Manažerské poradenské firmy jsou podvod

20. 8. 2010

Na světě teď existuje půl milionu manažerských konzultantů a stěžují si, že se jich lidi dnes pořád ptají, dobře, ale co vlastně děláte? Manažerští konzultanti tvrdí, že jsou schopni vstoupit do jakékoliv organizace, pozorovat její zaměstnance po krátké období a pak tu organizaci - za použití grafů, algoritmů a žargonu - za horentní poplatek výrazně zefektivnit..

Manažerští konzultanti jsou všude. Například americká telekomunikační firma AT&T na ně vydala za posledních pět let 500 milionů dolarů. Britský stát bude zanedlouho vydávat víc peněz na manažerské konzultanty než na modernizaci svých jaderných zbraní.

Dosud byl proces manažerského poradenství zahalen v tajemství. Nyní však vyšlo několik autobiografií, které odhalují, o co ve skutečnosti jde.

David Craig vysvětlil, co typický manažerský konzultant Vlastně Dělá. Poté, co Craig na univerzitě získal titul za specializaci v oboru romantické poezie, byl překvapen, že ho zaměstnala prestižní manažerská poradenská firma, poslala ho na instruktážní kurs, který trval tři týdny a pak už pracoval pro velké korporace a vysvětloval jim, jak mají provozovat své ropné platformy, obchodní řetězce a továrny. Za každou radu firmy platily desetitisíce liber.

Ve svém životopise, nazvaném Rip Off! (Krádež!) Craig vysvětluje: "Byli jsme hrdí na to, že jsme si byli schopni vycucat z palce, co máme zákazníkům říkat, přímo na místě. Je to jako vykrást banku, ale je to legální. Mohli jsme vzít kohokoli z ulice, naučit je za dvě hodiny pár triků a poslat je klientům, kteří za ně pak platili 7000 liber (210 000 Kč) týdně. Byly to všechno jen lži, lži a samé lži."

Craig pracoval na základě jednoduchého modelu, který je v manažerském konzultačním průmyslu běžný. Jeho úkolem bylo pozorovat po dobu jednoho týdne zaměstnance firmy, a pak sdělit ředitelům firmy, pokaždé, že firma má o 30 procent příliš mnoho zaměstnanců a že konzultant firmě určí, které zaměstnance má vyhodit. Když si firma provedla vlastní analýzu a dospěla k závěru, že má správné množství zaměstnanců, konzultační firma reagovala: "Nebuďte směšní, tu analýzu přepracujte!" Protože kdyby firma nemusela nikoho vyhodit, konzultant by nedostal svůj horentní honorář. Nutností bylo - část zaměstnanců vyhodit za každou cenu.

Samozřejmě, takové poradenství mělo katastrofální důsledky. Craigova poradenská firma byla vyslána do obchodního řetězce, který prodával mužské oděvy. Doporučila řetězci, aby vyhodil 30 procent svých zaměstnanců (překvapení!) a nahradil je brigádníky, placenými od hodiny. Výsledek? Mělo to katastrofální důsledky. Plnohodnotní zaměstnanci byli vysoce motivovaní: protože chtěli ve firmě udělat kariéru, tak se snažili. Když je firma nahradila brigádníky bez smlouvy, placenými od hodiny, brigádníci měli zájem jen o těch pár korun, co si vydělali, o nic jiného. Motivace zaměstnanců zmizela a s ní i kvalitní úroveň služeb. Obchodní řetězec zbankrotoval.

Cranfield School of Management analyzovala 170 podniků, které použily manažerské konzultanty. Zjistila, že jen 36 procent z nich bylo s výsledkem manažerského konzultantství spokojeno. Dvě třetiny firem zjistily, že doporučení konzultantských firem bylo k ničemu, anebo bylo škodlivé. Lék, který by měl takovýto dopad na pacienta, by úřady zakázaly prodávat!

Matthew Stewart, jiný bývalý konzultant, shrnuje své vysoce úspěšné roky v manažerské konzultační firmě takto: "Měl jsem pocit, že jsem naprostý podvodník." Měl používat složité formule k analýze produktivity zaměstnanců, ale brzo si uvědomil, že výsledky analýzy jsou zcela náhodné. "K stejným výsledkům bylo možné dospět, kdyby čtyři opice házely šipky na pár terčů." A na základě takovéto práce dostával astronomicky vysoký plat a vyhodil tisíce produktivních lidí.

Hospodářská krize poskytla manažerskému konzultačnímu průmyslu nový život, korporace totiž nyní zoufale hledají, koho propustit. Počet čelných manažerských konzultantů stoupl v Británii za poslední rok o 10 procent a státní správa jich za poslední rok užívá o 11 procent více.

K dispozici je ale rostoucí množství akademického výzkumu, který dokazuje, že strategie, které prosazují konzultační manažerské firmy jsou katastrofální. Profesor Wayne Cascio z University v Coloradu studoval relativní náklady a užitek z propouštění části vašich pracovních sil. Korporace a vlády rády přijímají argument, že nejlehčím způsobem jak ušetřit je propustit zaměstnance. Avšak Cascio dokazuje, že ve většině případů jsou škody způsobené propuštěním zaměstnanců vyšší než zisky. Musíte jim zaplatit velké množství odškodného. Ale důsledky tím nekončí. Pokud začnete v podniku propouštět, všichni zaměstnanci začnou být nesmírně nervózní a ztratí loajalitu vůči firmě. A nervózní zaměstnanci ztrácejí schopnost inovací a jsou méně produktivní. Nejlepší z nich odejdou. Služba zákazníkům ztratí na úrovni - takže odejdou ještě další schopní zaměstnanci.

Fakta, která toto dokazují, jsou překvapující. OECD provedla studii rozvinutých ekonomik za posledních dvacet let a zjistila, že růst produktivity podniků je největší v těch zemích, kde je nejobtížnější propouštět zaměstnance. Čím lépe zacházíte se zaměstnanci, tím lépe pracují. Profesor Peter Cappeli studoval 122 firem a zjistil, že kdykoliv firma propustila určité množství zaměstnanců, snížilo to její budoucí zisky.

Avšak to je antiteze postojů manažerských konzultantů. Konzultanti si myslí, že když část pracovních sil propustíte, zbylí zaměstnanci budou pracovat o to tvrději, aby nebyli propuštěni. Je to temná, dehumanizovaná vize dělníků jako koleček ve stroji.

David Craig navrhuje, jak se jednoduše bránit proti nesmyslům manažerských konzultantů. Firmy by od nynějška měly trvat na tom, že manažerským konzultantům zaplatí až podle hmatatelných výsledků jejich doporučení. Pokud manažerští konzultanti slibují, že jejich opatření povedou k zvýšení produktivity, tak dobře. Dostanou zaplaceno, až k zvýšení produktivity skutečně dojde. Dnes ovšem skoro žádná manažerská konzultační firma tímto způsobem nefunguje. Kdyby tomu tak bylo, všechny by zbankrotovaly.

Člověk skoro musí obdivovat jejich drzost. Jak se směje manažerský konzultant Bruce Henderson: "Dovedete si představit něco méně pravděpodobného než to, že nejúspěšnější světové firmy si najmou lidi, kteří čerstvě vyšli ze školy, dovolí jim, aby jim diktovali, jak tyto firmy řídit, a platí jim za to miliony?"

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout