ANALÝZA
19. 8. 2010 / Štěpán Kotrba
Pokrok ve vědě a technice tvoří sny. Technologie je jako kouzelný střevíček. Možná se jednoho dne objeví technologie, kterou lidstvo nezvládne řídit, a zničí nás všechny. Přesto lidstvo vždy platí poplatky dopředu za hledání novějších a lepších technologií.
Zpráva Pentagonu "China Military Power Report 2010", ketrou mají Britské listy k dispozici, varuje před zvýšením vojenských kapacit Číny, zejména s ohledem na americké zájmy při udržení prozápadního systému na Tchajwanu. Američtí vojensko-zpravodajští analytici už několik měsíců bijí na poplach. Důvodem je údajná existence balistické rakety použitelné proti americkým letadlovým lodím. Chloubě impéria. Skrytým důvodem americké paniky je ale nejspíše uměle mediálně zesilovaná potřeba Raytheonu a dalších zbrojních výrobců získat další astronomické prostředky z amerického vojenského rozpočtu na příští rok. USA se tak budou bránit proti hrozbě, která nejspíše neexistuje. Ale mohla by... Možná...
Americký expert na čínské vojenství Bernard Cole už před lety řekl: "Jsme si jistí, že Čína na tom pracuje už nějakou dobu. A znamená to jasnou hrozbu. Nevím, jak bychom dnes takové raketě čelili."
Stratégům USA nejvíce vadí, že během posledních 30 let Čína zaznamenala velký pokrok ve svém úsilí o hospodářský růst a
rozvoj. Největší nebezpečí pro stále ještě dominantní vojenskopolitické postavení USA v Pacifiku vidí v komplexní
transformaci čínské armády v hi-tech oblasti v posledních deseti letech a nejnověji v údajné existenci nové čínské balistické střely DongFeng DF-21D (NATO CSS-5 Mod. 4), která by podle nich mohla být použita s konvenční vysoce explozivní protipancéřovou hlavicí na vzdálenost 1000 a více kilometrů proti těžce obrněným a jinými prostředky prakticky nepotopitelným americkým letadlovým lodím.
Zatímco jaderná bomba by teoreticky mohla letadlovou loď potopit za předpokladu, že útočník by byl ochoten zvýšit sázky na atomové úrovni , jedinečnost konvenčně ozbrojené DF-21D by byla v její schopnosti udeřit obrovskou rychlostí na takto silně obrněný a bránící se pohyblivý cíl s dokonalou přesností. Čínská média překládají informace amerických zpravodajských analytiků o této střele ze západních médií, aniž je oficiálně kdokoliv jakkoliv komentuje. Je všeobecně známo, že čínské ministerstvo obrany nikdy nekomentuje nové zbraně dříve, než začnou fungovat. Pouze čínští vojenští komentátoři překřtili z oficiálních míst nepotvrzenou čínskou raketu a dali jí v titulcích básnické jméno ne nepodobné jménům pro čínské kosmické nosiče Dlouhý pochod: "Americká fantazie". Poetická země.
Americká fantazie : tři DF-21D potápějí letadlovou loď USS Washington (v čínštině) ZDE
Japonská média : Čína rozmístila 100 balistických raket upravených jako protilodní střely (v čínštině) ZDE
Paniku odstartoval penzionovaný generál Dr. Andrew Erickson v roli specialisty na čínskou armádu a v roli profesora China Maritime Studies Institute při US Naval War College, jinak též spolupracovník think-tanku Truman Security spolu s politologem RAND Corporation Davidem D. Yangem, bývalým softwarovým inženýrem firmy Lockheed. Tito dva muži zveřejnili v dubnu 2009 ve sborníku Naval War College Review 2009/4 studii s názvem "Using The Land To Control The Sea?", kterou mají Britské listy k dispozici. Proč také ne? Od čeho jiného jsou akademická pracoviště a akademické bulletiny, aby se v nich publikovaly akademické diskuze? Erickson pokračoval v publikaci i na svém blogu. Vtipné je, že na blogu jako potvrzení svých údajů Erickson cituje ze zprávy Pantagonu, ke které právě jeho původní článek v Naval War College Review zavdal podnět. To je dokonale provedená argumentace kruhem. Ale špatně provedená dezinformace.
28. 3. - 17. 8. 2010, Dr. Andrew Erickson: China Testing Anti-Ship Ballistic Missile (ASBM); U.S. Preparing Accordingly -- Updated With Latest Analysis & Sources ZDE
Vzápětí po zveřejnění Ericksonovy studie se přidal nevládní Project 2049 Institute a ideu penzionovaného generála rozpracoval v rozsáhlou analýzu proveditelnosti takového záměru, ve které ovšem tvrdí věci, které nijak zpravodajsky nedokládá - prostě je jen tvrdí...
14. 9. 2009, Project 2049 Institute: China's Evolving Conventional Strategic Strike Capability / The anti-ship ballistic missile challenge to U.S. maritime operations in the Western Pacific and beyond ZDE
K diskuzi na námořní akademii se připojil výzkumný pracovník tchajwanského Ústavu strategických studií na Tamkang University Dr. Lin Zhongbin či docent katedry strategie a politiky Naval War College a Čínského námořního institutu Toshi Yoshihara. Z domněnky a akademické rozpravy se rázem stala mezinárodní politická událost poté, co Yoshihara svůj názor zveřejnil v rozhovoru pro FOX News. Vzápětí se přidal i Patrick Cronin, ředitel asijsko-pacifického bezpečnostního programu na nevládním ultrakoznervativním think-tanku Center for a New American Security (CNAS).
Nejzajímavější z televizního vystoupení docenta Naval War College Yoshihary ovšem je, že "americké námořnictvo už pracuje na technologii obrany". "Už se investuje do protiraketové obrany - systému určeného speciálně k obraně proti protilodním balistickým střelám", zdůraznil Yoshihara pro televizi FOX News. To je ale novinka... Americká armáda totiž ještě do žádného takového systému neinvestuje... Nebo ví pan docent víc, než americký daňový poplatník či výbor Kongresu?
FOX News: Chinese 'Carrier-Killer' Missile Could Reshape Sea Combat ZDE
Jako poslední se přidal bývalý velitel námořnictva James Kraska, nyní také profesor mezinárodního práva a námořní síly na US Naval War College, který nedávno napsal kontroverzní článek pro časopis Orbis, v němž nastínil hypotetický scénář budoucnosti za pět let, kdy Deng Feng 21D rakety s protipancéřovou hlavicí potápí 333metrovou letadlovou loď USS George Washington.
Pokud vývoj situace zvulgarizuji, parta nudících se bývalých admirálů neměla co dělat a vymýšlela nebezpečí v rámci akademické svobody. Přenesením myšlenky z hypotetického do reálného rámce vznikla celosvětová hysterie armádních a politických analytiků. Možnost či schopnost se změnila na hrozbu. Smrtelná past vojenské logiky. A nyní se všichni připravují řešit problém, který ve skutečnosti nevznikl... Ale co kdyby, že jo?
Potenciální hrozba, odvozená z čínského zájmu na rozvoji ASBM a souvisejících systémů byla ovšem v tu ránu - bez jakéhokoliv dalšího ověřování - zdokumentována ve zprávě Ministerstva obrany China Military Power Report za rok 2009, ve zprávě Národního leteckého a kosmického zpravodajského centra NASIC 2009, jakož i ve zprávě kanceláře Námořní zpravodajské služby ONI a ve zprávě Výzkumné služby Kongresu. Spirála paniky. Takže se se největší pravděpodobností investovat bude.
V listopadu 2009 prohlásil vyšší zpravodajský důstojník čínského oddělení ONI Scott Bray, že vývoj čínských protilodních balistických raket "pokročil pozoruhodnou rychlostí" a dosáhne operační schopnosti v rozpětí... ... "něco přes deset let". Žvást. Deset let je ve světě armádního hi-tech vývoje něco jako nekonečno. Nikdo nevidí do cizího, kulturně, jazykově i technologicky nepřístupného výzkumu takto daleko. Obávám se, že ani čínští plánovači ne. Ve hře je příliš velké množství proměnných.
Jeho názor zaujal redaktory čínského oficiálního vojenského vysílání CCTV 7 Čínské ústřední televize, kteří se snažili divákům názorně vysvětlit, jak takový princip lze realizovat. Animace proběhla v diskuzním popularizačním pořadu s názvem "Balistické střely - přirození nepřátelé letadlové lodi?". Američané si to však vyložili špatně... Teoretická možnost se změnila na praktickou schopnost. Spirála paniky se roztočila o něco rychleji.
Koncem března 2010 se k vyvolání paniky připojil admirál Robert Willard, velitel amerického pacifického štábu (PACOM) v důvěrném memorandu pro výbor Kongresu pro vojenské plánování, které mají Britské listy v elektronické podobě taktéž k dispozici. To už není plkání penzionovaných admirálů ve vysokoškolském časopise, ale smrtelně vážné memorandum pro odborné fórum zákonodárce jedné z hlavních vojenských velmocí a stálého člena Rady bezpečnosti.
Admirál Robert Willard , velitel pacifického štábu (PACOM): "Vojenský přehled USA - Asie-Pacifik , " Zahraniční tiskové středisko, US Department of State , Washington, 25.března 2010 ZDE
Panika vypukla naplno. Možnost a schopnost se změnily na hrozbu. A hrozbám se musí čelit. Vojenskoprůmyslový komplex a jeho plánovači ucítili příležitost a okamžitě se jí chopili. PR oddělení dostala zelenou ke všem spekulacím. Média na západě se začala plnit informacemi o raketě DF-21D. Hrozba se tak stávala reálnější a všeobecně známou. Mediální pokrytí možnosti je schopné rozpoutat světovou válku. Amerika je zemí neuvěřitelného informačního chaosu.
Wall Street Journal: U.S. Sounds Alarm at China's Military Buildup ZDE
Čínská média mezitím překládala bez jakéhokoliv komentáře zprávy i spekulace z dostupných amerických a dalších západních zdrojů, pečlivě až úzkostlivě každou zprávu označovala uvozvkou amerického či britského zdroje, doprovázela je snímky odpalovacích kontejnerů příbuzných raket DF-21C ze slavnostní vojenské přehlídky v Pekingu z roku 2009 a americkými ilustracemi, vizualizujícími pro americké politiky, co by se stalo, kdyby... Tyto zprávy se zpětně z Číny dostávaly do USA jako překlady překladů a monitor monitoru a i takový časopis jako Wired použil americké snímky s čínskými titulky (jako by šlo o čínské snímky) pro názornost jako ilustrace k článku spekulujícím o "čínské hrozbě"... Nikdo se nenamáhá s ověřováním, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Hrozba se změnila na realitu. A o hrozbách je třeba občany a zejména politiky informovat, aby jim mohli čelit.
Ningbo, Xinhua: Protilodní střela Dongfeng - 21D je pověstí nebo nebo na konci závěrečných zkoušek? (v čínštině) ZDEZDE
Někteří čínští komentátoři poznamenávají, že potopení letadlové lodě USA čínskou střelou by se rovnalo vyhlášení války Spojeným státům a to si nikdo nedovolí, natož Rusko nebo Čína. Ani v bývalém Sovětském svazu by se toho nikdo neodvážil. Čína nemůže vyhlásit válku Spojeným státům ani Rusku, je nepravděpodobné, že by někdo vyvolal válku mezi hlavními mocnostmi. I když současný svět je křehký svět, dostal po 2. světové válce a dalších konfliktech velkou ideu míru, konstatuje čínský komentátor.
Hebei: Schopnost potopit americké letadlové lodě bude mít vážné následky a nikdo se toho neodváží! (v čínštině) ZDE
Dokonce se našli i vtipálci (nejspíš blogeři z Tchajwanu) , kteří si dělali srandu a vypustili v čínštině zprávu, že na rekonstruovanou letadlovou loď Varjag (Ještěr, třída Admirál Kuzněcov, Projekt 1143.6 Kreml), kterou čínská firma Chong Lot jako nepojízdný vrak (chyběl motor a kormidlo) koupila od Ukrajiny za 20 miliónů USD v roce 1998 (fakt) a chtěla ji předělat na plovoucí kasino, instaluje čínská armáda namísto původní výzbroje - střel P-700 Granit (/NATO SS-N-19) 12 střel Dongfeng-21D, neboť střely Granit jsou přibližně stejně velké, jako DF-21. Koupený vrak se rekonstruuje už dlouho a neví se, k jakému účelu jej Čína použije.
Faktem ovšem zůstává, že Varjag nyní už řadu let prochází velmi sofistikovanou modernizací na čínské námořní základně Dalian v severovýchodní Číně, kam byl vlečen 627 dnů rychlostí 6-11 km/h trasou dlouhou 28200 km. Faktem je zároveň, že turistická a zábavní agentura Chong Lot byla ve skutečnosti dceřinou společností holdingu Chin Luck z Hong Kongu. Majitele agentury chtěla v roce 1999 zatknout hongkongská administrativa pro podvody, nicméně ten se v té samé době léčil v ústřední vojenské nemocnici v Pekingu... Mezitím společnost koupila jiná hongkongská firma Goldspot Investment, jejíž čtyři ze šesti členů představenstva žijí v čínském přístavu Yantai, kde jsou umístěny hlavní loděnice čínského námořnictva. Předsedou představenstva je bývalý vysoký vojenský důstojník. Po příjezdu vraku v roce 2002 do doků natřeli loď dělníci šedou barvou čínského vojenského námořnictva. V prosinci 2008 , mluvčí čínského ministerstva národní obrany prohlásil, že Čína "vážně zvažuje" přidání letadlové lodi Varjag do své flotily jako "symbol národní síly a konkurenceschopnosti země". To předcházelo výroku ředitele kanceláře zahraničních věcí ministerstva národní obrany generálmajora Qian Lihua, že "mít letadlovou loď je snem každé vojenské velmoci" a "není otázkou, zda máte letadlovou loď , ale je otázkou, co s vaší letadlovou lodí děláte..." Čínská armáda udělala nejdříve to, že přejmenovala loď na Shi Lang - po čínském admirálovi (1621-1696), který se zmocnil království Tungning - dnešního Tchaj-wanu v roce 1681, kdy se poprvé stal ostrov součástí Číny. Nejnovějším zdokumentovaným vývojem byla výstavba radarového stožáru v prosinci 2009. Nikdo neví přesně, jaké plány s letadlovou lodí původně na jaderný pohon o výtlaku 65.000 tun Číňané mají. Původně měly lodě třídy Kuzněcov nést 3000 mužů posádky, až 36 bitevníků Su- 33s, 14 protiponorkových vrtulníků Ka- 27PL, dva vrtulníky pro elektronický boj a dvě pátrací a záchranné vrtulníky. Loď může vést 2500 t leteckých pohonných hmot , což umožňuje 500-1000 bojových vzletů.
Rusové Čínu varovali, že jim může trvat deset let i více rozvíjet znalosti a dovednosti, potřebné pro efektivní chod letadlové lodi. V říjnu 2006, ruský deník Kommersant odhalil, že Rusko plánuje Číně prodat až 50 bitevníků Su-33 za 2,5 miliardy dolarů.
Kdyby se skutečně stalo, že by v budoucnu střely existovaly a loď by byla vybavena kontejnery pro odpal DF-21D, bylo by to nejlogičtější místo odpalu takovýchto protilodních střel a nejobávanější varianta jejich užití. Protože flotila v čele s letadlovou lodí se dá dobře bránit na dostatečně velkou vzdálenost a nejde ji jen tak zasáhnout, jako podzemní silo či základnu. Může operovat ve velké vzdálenosti od pobřeží, což zvyšuje násobně akční rádius pro balistické střely daleko nad rámec jejich doletu. A jedině letadlová loď je dostatečně velká a stabilní, aby pohltila vertikální sila (Granit oproti DF-21 startuje z kontejnerů v šikmé poloze) a neměla problém při odpalu raket. Stejným způsobem mají americké křižníky třídy AEGIS umístěny odpalovací sila daleko subtilnějších SM-3. Současná zpráva čínského serveru je ovšem s největší pravděpodobností hoax...
Chin Qiang: Na letadlové lodi Kuzněcov byla úspěšně nainstalovány řízené střely Dongfeng - 21D ! (v čínštině) ZDE
O čínské protilodní střele mluvil i americký ministr obrany Robert Gates ve svém projevu na Asociaci US Air Force. Psali o ní ve "Stars and Stripes" a hovořilo se o ní na Asijském bezpečnostním fóru ve Vietnamu. Spojené státy dostaly strach, že nová zbraň změní rovnováhu sil v Pacifiku. Američtí stratégové přišli hned s přijatelným vysvětlením, kam takové střely umístit. Domnívali se, že čínské protilodní balistické střely budou nasazeny v pobřežních oblastech tak, aby se první série raket ocitla v blízkosti Tchaj-wanu. Kde jinde? Obsese z tchajwanské úžiny zaměstnává jak generály v ÚV KS Číny, tak velení americké pacifické flotily už půl století. Jako UFO. Mezitím se změnilo vše. i Čína. Číňané jsou ovšem ze "staré školy" a tak čínští novináři s jemnou čínskou zdvořilostí označovali neexistující střelu DF-21D jako "mýtickou" či "vybájenou". Nikdo ovšem nepopřel nic. Proč také? Čínští diváci a čtenáři se upokojili, neboť i "američtí zpravodajští analytici" a "američtí generálové" připustili, že má Říše středu "vybájenou" zbraň, která odstraší i nejmocnější západní velmoc od vojenského ohrožení jejich vlasti. Hrdý nacionalismus našel úrodnou domácí půdu. Na západě se analytici klepou strachy před mocnou Čínou...
Paniku se pokusil zastavit až původní autor ideového konceptu protilodní balistické střely, ředitel Ústavu vojenské vědy a technologického vzdělávání a výzkumu na čínské Národní univerzitě obrany a autor trilogie "Kdo vyhraje příští válku?", "Jak daleko je válka u nás?" a "Kdo je další cíl?", profesor generálmajor Zhang Zhao Zhong, který je častým hostem čínských televizních studií. Zhao Zhong tvrdí, že "případ Ruska nám dává možnost si uvědomit, že vzájemně prospěšné vztahy a soužití se Spojenými státy, Japonskem, Francií a dalšími velkými zeměmi jsou důležité pro všechny. Není to záležitost žebrání na jedné straně, protože tyto vztahy musí být založeny na národních zájmech a na zásadním významu rozvoje naší země." Generál se domnívá, že "...Mezinárodní vztahy jsou odlišné od osobního přátelství. ...Přesto stále existují lidé na Západě , kteří nás chtějí zničit, nebo nás rozdělují, a tak musíme myslet na naši národní obranu, a to nejen v době míru , rozvoje a vydělávání peněz". Jelikož je Zhao Zhong zastáncem vyváženého, ale hrdého pohledu na vztahy USA - Čína, v podobném duchu se neslo i jeho dementi. I když by to bylo teoreticky možné, je to v současné době technicky obtížné, prakticky neproveditelné, řekl . "Čína nemá balistické rakety útočící na letadlové lodě. Číňané se v budoucnu mohou dostat na Měsíc. Můžeme najít vodu na Měsíci. To vše může někdy nastat , ale ne dnes. Jsou to zbožná přání, zbytečné spekulace. Mám pocit , že tento technologický průlom je velmi obtížný. ... Spojené státy jsou stále z něčeho nervózní... Čínsko-americké strategické vztahy jsou v souladu s prezidentem Obamou nazývány konkurenčním partnerstvím, čínská armáda nezpochybňuje Spojené státy. Máme takový přátelský vztah , nemáme strach z toho, co je ve Spojených státech," prohlásil generál v televizním pořadu. Ideových návrhů má plánovací oddělení každé armády vždy dostatek. Jen zlomek z nich se ale ve skutečnosti realizuje, neboť většinou takováto realizace, pokud má být skutečně převratná a ne jen vyhazování peněz z okna, je na hranici jak ekonomických tak technologických a znalostních možností. Jak se ukazuje, představa zbraně je skoro stejně účinná, jako zbraň sama. Taktiku "uzbrojení" aplikovaly USA na Sovětský svaz vcelku úspěšně. Symetrické odpovědi vedly pouze k ekonomickému vyčerpání země. Číňané už mnohokrát ve vojenství ukázali, že se dokáží poučit z historie, nejen z té své. Oproti tomu sebestředné USA dokázaly v praktické politice i válkách, že znalosti opravdových mistrů umění boje - třeba spisů o válce čínského generála Sun-c', či japonského mistra meče Mijamota Musašiho (Gorin-no-šo, Kniha pěti kruhů, zejména Svitek ohně, kapitola Znepokojování...) jsou jim cizí.
