Střídavá péče by dětem byla prospěšná

17. 1. 2011

V článku uvádí několik podpůrných argumentů, které však s problematikou zjevně nesouvisí. Smysl návrhu zákona poslance Staňka by měl být v tom, že střídavá péče může být východiskem pro svěření péče v těch případech, kde zjevně nejsou žádné okolnosti, které by svědčily proti, píše Jan Stach.

Paní Čurdová uvádí schválně případy alkoholiků, domácího násilí, ale to jsou pouhá procenta rozvodů v ČR. V té ostatní většině může být střídavá péče východiskem tehdy, kdy se oba rodiče po rozchodu chtějí o děti starat. Tam by tedy měla být střídavá péče nařízena.

V řadě zemí Evropy je to běžné a argument některých psychologů, že máme s tímto modelem malé zkušenosti, nemůže obstát. Děti obecně trpí rozvodem a při střídavé péči tak aspoň nemusí trpět i ztrátou jednoho z rodičů.

I případ T. Smutné, který je v článku uveden, by možná nemusel vzniknout, kdyby oba rodiče po rozchodu mohli dcerku nadále vychovávat. Odmítání rodiče dítětem je právě důsledkem manipulace jednoho z rodičů, který se snaží vnutit dítěti svůj pohled na svět.

Manipulace tohoto typu jsou při střídavé péči mnohem obtížnější. Sám mám střídavou péči už rok na tři malé děti, které to zjevně baví. Po soudu - manželka byla ostře proti - mi pracovnice OSPODu řekla, že je to velké vítězství. Měla by to ale být samozřejmost, že slušný rodič může své děti vychovávat i po rozchodu s partnerkou.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.1. 2011