17. 8. 2010
Čína v druhém čtvrtletí roku 2010 předstihla hospodářsky Japonsko a stala se druhou největší světovou ekonomikou. Vznikl tak další mezník v proměně zchudlého komunistického státu v hospodářskou supervelmoc.
Čínská ekonomika v současnosti roste rychlostí asi 9 procent ročně a někteří odborníci očekávají, že Čína hospodářsky předstihne Spojené státy už v roce 2030. Obrovská finanční moc Čína má velké politické důsledky.
Z oficiálních dat, zveřejněných v pondělí, vyplývá, že nepevně se rozvíjející japonská ekonomika zaznamenala v druhém čtvrtletí roku 2010 růst pouhých 0,1 procent, s HDP 1,28 bilionu dolarů, zatímco Čína zaznamenala HDP 1,33 bilionu dolarů. I když to není poprvé, kdy Čína hospodářsky předstihla Japonsko v jediném čtvrtletí, odborníci nyní očekávají, že Čína bude do konce roku 2010 solidně před Japonskem.
Dramatický růst hospodářské moci Číny od doby, kdy před třiceti lety začal Deng Xiaopiung zavádět volnotržní reformy, způsobil, že se Čína rychle stala jednou z ekonomicky nejmocnějších zemí světa. Před pouhými deseti lety byla šestou největší ekonomikou na světě, ale v r. 2005 předstihla Británii a Francii a v roce 2007 Německo. Loni Čína předstihla Německo jako největší světový vývozce a také se stala největším trhem pro automobily.
Zatím zůstává Čína ještě daleko za Spojenými státy. Mezinárodní měnový fond očekává, že roční čínský HDP dosáhne letos 5,36 bilionů dolarů, zatímco americký HDP 14,79 milionů dolarů.
Podle Nicka Parsonse, šéfa výzkumu z National Australia Bank, podtrhla globální finanční krize, že se světová moc přesunuje na Východ. "Čínská ekonomika se za posledních deset let více než zdvojnásobila a znovu se zdvojnásobí v následujících deseti letech. Finanční krize tyto změny neurychlila, ale upevnila je," zdůraznil.
Japonsko bylo od roku 1968 druhou největší ekonomikou na světě, kdy předstihlo Německo. Avšak japonský "hospodářský zázrak" skončil na začátku devadesátých let, kdy praskla realitní finanční bublina. Pak následovalo deset let těžké hospodářské stagnace a Japonsko se z hospodářské krize nikdy úplně nevymanilo. Dnes čelí deflaci, má stárnoucí a zmenšující se obyvatelstvo a jen minimální růst.
K závratnému růstu čínského hospodářství nedošlo bez problémů. Vyvolalo to obrovské a bolestivé sociální změny, včetně masového přistěhovalectví z venkova do měst, která rostou bezprecedentní rychlostí. Očekává se, že se do roku 2025 počet obyvatel čínských měst téměř zdvojnásobí. Čína bude v té době mít 225 měst, každé s více než 1 milionem obyvatel. V Evropě je jen 35 takových měst. Čínský hospodářský růst pokračoval i během nynější hospodářské krize, částečně v důsledku vládních finančních injekcí na podporu ekonomiky ve výši 586 miliard dolarů.
V Číně jsou obrovské příjmové rozdíly. Čína má 1,3 miliardy obyvatel. OSN odhaduje, že asi 300 milionů Číňanů bylo od začátku reforem osvobozeno od chudoby, ale zatímco v Šanghaji a v Pekingu prosperují luxusní butiky, stamiliony lidí dál žijí v obrovské bídě, zejména na venkově. Japonsko patří stále k nejbohatším zemím světa, HDP na hlavu tam dosahuje 39 700 dolarů. V USA je to 46 400 dolarů a v Číně jen 3600 dolarů.
Rychlý hospodářský rozvoj Číny vedl k ekologickým problénmům: v roce 2006 Čína předstihla Spojené státy jako země s nejvyššími emisemi skleníkových plynů. Tento měsíc Peking nařídil uzavření více než 2000 podniků, které znečišťovaly životní prostředí, byly nebezpečné anebo energeticky neefektivní. Dokazuje to, jak stát, v němž absolutně vládne jediná strana, může okamžitě provést změny.
Hospodářský růst Číny znamená, že Čína potřebuje velké množství energie a přírodních zdrojů. Čína způsobuje růst cen komodit, což vytváří potenciál pro konflikty. Čína čile obchoduje v Africe, v Latinské Americe a v Asii, aniž by požadovala dodržování lidských práv, jak to často dělá Západ.
Vládnou také obavy, že je globální ekonomika nevyvážená: existují obrovské obchodní deficity mezi Čínou a rozvinutým světem. Čína podle odhadů vyrábí čtyři pětiny všech hraček na světě a téměř tři pětiny veškerých oděvů. Kritikové v Evropě a v USA argumentují, že Čína získává tento prospěch neférově, protože udržuje svou měnu, yuan, na uměle nízké úrovni, z čehož mají prospěch čínští vývozci.
Usuzuje se, že se čínský hospodářský růst začne za dvacet let zpomalovat na asi 3,5 - 4 procenta ročně. Částečně to způsobí stárnoucí obyvatelstvo, částečně politika jediného dítěte, zvyšování platů a rostoucí závislost na domácí poptávce, až zahraniční poptávka poklesne. V poslední době došlo k několika dramatickým stávkám v automobilce Honda a v dalších továrnách v jižní Číně, kde dělníci požadují lepší plat a pracovní podmíinky. Řada sebevražd v podniku Foxconn, který vyrábí iPhony a další výrobky firmy Apple, vedla k znepokojení: zaměstnancům byly zvýšeny platy.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout21.1. 2016 / Petr Ježek
Zadluženost USA je ve skutečnosti mnohem vyšší, než jak to sdělují oficiální data, jak již upozornil Lawrence Kotlikoff a upřesnil David Walker. Činí cca 65 bilionů USD místo oficiálních necelých dvaceti. Kolik dalších zemí cudně skrývá své narůžovo ...