7.12. 2009, Zhang Zhaozhong: Číňané nemají balistické rakety útočící na letadlové lodě (v čínštině) ZDE
Dezinformační kampaň si ale žije vlastním životem. Úvahy ruské Nezavisimoj gazety, stejně jako české Mladé fronty Dnes jsou ukázkou povrchní jednozdrojové žurnalistiky.
Пекин подрывает господство США на море - КНР добыла секрет нового американского бомбардировщика ZDE
Raketa DF-21D by měla vycházet z konstrukce nejnovější oficiálně potvrzené rakety řady DF-21, verze DF-21C, která byla slavnostně představena na vojenské přehlídce v Pekingu v roce 2009. Konstrukce DF-21 je stará dvacetpět let, jde o denavalizovanou raketu JuLang, původně odpalovanou z ponorek. Nyní je tato dvoustupňová raketa středního dosahu na tuhá paliva odpalována z laminátového vyztuženého kontejneru, konstrukčně připomínajícího přepravní obal ruských střel Topol, hydraulicky vztyčovaného z pozemní pětinápravové kolové platformy.
08. 11. 2008 Lukáš Visingr, Štěpán Kotrba, Alena Breuerová: Dong Feng - raketový arzenál Říše Středu ZDE
Rozdíl je a musí ovšem být v navádění střely. I když raketa DF-21C (NATO CSS-5 Mod. 3) má mít (stejně jako rakety Iskander-M) schopnost vysoce přesného zacílení v řádu 10 metrů, jde o navádění na statický cíl - tudíž může být inerciální, maximálně s vlastním kontrolním radiolokátorem. Na rozdíl od Ruska, Čína neměla dlouho plně funkční vlastní satelitní naváděcí systém a doteď ho nemohla efektivně použít k přesnému navedení, a už vůbec ne v reálném čase. Navedení na statický cíl s předem danou polohou je triviální, předem naprogramovaná balistická úloha, která nepotřebuje žádné korekce dráhy za letu střely. Oproti tomu navádění střely na pohyblivý cíl na moři v rychlosti Mach 10-15 znamená navedení balistické střely "nahrubo" do předpokládaného cílového prostoru a následné netriviální pseudobalistické manévrování koncového stupně střely za letu, s korekcí dráhy na základě vyhodnocení vlastního senzorického sledování manévrování lodi. Toto vyhodnocení musí provádět samostatně manévrující koncový stupeň sám. Navádění na takto proměnný cíl musí být provedeno na základě operativně zjištěné polohy - tzn. pomocí dat vlastních senzorů s vazbou na polohová data navigačních družic , zpracované systémem C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance) v modulu MaRV. Navádění prostřednictvím over-the-horizont radarů, o kterých mluví href="http://www.defense.gov/pubs/pdfs/2010_CMPR_Final.pdf" target="_blank">studie Pentagonu, by asi na přesnost několika metrů na vzdálenost více než 1000 km nestačilo, a to ani kdyby se použilo více radarů pro počítačově zpracovaný stereoskopický obraz....
