitelem veřejné služby? Hrabákovy provokativní otázky vyburcovaly mnohé k odpovědím. Ředitel Českého rozhlasu Duhan konstatoval, že praxe médií veřejné služby, konkrétně ČRo, který už více než rok vede, nenaplňuje onu ideální představu. Otázkou je, zda existují nějaké relevantní průzkumy. Zákon je přemýšlením o veřejné službě na úrovni doby, v níž vznikal, tedy na počátku 90 let. Je to definováno podrobně, protože byla obava, že ČRo zanikne nebo bude poškozen duálním vysíláním. Rozhlasový zákon byl novelizován, past pozitivismu ovšem podle ředitele zůstala. Problémem je podle něj zbytečné zachovávání zastaralých forem práce, zbytnělá struktura rozhlasového těla a nehybnost. ČRo se nachází na samé hranici možností a ne zcela připraven čelit výzvám 21. století a v mnoha případech zaskočen dynamikou společenských i technologických změn.

Karel Hvížďala konstatoval, že v německém kontextu je význam slova veřejnoprávnost naprosto jasný. Hovořil o tom, jak se řídí německá televize. Podle Mathého neexistuje nic takového, jako veřejnoprávní Silvestr nebo veřejnoprávní fotbal ... Obé ale je legitimní za veřejnou službu považovat.

I v Senátu nyní probíhá boj o budoucnost médií veřejné služby. Dovolte, abych přispěla několika poznámkami jako členka parlamentního shromáždění Rady Evropy, konstatovala Alena Gajdůšková ve své replice. Podmínky pro veřejnou službu jsou stanoveny EBU. Povinnost pokrytí území celého státu, poskytování rozmanitého a vyváženého programu, vlastní výroba podstatné části vysílaných pořadů. Vyjádřila se k tomu konference ministrů Rady Evropy 2009 a přijala politickou deklaraci. V té se praví, že musí nadále existovat silná média veřejné služby. Tak, jak to ukládají dokumenty Rady Evropy. Aby občané dostali dostatek informaci a dostali svá relevantní práva. Podle Gajdůškové i lidé ze soukromých médi by měli usilovat o to, aby média veřejné služby byla skutečně veřejnou službou, aby poskytovala referenční rámec jejich práci.

Seminář naznačil velmi jasně rámec budoucích lobbyistických útoků proti veřejné službě, stejně jako argumentaci na její obranu. Naznačil i obrysy uvažování politiků. To, na co nedal odpověď, je rámec strategické koncepční změny rozběhlé digitalizací televizního vysílání a vytvořením veřejnoprávního multiplexu DVB-T, která od roku 2000 probíhá prakticky bez přerušení nepřetržitě. I když se o ní nehovoří, i když se mnozí snaží ji zbrzdit či vývoj zvrátit finančním vysáváním, personálním či obsahovým znejistěním. Technologické změny započaté okolo roku 2000 určily možnosti regionálního vysílání, limity interaktivity, určily standardy budoucích služeb a definovaly tak rámec budoucnosti na dvacet let. Vytvořil se legislativní rámec i jízdní řád celého procesu.

Tři roky trvající válka lobbistů komerčních médií v Radě Českého rozhlasu proti Václavu Kasíkovi byla trestem za to, že Kasík resuscitoval umírající instituci. Proto byl nakonec odstraněn. Bitva proti generálnímu řediteli Janečkovi byla dalším krokem, který měl vést k oslabení a zastavení rozvoje televize. Tento krok nevyšel. A zděšení, které následovalo po zvolení Radima Hrehy generálním ředitelem ČTK, bylo nelíčeným zoufalstvím, že by se budoucí řízená privatizace pod vedením generálního ředitele Stibrala za přispění Rady ČTK nemusela povést a ČTK by bylo možné zachránit pro veřejnou službu.

Přes všechny tyto pokusy o degradaci veřejné služby se proces mediální digitalizace nezadržitelně chýlí k prvnímu milníku, kterým bude kompletní vypnutí analogového televizního vysílání. Jak bude vypadat nejen česká, ale i evropská mediální krajina poté, o tom se rozhoduje dnes na těchto jednáních. Technologie nám mezitím přiblížila vysílání interaktivní hybridní televize HbbTV, mobilní streamové online vysílání, vysoké rozlišení HDTV1080p a 3D vysílání, DMB a další multimediální možnosti.

Bude už jen na programových pracovnících a manažerech veřejné mediální služby, jak možnosti využijí. Budoucnost klepe na dveře.

Krátká verze článku byla psána pro týdeník Strategie

Vytisknout