Planeta Země - další ukázka nové podoby České televize

17. 1. 2011 / Štěpán Kotrba

Přiznám se, že před vysíláním mimořádného večera Planeta Země 2011 jsem byl značně skeptický, protože provizorní seznam pozvaných hostů, do kterého bylo možno nahlédnout, sliboval většinu hostů z amerického či proamerického liberálně pravicového spektra a proti nim stáli pouze profesor Keller a poněkud exotický "lovec Bilderbergů" -- investigativní novinář z Litvy, Daniel Estulin, autor knihy "Skutečný příběh skupiny Bilderberg", který ovšem přijel do Česka na pozvání Lions klubu... Vyváženost dle předběžného seznamu hostů kulhala na obě nohy.

Výsledek však předčil moje očekávání. Česká televize nakonec překvapila. Velmi mile.

Doplnila seznam hostů o dvě ženy, které jsou obě bořičkami mýtů: ekonomickou diskuzi doplnila z Prahy ekonomka Ilona Švihlíková, z New Yorku Hana Brixi, expertka na Čínu ze Světové banky, poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN. Všem, kteří Čínu vidí pouze optikou amerických představ o lidských právech a potlačením povstání na náměstí Tian'anmen v roce 1976 tanky, ukazuje bezohledná globální manažerka Čínu takovou, jaká doopravdy je: silná, sebevědomá a oproštěná od ideologie a dogmat minulosti.

Švihlíková, která se specializuje na analýzu trhů a surovinovou bezpečnost, je vedoucí katedry ekonomiky a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Netrpí neoliberálními předsudky jako jiní ekonomové z VŠE. Diskuze byla výjimečně živá, nejdynamičtější, nejpodnětnější a témata aktuální. Ukázalo se, že sebevětší titul řečníkovi nepomůže, jestliže nejsou za jeho slovy znalosti. To zjistil zejména Edmund Phelps, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, šéf Centra pro kapitalismus a společnost z newyorské Columbia University, který by léčil ekonomickou krizi tím, co ji vyvolalo... Jako nejslabší byl z celé skupiny podnikatel roku 2007 Tomáš Březina, který se sice snažil užívat zdravý selský rozum, ale v hodnocení role státu a vyváženosti vztahů zaměstnavatel-zaměstnanec zastával velmi neobhajitelná stanoviska.

První dva bloky pořadu byly rychlé, pestré, věcné. A výsledek vyvážený dle možností. Brixi byla vynikající nápad, Švihlíková též, i když moc příležitosti neměla... Třetí blok ovšem bylo křesťanské peklo. Takové, jaké si jen křesťani uměj vyrobit - spolu s Václavem Moravcem. Moravcova hvězda pohasíná úměrně tomu, jak se mu zlepšují spolupracovníci. Od devótního rozhovoru s Václavem Havlem jsou jeho setkání s mu názorově blízkými hosty plny přehnané kurtoazní zdvořilosti - což bylo nyní vidět zejména na jeho chování ke katolíku Halíkovi. Křesťané neměli oponety, protože Moravec jim neoponoval. A to je špatně. Moravec se bude muset naučit buď lépe skládat hosty tak, aby měl bipolární či multipolární názorovou vyváženost dostatečně autoritativních hostů, a nebo bude muset nahrazovat názory oponentů sám tak, jak mu nařizuje Kodex. V tomto případě to chtělo do tématu autority a moci vnést trochu sekulárního či dokonce ateistického pragmatismu. Moc duchovních vůdců je upadající tváří v tvář moci nového "boha" - peněz. Do kostela chodí v Česku několik procent lidí, do banky a do práce (téměř) všichni . Stát deklaruje svou sekularitu už v názvu republika, odakzujícího k duchu Francouzské revoluce. EU vydala diář na rok 2011 bez křesťanských svátků... A tak témata víry se stávají z celospolečenských témat privátními. Moravcovi jsou názory katolíků nostalgicky blízké. Do svého pořadu na komerční stanici Impuls si bere jak olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, pražského biskupa Václava Malého, tak prezidenta České křesťanské akademie, papežského preláta "ve službách ducha doby" Tomáše Halíka, externího poradce bývalého prezidenta Václava Havla. Pokaždé je Moravec slušný, přeslušný až servilní. Na pedofilii kněží nebo odmítání potratů se jich neptá. Nepolemizuje ani s nenažraností katolíků, chtějících po státu každý rok stále více peněz, a nejlépe 270 miliard.

Moc a autoritu může nahrazovat v racionální společnosti věda a vědění, ale demokracie není (možná bohužel) meritokracií (rozhodnutí by prováděly pouze osoby v daném směru patřičně kvalifikované). Takže moc je v rukou zákonodárců reprezentujících průměrným způsobem průměrné názory průměrné populace a ekonomická moc v rukou převažujících vlastnických a ekonomických struktur. To si musí uvědomit i liberální křesťan Moravec, i když s mu taková představa společnosti musí zajídat. Jeho role v ČT ovšem je rolí moderátora, z jehož slov by neměl být podle Kodexu rozpoznatelný jeho názor.

mimořádný večer ČT24 Planeta Země 2011 ZDE

Kladné ohlasy diváků a jejich množství prý zaskočily i tvůrce. A tak ohlásili pokračování. Prý ovšem jen jednou za čtvrt roku, víc by produkčně nezvládli. Na další podobně velký blok se těším. Otázkou je, zda takto netrávit každý týden, ale monotematicky a daleko méně dynamicky. Jsou otázky, na které nejde odpovědět rychle a stručně. Nakousnuté věci si zaslouží dokousat a složité otázky potřebují i grafické pomůcky (prezentace, mapy, schémata) a daleko delší čas na vnímání. Ta rychlost sluší krátkým přehledům. U tříhodinového bloku je až ubíjející (a to o mnoha věcech vím podrobnosti a kontext, takže pro mne nejsou novinkou). Nevýhody tříhodinového týdeníku? Přestalo by to být tak výjimečné. Ale slušelo by to jednotlivým tématům. I České televizi, která ukázala, že umí být veřejnou službou bez výhrad. Když chce.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.1. 2011