Komplexnost úlohy, která musí opravovat trajektorii a předvídat manévry obrovského ocelového kolosu na moři ve zlomcích sekund tak, aby se trefil s přesností deset až patnáct metrů, si vyžaduje robustní výpočetní sílu real-timeového počítače a samostatnou inteligenci naváděcího systému. Rozeznat loď na hladině není problém. Problém je ji udržet v "zaměřovači" radiolokačních a IR senzorů, přenášet data a vyhodnocovat je v systému C4ISR po celou dobu přiblížení k cíli a následně provádět korekce dostatečně jemně a dostatečně rychle při rychlosti Mach 10-15. Protože přesnost dopadu koncového stupně (zde nejde už pouze o hlavici, ale o samostatně manévrující návratový modul MaRV) musí taková, aby několika set kilogramová hlavice střely prorazila až 40 cm silný pancíř paluby ze speciální oceli a vybuchla v podpalubí. Jinak neškodně vybuchne poblíž lodi ve vodě. MaRV musí do poslední chvíle manévrovat (nejrychleji v závěru pomocí plynových trysek, nejvíce pomocí aerodynamických stabilizátorů) a předpokládat, jakou rychlostí může plout a pluje letadlová loď a jak rychle a kam může ve směru plavby manévrovat. Protože otočit takovouto lodí není jednoduché a trvá to dlouho, stejně jako její zbrzdění či naopak zrychlení.
Proč se protilodních balistických střel začalo mluvit až nyní? Protože navádění proti nepřátelskému cíli není test ASAT - antisatelitního manévrování koncového stupně za situace, kdy cíl je vlastní, jeho dráha známá a neměnná, obranné prostředky žádné. ASAT akci proti vlastní družici už Čína provedla. V době, kdy se v Česku hovořilo o protiraketové obraně, jsoucí kdesi v daleké budoucnosti. Americký protiraketový systém GMD, na němž se Česká republika měla původně podílet radarem v Brdech, vyžaduje ke své plné funkci také senzory na oběžné dráze, protivníkem snadno zaměřitelné a jednoduše zničitelné. Čína provedla ASAT test 11. ledna 2007 odpálením rakety Kai Tuo Zhe KT-1 z vesmírného střediska Xichang v provincii Sichuan a zničila vlastní vysloužilý satelit Feng Yun-1C. Spojené státy podobný test provedly až v únoru 2008, kdy raketa SM-3 odpálená z plavidla USS Lake Erie zasáhla nefunkční družici NRO L-21 ve výšce asi 247 km nad Tichým oceánem.
Američtí vojenští a diplomatičtí analytikové varovali, že čínský útok proti 40 -- 50 satelitům na nízké oběžné dráze (LOW) kolem světa by do několika hodin americkou armádu zcela oslepil.
20. 01. 2007 Západ zuří, že Čína sestřelila satelit ZDE
Nepřátelská letadlová loď není vlastní satelit. Má vlastní prostředky elektronického rušení a pravděpodobně i nějakou formu elektronického EMP emitoru, může mít stealth úpravy. Spolehnout se v boji na nějaké námořní radiomajáky by mohlo být smrtelné. Spolehnout se na americký systém GPS z pochopitelných důvodů nelze. Zbývá signál jiných vlastních družic, jejichž dráha je známá, teoreticky neutrální Glonass, případně vlastní BeiDou. Nicméně teprve nyní byla dokončena první fáze instalace klíčového subsystému teoretického C4ISR, bez kterého není výše popsaná naváděcí úloha možná.
Navigační systém BeiDou byl od roku 2000 do letošního jara pouze v experimentální fázi - 3 satelity BeiDou -1 s omezeným rozsahem a aplikační schopností. Jedna ze schopností, kterou tento systém z pouhých tří družic nemohl umět, je prostorová lokace v 3D - tedy nejen zeměpisná šířka a výška, ale i nadmořská výška. Druhá generace tohoto systému, známá jako Compass nebo BeiDou -2, by se měla skládat z 35 satelitů na 5 geostacionárních oběžných drahách. První satelit BeiDou -2 , a to Compass - M1 byl úspěšně uveden do své pracovní oběžnou dráhu v dubnu 2007. Druhá družice BeiDou -2 , satelit Compass - G2 byla vypuštěn 15. dubna 2009. Třetí satelit Compass - G1 byl naveden na oběžnou dráhu raketou Dlouhý pochod LM - 3C 17. ledna 2010. Od 2. 6. 2010 je funkční i čtvrtý satelit. Pátý byl vypuštěn do vesmíru nosnou raketou LM - 3A z kosmodromu Xichang 1. srpna 2010. Teprve nyní má systém BeiDou-2 elementární schopnost určit polohu letadlové lodi, zjištěnou senzory špionážní družice. Bezplatná služba má přesnost 10 metrů a je schopna měřit rychlost s přesností 0,2 m/s, komerční aplikace budou ještě přesnější, nejspíše 0,5 metru. Nejpřesnější jsou samozřejmě kódované vojenské aplikace, dávající navíc schopnost měření nadmořské výšky (3D) a vysokou přesnost okolo 0,1 m a schopnost měřit i vysoké rychlosti tak, aby byl systém použitelný pro vojenské letectvo a raketové vojsko. Předpokládá se, že BeiDou -2 bude mít více než 10 satelitů v operačním nasazení do roku 2012 a bude moci nabízet služby pro celou asijsko-pacifickou oblast, jako globální navigační systém by měl být dokončen do roku 2020.
BeiDou.gov.cn 15. 1. 2010: Zavedení satelitního navigačního systému Beidou (v čínštině) . ZDE
Moudrý čínský generál Sun-c', který žil před více než dvěma a půl tisíci lety, v útlém spisku Umění války mimo jiné píše: "Zbav se velitelů protivníka tím,že jim způsobíš škody. Působ jim potíže a nedopřej jim klidu. Rozlož návnady a žeň je na předem vyhlédnuté místo. Válečné umění nespočívá v tom spoléhat, že nepřítel nepřijde, jeho základem je být na něj připraven. Nespočívá v odhadu, že útok je nepravděpodobný, ale v dokonalém zabezpečení vlastní pozice."
Otázkou je, co si kdo ze Sun-c'vezme. Američan se připravuje na hrozby, které jsou pouze hypotetické, nedopřává si klidu a zbrojí - žene se na předem vyhlédnuté místo kdesi přes půl zeměkoule. Myslí si, že dokonale zabezpečil vlastní pozice a přitom napomohl ve vývoji i svému protivníkovi. Odhalil mu svoje slabiny. Číňan s ornamentální pečlivostí a zdvořilostí rozložil chutné návnady a je připraven. Nemyslí si, že útok je nepravděpodobný, ale dokonale zabezpečil vlastní pozice aniž to kdo zjistil. Ví, že válečné umění uhnaného, ekonomickými a technologickými potížemi vyčerpaného protivníka není dokonalé a ví, že je připraven. Netouží po věčné expanzi, ani po neustálém a nikdy nekončícím růstu růstu. Ví, že někdy má pouhé slovo sílu meče.
Situace je na chlup podobná tomu, jak dokázaly USA vystrašit nejen sebe, ale i své evropské spojence z 45 minutové hrozby útokem zbraní hromadného ničení z Iráku či stejně dokonale mystifikačním ohrožením írásnkými raketami Šaháb. Bůh pomoz Americe.
08. 09. 2008 Čína vynesla na oběžnou dráhu společnou družici Íránu, Číny a Thajska ZDE
28. 11. 2007 Lukáš Visingr, Štěpán Kotrba: Šaháb: Rakety tisíce a jedné noci ZDE
Vytisknout28.1. 2014 / Štěpán Kotrba
Přibližování vojenských sil NATO v Evropě k hranicím Ruska vyvolává závažné geopolitické otázky o úmyslech původně obranné aliance NATO, nervózní diplomatickou rétoriku a symbolické, vojenské i ekonomické odpovědi Ruska. Jednou z nich je i umístění p...